Tento olej z čajovníku má nepochybně různé léčivé účinky, jeho olej se užívá nejen jako antiseptikum, ale je vhodný i pro léčbu kožní infekce nebo problémových bodnutí různým hmyzem.
Olej z čajovníku se řadí mezi esenciální oleje. Jeho léčivé účinky na svrabové onemocnění nejsou ale vědecky zcela potvrzené. Olej z čajovníku může pomoci se zmírněním svědění, ale rozhodně nedokáže zlikvidovat vajíčka, která zákožka svrabová klade hluboko do kůže. Dokáže ale pravděpodobně zlikvidovat dospělé jedince zákožky svrabové. Olej z čajovníku je volně dostupný třeba na internetu. Pacient by ale měl ale nejprve zjistit, jestli náhodou není na tento olej alergický.
V naší poradně s názvem JAK ZLIKVIDOVAT MAHON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MARIE.
porad te mi prosim jak zlikvidovat mnoholety mahon
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mahonie se může rozrůst do nekontrolovatelných objemů. Pro odstranění vzrostlé mahonie je potřeba ořezat všechny větve nad zemí a na jasně žluté uřezané výhony nastříkat přípravek Roundup. Pokud si na zahradě necháte nějakou rostlinu mahonie, tak čekejte, že se zase rozsemení, protože semena roznášejí ptáci svým trusem.
I rozmarýn bývá nedílnou součástí řady kuchařských receptů. A stejně jako jiná bylinná dochucovadla využívaná v kuchyni má i rozmarýn léčivé účinky známé už celá staletí. Rozmarýn se dá využívat při léčbě nadýmání, má také protizánětlivé účinky. Lidové léčitelství rozmarýnovému oleji přisuzuje také schopnost ničit zákožku svrabovou. Kromě hubení roztočů, by měl rozmarýn pomáhat i s hojením puchýřů a zklidněním vyrážky. Babské rady tvrdí, že samotné mytí těla rozmarýnovým čajem by mělo dokázat svrab zastavit. Ve skutečnosti může rozmarýn zlikvidovat dospělé roztoče zákožky svrabové, ale jistě si nedokáže poradit s larvami, ty v kůži zůstávají a z nich se pak rodí noví paraziti. Rozmarýnový olej se nedoporučuje pro lidi s vysokým krevním tlakem, nebo pacienty trpící vředy a těhotné ženy.
Pokud chcete zlikvidovat víceletý mahon, je to oříšek. Víceleté kořeny při likvidaci odolávají a část by jich určitě zůstala v zemi a obrazila znovu. V tomto případě je vhodný vícenásobný postřik třeba přípravkem Roundup, který se fotosyntézou dostane až do kořenů. Po uschnutí nadzemní část odstraňte a kořeny můžete nechat, samy odumřou.
V naší poradně s názvem MAHON A JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.
Prosím o radu. Mám cca 20 let starý keř mahonu a v posledních třech letech se na listech v letě objeví šedivé skvrny. V místě skvrny zmizí zelená barva a zůstane jen suché pletivo. Z tohoto důvodu nemohu mahon využít pro dekorativní účely.Nevím jak mám keř ošetřit. Děkuji za odpověď. Zdena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě půjde o padlí. Padlí je houbové onemocnění. Padlí se vyskytuje především na takových rostlinách, které trpí nedostatkem světla, jsou umístěny na málo vzdušných místech nebo jsou vydatně hnojené dusíkem.
Možná je chemická ochrana mahonu proti padlí, se kterou se začíná po zjištění prvních příznaků onemocnění. Postřiky se opakují v 7 až 10 denních intervalech. Mahon má hladké a lesklé listy, proto se do postřikové kapaliny přidává i smáčedlo.
Vhodné přípravky proti padlí včetně jejich cen najdete tady: www.zbozi.cz/dum-byt…
V diskuzi NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Magda Vavrečková.
Dobrý den, na osružinách na plodech se objevují v menší i větší bílé flíčky. Vypadá to jako zrníčka. Mají to dozralé i nedozralé plody. Co to je a čím se dá napadení zlikvidovat. Děkuji
Mahon potřebuje propustnou, na živiny bohatou a stále přiměřeně vlhkou půdu s neutrální reakcí. Pokud je půda dostatečně výživná, hnojení není nutné, jinak je potřeba hnojit v sezóně asi jednou za tři týdny hnojivy určenými pro okrasné listnaté dřeviny. Proti mrazu jsou mahony odolné, avšak vzhledem k tomu, že se jedná o stálezelené dřeviny, které vodu odpařují i v zimě, mnohdy přes zimu uschnou. Je proto vhodné je při oblevě zalít.
Řez v březnu: V tomto ročním období experti doporučují u mahonie pouze omezený řez. Můžete odstranit například odumřelé a mrazem zničené větve a jejich části.
Řez v červnu: Po odkvětu, v červnu, můžeme u mahonie provést omlazující řez. V tomto případě seříznete přibližně 1/3 větví, rovnoměrně rozdělených po celém keři, ve výšce 40–50 cm. Nejlépe těsně nad pupenem, který ukazuje směrem ven. V následujícím roce seříznete polovinu starších větví, které ještě zbyly z minulého roku. A v dalším roce pak seříznete zbývající část větví mahonie. Po třech letech jste tak keř mahonie krásně omladili.
Mahony jsou nízké až středně vysoké keře, kytka, květina (vysoké 60–150 cm, široké 100–180 cm). Listy mají lichozpeřené, stálezelené, na okrajích pichlavé až ostnitě zubaté. Na podzim se listy často zbarvují do červena až téměř do hněda, zachovávají si však svůj tvar. Květy jsou oboupohlavné, výrazně žluté. Plody jsou modré bobule, na rozdíl od ostatních částí rostliny jen mírně jedovaté. Nejčastěji pěstovaná je u nás velmi dekorativní mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium). Rostlina se používá k dekoraci, a to jako samotná nebo do vazeb, přičemž je výsledná kytice velmi originální.
Mahony rostou v přírodě převážně na polostinných až stinných stanovištích v lesích a hájích a z toho vycházíme i při jejich pěstování – i na zahrádce jim svědčí jim polostinné či stinné místo, na slunečním úpalu neprospívají.
V naší poradně s názvem SVRAB A HREBICEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan strnadel.
jak casto se clovek musi hrebickem natirat do vyleceni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Musíte to používat než se přestanou vytvářet nové pupínky. Doba je u každého človeka i produktu jiná. Nejrychlejší způsob, jak svrab zlikvidovat je pomocí masti Infectoscab, jenž je běžně k dostání v lékárně na lékařský předpis. S ní se stačí namazat jen jednou.
Jedním z doporučovaných léků na svrab je i nimbový olej. Nimba je asijský zelený strom, jehož účinků se využívá v léčitelství nejen v Japonsku, ale i v Americe a v Evropě. Nimba se využívá hlavně na kožní nemoci, dokáže totiž zlikvidovat viry, bakterie i mikroorganismy, kteří tato onemocnění způsobují. Zároveň obsahuje mnoho mastných kyselin, které pomáhají omlazovat a chránit pokožku. Nimba zmírňuje intenzivní svědění, snižuje výskyt pupínků a hojí rány.
V diskuzi ŠPEKÁČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Fr.persin.
někde jste chybovali. lák se musí převařit a cibule , česnek, křen případně jiné
indegrience zaléváte třeba i teplým lákem pro urychlení a to vše najednou i s proloženou cibulí. Vaš výrobek doporučuji nejíst! a vhodně zlikvidovat! Může vzniknout prudce jedovatý mrtvolný jed.
Kdy byste měli sklízet tykev patizon? Malé dýně skvěle chutnají a také vypadají skvěle, ale když přijde na sklizeň, potřebujete trochu zkušeností. V tomto článku se podíváme na to, kdy nastal ten správný čas na sklizeň a co se stane, když sklidíte dýně příliš brzy.
S výjimkou patizonu se dýně sklízejí poměrně pozdě. Bývají jednou z posledních zelenin, kterou na podzim vidíme na polích. Dýně mohou do určité míry dozrát, ale jen pokud nejsou nakrájené. Pokud jste již začali se zpracováním a zjistíte, že dýně není zralá, je třeba ji zlikvidovat. Pojďme se tedy podívat, kdy je dýně zralá.
Mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) má velmi hustě stavěné větve. U starých rostlin mohou narůst keře až do výšky okolo 2 metrů. Nejčastěji se však výška keřů pohybuje do 1 metru. Listy mahonie cesmínolisté jsou složené obvykle z 5 až 9 lístků. Většina keřů je má v průběhu zimy zbarvené do purpurova. Žluté květy, které se na keřích objevují už v dubnu, velmi silně voní. Jejich vůně přitahuje velké množství opylovačů. Plody uzrávají na podzim a na keřích zůstávají do konce podzimu. Tyto plody se dříve využívaly k barvení limonád, marmelád a vín. S cesmínolistou mahonií se setkáváme i v přírodě, běžně totiž zplaňuje, a to především v porostech suchomilných dřevin, objevit se však může i v lesních podrostech. Tento mahon je u nás považován za invazivní rostlinu. Není třeba se ale obávat, není příliš agresivní a vliv tohoto druhu na původní společenstva je minimální. V minulosti byla mahonie cesmínolistá využívána indiány jako léčivá rostlina. Zabírala při problémech dásní, účinkovala proti tuberkulóze anebo se používala jako tonikum, případně k čištění krve. Takže odpověď na otázku, zda je mahonie jedovatá, zní takto: plody (modré bobule) tohoto keře jsou na rozdíl od ostatních částí rostliny jen mírně jedovaté.
Každá pojišťovna má jiný produkt. Nedá se říct, že jeden je špatný a jiný dobrý. Ze zkušeností nejvíce lidé vyhledávají denní odškodnění za léčbu úrazu, ale jde o relativně drahé připojištění, a navíc některé pojišťovny mají tabulkově danou léčbu, přes kterou opravdu nejede vlak. Mnohem důležitější je pojistit si trvalé následky, ty mohou člověka zlikvidovat finančně. Také se dnes dají pojistit speciálně například horní i dolní končetiny, protože po úrazech může mnoho lidí přijít o svou práci. Některé pojišťovny mají předem danou dobu léčení u jednotlivých úrazů, která koresponduje s obvyklou dobou léčení takového úrazu. Tento přístup má zamezit neúměrnému protahování léčení klientem a podvádění.
Lymfatické uzliny slouží jako filtr lymfatické tekutiny. Jsou velké přibližně 1–30 milimetrů a jsou uloženy v tukové vazivové tkáni, ať už po jedné, či ve skupinách. Organismus vyprodukujte denně 2 až 4 litry bezbarvé lymfatické tekutiny. Lymfatický systém je úzce spojen s obranyschopností našeho organismu. Nebezpečím je, že společně s lymfou mohou do uzliny přicestovat i bakterie či nádorové buňky. Bílé krvinky v tento okamžik zahajují výrobu protilátek. Je až neuvěřitelné, jak začíná tělo rychle reagovat na potenciálního nepřítele. Pokud se jim nepodaří včas zlikvidovat svého „nepřítele“, začnou nebezpečné nádorové buňky v uzlině růst a dalším proudem lymfy jsou zaneseny do jiných míst – takto lymfatickou cestou vznikají metastázy (druhotná ložiska nádorových buněk), které jsou hlavní příčinou úmrtí při zasažení organismu rakovinou.
U minipetúnií je stejně jako u petúnií docela složité uchovat rostlinu v takovém stavu, aby byla schopna přezimování, vy jste s ní jen zbytečně neztráceli čas a na jaře stejně neskončila na kompostu. Nejjednodušší variantou je na podzim rostliny zlikvidovat a na jaře pořídit nové. Pokud se přeci jen rozhodnete rostliny přezimovat, seřízněte petúnie ani na 20 cm, odstraňte všechny suché či poškozené listy a umístěte rostlinu do místnosti, kde bude světlo a teplota se bude pohybovat kolem 10 °C. Ani přes zimu nesmíte zapomenout na zálivku, jen je potřeba ji oproti letním měsícům hodně omezit, postačí tak jednou za 3 až 4 týdny, substrát ale nesmí úplně uschnout.
Na jaře rostlinu vyjměte z truhlíku, odstraňte starou zeminu, dejte nový substrát, zaštípněte šlahouny, aby měla minipetúnie snahu vyhnat nové postraní výhonky a stala se z ní znovu ta krásná bohatá rostlina. Truhlík nedávejte ven dříve než po zmrzlých, tedy po polovině května.
Zubní kanálky jsou příčinou bolesti dokonce i v již mrtvém zubu. Infekci je třeba zlikvidovat, ale mechanické čištění kanálku na to nestačí. Kořenový kanálek je prostor uvnitř kořenu zubu. Tyto dutiny mohou být v závislosti na zubu a člověku různě dlouhé, nejčastěji měří od 14 do 31 milimetrů. I jejich množství je individuální. V některých zubech najdeme jeden až dva kanálky, jinde jsou tři nebo čtyři. Zubní kanálky je někdy třeba vyčistit, neboť zanícená zubní dřeň v nich může být příčinou bolesti. Cílem zákroku je zlikvidovat infekci v kořenových kanálcích, aby se předešlo vzniku váčku u kořene zubu, nebo aby případný váček zmizel.
Váček se vytváří v okolí kořene nemocného zubu. Dochází tu k rozpuštění kosti a vzniku měkké tkáně, kde se likvidují přítomné bakterie. Po dobrém vyčištění kanálků není tato bariéra už potřeba a váček za několik měsíců zmizí. Kanálek je nutné rovněž důkladně chemicky vypláchnout, což zabíjí i bakterie v místech, kam se zubař nedostane. Pokud nedojde k ošetření infikovaných kanálků, akutní infekce, která se z nich šíří do těla, může v extrémním případě způsobit i smrt. Obvykle infekce není tak agresivní a u zubu vznikne chronický váček nebo píštěl. „Něco mezi“ je takzvaná periostitida, tedy akutní zánět kosti v okolí zubu, který však neohrožuje život. Ošetření má za cíl zachránit zub se zánětem zubního nervu nebo již mrtvý zub před vytržením. V případě, že kaz je již velmi hluboký a došlo k infekci kořenového systému zubu, je potřeba infikované kanálky opracovat, vydezinfikovat a pečlivě vyplnit. Kanálky se plní speciálními cementy a gutaperčou, což je vlastně guma. Kvalitní výplň pak zamezí dalšímu pronikání infekčních bakterií kořenovým kanálkem. I mrtvý zub se může kazit stejně jako živý. I mrtvý zub může bolet. U neošetřených zubů bakterie volně proudí mezi ústy a kostí. Navíc produkují plyn a ten se v zubu hromadí. Nejčastěji zuby bolí na skus. Mrtvé zuby jsou křehké a je třeba je proteticky ošetřit, aby nepraskaly a nemusely se vytahovat.
