Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

ZÁKOŽKA

  

PŘÍZNAKY

  

LÉKY NA SVRAB

  

SVRAB U ZVÍŘAT

  
Téma

PARAZIT DEMODEX

Obsah

Jak se přenáší

Parazit útočí tam, kde se pohybuje více lidí a kde jsou horší hygienické podmínky, tak to platí obecně, ale odborníci vidí problém zejména v častějším cestování a v horšících se sociálních podmínkách pro některé skupiny obyvatel. Toto onemocnění je častější, než tomu bylo v minulém století.

Svrab je přenosné onemocnění, doporučuje se proto nebýt v bezprostředním styku s nakaženou osobou. Nejlepší prevencí je pak dbát o správnou hygienu, čistotu domova a hlavně nezapomínat pravidelně vyměňovat ložní prádlo.

Také se vyskytuje takzvaný svrab čistotných osob, které se velmi myjí a vysušují si kůži. Protože parazit nemá rád sucho, musí se zavrtat hlouběji pod pokožku, takže odhalit jeho přítomnost je mnohem těžší.

Zde si můžete prohlédnout další názorné fotografie.

Zdroj: Jak poznat svrab

Diskuze

V diskuzi DEMODEX LÉČBA RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Jak vyléčit doma demodex u psa. Je celý zarostlý, ale na hlavě má jěště stále fleky bez chlupů

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Demodex léčba recenze

Jak vypadá svrab u člověka

Za svrabem stojí samička parazita jménem zákožka svrabová, latinsky Sarcoptes scabiei. V lidské pokožce vytváří chodbičky, ve kterých klade vajíčka a kálí. Svrab je přenosné onemocnění, které se rozvíjí v horších hygienických podmínkách. Parazit se přenáší kožním kontaktem, kontaktem s kontaminovaným předmětem, a dokonce pohlavním stykem. Nakažení se projeví během čtyř až šesti týdnů. V Čechách je svrab v současnosti nejčastějším parazitárním onemocněním. Postižený musí také počítat s tím, že svrab je dermatolog povinen nahlásit na hygienickou stanici.

Přibližně za čtyři až šest týdnů od nakažení se může objevit vyrážka mezi prsty, na hýždích, na prsou nebo v oblasti genitálií. Velmi výjimečně se objevuje na hlavě a v obličeji. Vyrážka se projevuje jako našedivělé nebo narůžovělé pupínky, které se podobají kousnutí komára, a také jako chodbičky. Toto onemocnění kůže navíc provází nepříjemné svědění, které je výsledkem imunitní reakce organismu na antigeny zákožky a které se objevuje nejčastěji v noci, kdy je člověk zachumlaný pod peřinou (teplo totiž zákožce dělá moc dobře). Pokud si nemocný postižená místa škrábe, což je obvyklá reakce na nepříjemné svědění, vznikají strupy. V horším případě rozškrábaná vyrážka začne hnisat. Jestliže má postižený sníženou imunitu (různá imunitní onemocnění, rakovinové zhoubné nádory nebo HIV), může se u něj objevit svrab norský, který vytváří silné krusty na kůži. Tyto krusty sice nesvrbí, ale obsahují mnoho tisícovek parazitů. Svrab norský je složitě léčitelný, protože léčivá mast špatně proniká právě přes silnou krustu.

Abyste si uměli představit, jak vypadá svrab u člověka, prohlédněte si tuto fotogalerii.

Zdroj: Jak poznat svrab

Diskuze

V diskuzi KRÁLÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.

parazit jako parazit, pro mě je to všechno verbeš, které se musíme zbavovat. Za mě vítězí jedině wurm-ex, protože s tím má skutečně jistotu, že se toho zbavím.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iveta Drdová.

jj přesně. jen mě překvapuje, že ještě i v dnešní době musíme řešit podobné věci... škoda no. Bůh ale požehnej wurm-exu, který nás spasí! :-D

Zdroj: diskuze Králíček

Přenos na člověka

Nemocné zvíře nemůže nakazit jiného psa a demodex se u lidí zpravidla neprojevuje. Byl zaznamenán pouze jeden případ v USA, kdy došlo k nakažení člověka.




Zdroj: Demodex u psů

Diskuze

V diskuzi PARAZIT EX RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Kučerová.

Chtěla jsem se zeptat jestli nemá někdo zkušenosti s přípravkem parazit ex. děkuji

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Parazit ex recenze

Mýdlo na demodex

Mýdlo s ichtamolem, též s ichtyolem či asfaltové, je dermatologické mýdlo prodávané v lékárnách na objednávku a stojí asi 60 Kč. Prodává se v různých stupních obohacení ichtamolem, například 3, 5, 7 %. Lze zakoupit i šampón.

Zdroj: Demodex

Poradna

V naší poradně s názvem PARAZIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana .

Dobry den,

Rada bych se zeptala, pred tydnem jsem jedla Steak, ktery nebyl propeceny, tedy krvavy Steak. Maso bylo dost prorostle, pri rezani z nej koukalo neco jako nit - chtela jsem se to prohlednout, dotkla jsem se nozem, schovalo se to.jelikoz to nebylo Doma, nemohla jem se nejak rypat v taliri, kdyz jem se zeptala, vyvetleni bylo to je vazivo. byla jem strasne unavena a nechtela jsem se tim dal zabyvat. od toho dne mam ale potize, prvni dny velmi tezky zaludek, od te doby vetry, silny zapach. je mozne ze jem e nakazila nejakym parazitem? co muzu delat?
dekuji
Jana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

S největší pravděpodobností to bylo skutečně vazivo. Parazit nejdříve v těle roste a teprve až po delší době činí potíže. Ve vašem případě doporučuji den dva nejíst žádné maso a nadýmání by mělo zmizet.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Parazit

Svrab u psa

Napadá psy jakéhokoliv plemena a věku. Může se přenést i na člověka. Tento parazit proniká do vrchních vrstev kůže, kde si buduje chodbičky, v nichž žije a klade vajíčka. Parazit se projevuje zanícením pokožky, červenou vyrážkou v místech napadení a postupný olysáním.

S léčbou je nutné začít včas, aby se nákaza nemohla přenést na člověka a aby si pes nákazu nerozšířil olizováním a škrábáním. Léčba se skládá z mastí a koupelí, do kterých se přidávají speciální léky a šampony proti cizopasným členovcům. Koupele se opakují po 5 dnech po dobu nejméně 4 týdnů, protože larvy se líhnou za 3 týdny od nakladení vajíček.

U psů se projevuje parazit Sarcoptes canis, který je u nás znám pod názvem zákožka svrabová.

Zdroj: Svrab u zvířat

Poradna

V naší poradně s názvem DEMODEX U PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hedvika Owczarzyova.

Dobry den.Chtela bych se zeptat zdaje mozne dostat roztoc demodex od psa na cloveka .Syn ma psa maleho teriera a ma priznaky demodexu na tvari nosu a ted uz i ve vlasech uz si s tim nevime rady .Byl u kozni lekarky ta mu neco dala nezlepsilo se to a rekla ze se budi v noci kdyz si ho predstavi s takovou vyrazkou .pak ho poslala do Ostravy na kozni tam si to ofotili a to je cele.Nevime si s tim rady nevite co by pomohlo ke zlepseni .Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Roztoči Demodex se mohou pohybovat z hostitele na hostitele přichycením se k vlasovým folikulům (včetně očních řas) a mazovým žlázám. Vzhledem k tomu, že je nemožné vidět tyto organismy pouhým okem, neexistuje způsob, jak říct, že jste právě přijali nějaké nové hosty poté, co jste přišli do kontaktu s jinou nakaženou osobou nebo zvířetem.
Demodikózu lze diagnostikovat mikroskopickým vyšetřením kožních seškrabů nebo vyšetřením bioptického vzorku v laboratoři.
Demodex lze úspěšně a rychle vyléčit mastí Soolantra, která obsahuje kontaktní jed Ivermectin. Mast je k dostání v lékárně na lékařský předpis, který může napsat jakýkoli lékař.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Demodex u psů

Demodex u psů

Demodikóza je parazitární onemocnění, jehož původcem je Demodex canis – trudník psí. Tento parazit se v mnoha věcech odlišuje od jiných vyskytujících se u psů. Je poměrně běžný především u krátkosrstých plemen psů, predisponovaní jsou například boxeři, buldoci, výmarští ohaři, dalmatini, šarpejové a další plemena. Demodex žije v chlupových folikulech a způsobuje vypadávání srsti zpočátku v malých okrscích, posléze může dojít k rozšíření na velké plochy. V první fázi postižená místa nesvědí, v případě kontaminace bakteriemi se rozvine svědivý zánět kůže. Zajímavý je způsob přenosu: je možný pouze z matky na štěně během prvních dní po porodu. Z toho důvodu není vhodné nemocné feny zařazovat do plemenitby, neboť tak dochází k šíření onemocnění v psí populaci. Bohužel nesolidní chovatel vyléčené feny může tuto dále krýt, neboť majitel při odběru štěněte nic nepozná. K objevení kožních příznaků totiž dochází většinou až při oslabení imunitního systému zvířete, to bývá například v případě feny po prvním hárání nebo třeba po prodělání jiného onemocnění.

Takto vypadá demodikóza u psů.

Demodikózu odhalí veterinární lékař takzvaným kožním seškrabem, přičemž odebere z více míst vzorek vrchní vrstvy kůže a provede mikroskopické vyšetření. I v případě negativního výsledku může navrhnout terapii, pokud klinické příznaky odpovídají demodikóze. Dříve se onemocnění léčilo koupelemi v roztoku amitrazu, který je však vysoce jedovatý a značně zapáchající, takže při aplikaci bylo zapotřebí velké opatrnosti. U lokální demodikózy, tedy u ztráty srsti na malých plochách, se amitraz aplikuje v koncentrované formě. Při postižení větších ploch je kromě výše zmíněných koupelí další možností léčby preparát Stronghold, který je určen k léčbě jiných parazitárních onemocnění. Účinnost při léčbě tohoto roztoče byla známa, ale jeho použití k tomuto účelu nebylo v ČR schváleno. Stronghold se aplikuje jednou za dva týdny (dvakrát až třikrát za sebou) na kůži jako takzvaný spot-on (účinná látka vstřebávající se do krve). Vzhledem k jednoduchosti aplikace tedy můžeme raději Stronghold nasadit při léčbě i při podezření na onemocnění trudníkem. Nemocné zvíře nemůže nakazit jiného psa a choroba není přenosná ani na člověka nebo jiný druh zvířete.

Zdroj: Demodex

Diskuze

V diskuzi PES SI VYKUSUJE SRST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.

Dobrý den.
Chci se zeptat nemáte někdo zkušenost....
Máme 5 měsíčního Amstafa. Zjistili mu pri kožních stěrech že má demodex,dostal nexdar,tabletu na měsíc....
A dezinf. sampon... Dekuju za vaše odpovedi

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Pes si vykusuje srst

Demodex u lidí

Při přemnožení roztočů Demodex ve vlasových váčcích (odkud vyrůstají chlupy) dochází k vylysání okrsků kůže. Na nich se často objevuje zarudnutí kůže (erytém) a tvorba šupin. Postižená místa jsou ostře ohraničená, okraje ale mohou být i neostré. V mnoha případech dochází k sekundární bakteriální infekci s tvorbou pustul (puchýřků) a krust (strupů) a také k různě silnému svědění. Onemocnění se projevuje svěděním a zarudnutím kůže, vyrážkou, akné v dospělosti, zhruběním kůže, zvětšenými póry, rozšířenými žilkami, podrážděním oka, svěděním víčka, opakovanými záněty okraje víčka, vypadáváním řas, záněty spojivky, poruchou mazových žlázek víčka, zhoršeným viděním a syndromem suchého oka.

Také akné a růžovka jsou způsobeny přemnožením drobných roztočů z rodu Demodex. Na člověku většinou parazitují dva druhy, jeden přebývá v mazových a druhý v potních žlázách v kůži. Pouhým okem nejsou vidět, jsou průsvitní, viditelní pouze při zvětšení velmi silným zvětšovacím sklem (10x a více). Při denním světle se obvykle nepohybují. Důsledkem jejich pohybu může být hemžení, šimrání, někdy i drobné píchání až pocit provrtávání kůže. Mohou způsobovat vypadávání obočí, řas a vlasů a různé kožní nemoci, zdaleka nemusí jít výhradně o akné či růžovku (rosaceu).

Diagnóza demodikózy způsobené roztočem Demodex canis se podle pravidel stanoví mikroskopickým vyšetřením hlubokých kožních seškrabů. Tyto seškraby se provádějí pomocí čepele skalpelu, na kterou se pro lepší přilnutí získaného materiálu nanese kapka parafínového oleje. Bezprostředně po odběru se materiál přenese na podložní sklíčko, přikryje se krycím sklíčkem a vyšetří při 100násobném zvětšení.

Zde můžete vidět, jak vypadá demodikóza u lidí.

Tito roztoči se u člověka vyskytují ve vlasových/mazových folikulech, hlavně v oblasti brady, nosu, čela a zad, často je nalézáme i v oblasti řas. Velmi nízký stupeň patogenity trudníků způsobuje, že převážná většina případů výskytu u lidí probíhá bez klinického projevu.

Při léčbě se doporučuje lokálně aplikovat různé olejové přípravky (například tea tree oil) a zinkovou mast s boraxem. V těžších případech i lokální insekticidy, antibiotika nebo antiparazitika. Účinný lék na demodex je Soolantra s obsahem ivermektinu. Soolantra je k dostání v lékárně jako 15 gramový krém a je na lékařský předpis s doplatkem 800 až 900 Kč. Používá se jednou denně nanesením na postižená místa. Léčba trvá až 3 a více měsíců. Pro domácí léčbu doporučujeme tento postup na léčení demodexu.

Nezbytnou součástí léčby je pravidelná pečlivá hygiena obličeje, včetně řas.

Parazit má doutníkovitý tvar, délku asi 0,2–0,4 mm a žije v chlupových váčcích (folikulech). Při onemocnění způsobuje jejich zánět (folikulitidu), jehož důsledkem je vypadávání chlupů v postižené oblasti. Parazit se množí přímo na hostiteli a má několik vývojových stadií (vajíčko, larva, nymfa a dospělec). Celý cyklus se odehrává v chlupovém folikulu. Parazit sám o sobě neškodí (vyskytuje se asi u 30–60 % klinicky zdravých psů). Ke vzniku kožních změn dochází pouze u pacientů geneticky predisponovaných k tomuto onemocnění (současně s přítomností parazita existuje i specifický defekt obranného systému). K přenosu parazita dochází pouze v prvních několika málo dnech po porodu, a to přímým přenosem z kůže matky na kůži štěněte. Žádný jiný způsob přenosu nebyl prokázán, to znamená, že pacient trpící tímto onemocněním nemůže nakazit jiné psy ani člověka.

Zdroj: Demodex

Demodex folliculorum

Na lidské tváři přežívají dva druhy trudníků. Roztoči rodu Demodex jsou mikroskopičtí tvorové s osmi nohama. Tráví celý svůj život na našich tvářích, jedí zde, rozmnožují se i umírají. Dříve než si začnete drhnout tváře tím nejlepším přípravkem na čištění pleti, měli byste vědět, že těchto roztočů se ani náhodou jen tak nezbavíte. A co je hlavní, tito nájemníci pro nás nepředstavují žádný závažný problém. Na tváři žijí dva druhy roztočů – trudník tukový (Demodex folliculorum) a trudník mazový (Demodex brevis). Jedná se o členovce, tedy živočichy, jejichž končetiny mají klouby (do stejné skupiny patří například i hmyz a krabi). Mezi nejbližší příbuzné trudníků patří pavouci a klíšťata.

Trudníci mají osm krátkých tlustých nohou kousek za hlavou, jejich těla jsou válcovitá a protáhlá, připomínající červy. Oba dva druhy žijí na odlišných místech, trudník tukový žije v pórech a vlasových folikulech, trudník mazový žije hlouběji, v mazových žlázách.

Počet roztočů se u jednotlivých lidí liší. Ve srovnání s jinými částmi těla jsou na obličeji širší póry i četnější mazové žlázy, proto se trudníci rádi zdržují právě zde. V některých případech však byli nalezeni i v genitáliích či na prsou.

Není známo, čím přesně se tito roztoči živí, zda jsou to bakterie, odumřelé buňky, nebo zda se požírají navzájem. Co se týče rozmnožování, ví se pouze to, že samičky kladou vajíčka kolem okraje póru, ve kterém žijí. Nejspíš jich však nemají mnoho.

Zdroj: Trudník tukový

Poradna

V naší poradně s názvem TO JE VÁŽNĚ... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucinka.

To je vážně hnus, co se tady řeší. Lidi, jaký červy? Nechcete mi říct, že to vážně někdo může mít v sobě? Je 21.století.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

U nákazy parazitem nehraje vývoj společnosti žádnou roli. Parazit se do těla dostane obvykle orální cestou, zřídka pak prostřednictvím bodnutí od hmyzu nebo z kontaminovaného prostředí kůží a tělními otvory. Každé snědené syrové maso je potencionálním rizikem pro vstup parazita do lidského těla. Syrové maso se dnes běžně konzumuje, obsahuje ho například suši, stejk, karpačo, tatarský biftek, sušené maso, atd. Parazit se v těle uhnízdí bez větších příznaků a nositel tak ani neví, že ho v sobě má.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze To je vážně...

Co je to demodex

Původcem je trudník psí (Demodex canis), který patří mezi roztoče. Má protáhlé tělo doutníkového tvaru o velikosti cca 0,3 mm (zjistitelné tedy pouze mikroskopem). Končetiny jsou krátké a zakrnělé.

Onemocnění souvisí s imunitním systémem psa, zjednodušeně řečeno s jeho neadekvátní funkcí (v dospělosti) nebo jeho nezralostí (ve štěněcím věku). Onemocnění je primárně nesvědivé, to znamená, že majitel si nejdříve všimne kožních změn na těle svého psa. Pokud dojde k infekci primárních změn, může dojít k bakteriální infekci kůže (pyodermii) a pes se může začít drbat (mírný až střední stupeň svědění). Pro veterinárního lékaře je velmi důležité, aby majitel dokázal popsat, co bylo dříve, zdali kožní změny, nebo svědění.

Rozeznáváme dvě formy onemocnění, a to lokální a generalizovanou. Lokalizovaná forma je nejlehčí formou onemocnění a setkáváme se s ní, jak již bylo zmíněno, zejména u štěňat, kde souvisí s nezralostí imunitního systému. Klinicky na psovi zjistíme okrouhlé lysinky se šupinatěním (a někdy i začervenáním) nejčastěji na čele, tváři psa, v okolí očí a na hřbetě nosu. Ve většině případů tyto změny vymizí i bez léčby, výjimečně však onemocnění může přejít do vážnější, generalizované formy.

Generalizovaná forma postihuje celé tělo zvířete. Klinicky lze zjistit zesílenou začervenalou kůži (odtud také lidový název červená prašivina), můžeme nalézt i malé neštovičky naplněné zpočátku vodnatým, později (při přidružené bakteriální infekci) i hnisavým a krvavým obsahem. Generalizovaná demodikóza je velmi závažné onemocnění, které vždy vyžaduje léčbu. Jestliže se neléčí správným způsobem a dostatečně dlouho, může přejít (v budoucnu) v hluboký a obtížně terapeuticky řešitelný meziprstní zánět na končetinách zvířete.

Zdroj: Demodex u psů

Diskuze

V diskuzi VITILIGO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Xarra.

Vitiligo spôsobuje parazit menom Vlasovec. Prenáša ho krv sajúci hmyz ako komár a pod.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.

www.jaad.org/article…
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: diskuze Vitiligo

Příznaky

Demodex žije v chlupových folikulech a způsobuje vypadávání srsti, zpočátku v malých okrscích, posléze může dojít k rozšíření na velké plochy. V první fázi postižená místa nesvědí, v případě kontaminace bakteriemi se rozvine svědivý zánět kůže. Zajímavý je způsob přenosu – je možný pouze z matky na štěně během prvních dní po porodu. Z toho důvodu není vhodné nemocné feny zařazovat do plemenitby, neboť tak dochází k šíření onemocnění v psí populaci. Bohužel nesolidní chovatel vyléčené feny může tuto dále krýt, neboť majitel při odběru štěněte nic nepozná. K objevení kožních příznaků totiž dochází většinou až při oslabení imunitního systému zvířete, to bývá v případě feny po prvním hárání nebo třeba po prodělání jiného onemocnění.

Demodikóza se projevuje již výše zmíněným vypadáváním srsti. Jedná se o okrouhlá ložiska s prořídlou srstí a šedou barvou kůže. Uhynulí a oslabení trudníci jsou zanášeni krví do míšních uzlin, které pak bývají zvětšené. Mohou se také objevovat drobné puchýřky. Je důležité dát pozor, aby si pes puchýřky neškrábal a nezanesl tak do nich infekci. Při infekci přichází na řadu antibiotika, která oslabují imunitu a tím pádem posilují výskyt demodexe. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu. Podle rozšíření a věku psa rozlišujeme několik forem demodikózy.

Zdroj: Demodex u psů

Poradna

V naší poradně s názvem MALTÉZSKÝ PSÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.

dobry den chci se zeptat mam maltezacka psa a vsimla jsem si ze na urcitych prtijich nema srst co to znamena diky za odpoved

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Alergie, svrab, plíseň, demodex, dermatitidy, nedostatek vitamínů. Je toho mnoho, co to může způsobit a každá příčina vyžaduje jinou léčbu. Sama to nedokážete stanovit a budete muset k veterináři, aby udělal stěry, popřípadě další testy a podle výsledků vám poskytl nejlepší léčbu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Maltézský psík

Alternativní léčba

Budete-li zkoušet jakýkoli roztok, tak pro jistotu jej vyzkoušejte nejdříve mimo obličej.

Přehled jednotlivých látek proti trudníku:

  • 50% až 100% tea tree oil (TTO) likviduje roztoče během několika minut, ale je velmi agresivní zvláště na kůži obličeje, proto jej používejte opatrně. Nesmí se dostat blízko očí, poškozuje rohovku. Obdobný účinek mají další esenciální oleje: metylsalicylát (wintergreen), mentol, eukalyptový olej, kafr.
  • Zelený čaj obsahuje antioxidanty, které zklidní podrážděnou pokožku. Používání čaje rovněž reguluje produkci kožního mazu. Silný čaj se připraví převařením listů. Další variantou je louhovat listy ve studené vodě po dobu několika hodin. Nepoužívejte parfémované čaje či čaje bez kofeinu (každé zpracování v průběhu výroby vede ke snížení požadovaných účinků). Antioxidanty v zeleném čaji nejsou stabilní (po několika hodinách změní barvu na hnědou) a jsou velmi nestabilní mimo roztok. Používejte vždy čerstvý čaj, můžete jej míchat s acylpyrinem, který je rovněž přínosný a navíc vytvoří kyselé prostředí, čímž zlepší stabilitu polyfenolů.
  • Z dalších přípravků je možné doporučit Ivermectin. Jedná se o orální podávání, avšak to asi v ČR neseženete. U veterináře lze obstarat balení ve formě olejové substance pro externí použití k léčení psů/koček, nejmenší stojí asi 400 Kč. Dále u veterináře nebo na inzerát můžete koupit pastu pro koně k vnitřnímu užití (1,87%). Zajímejte se i o případné ostatní účinné látky v pastě. Velikost dávky je uvedena na tubě. Používejte maximálně 1x až 2x týdně po dobu několika týdnů, nikoli trvale. Lék je velmi účinný, ale bohužel také toxický.
  • K léčbě můžete použít olej z rakytníku řešetlákového (sea-buckthorn oil, SBT oil).
  • Pro Demodex je toxický i oxid zinečnatý (zinek, ZnO, zinc oxide). Obsahuje jej spousta levných krémů pro děti na opruzeniny. Levněji se dá koupit zinková mast vyrobená lékárnou.
  • Zklidňující účinky na kůži mají všechny části nimbového stromu (neem tree), například kůra, listy (dle zkušeností jen čerstvé). K léčbě lze použít olej ze stromu (neem tree oil), který je k dostání rovněž ve formě mýdla. Olej zapáchá podobně jako česnek či cibule.
  • Z dalších doplňků můžeme doporučit přírodní vitamín A v množství 3 až 20 tisíc jednotek denně (Roacuttane je derivát vitamínu A). Vitamín A je snad jediný vitamín, který je ve větších dávkách toxický. Má schopnost se v těle akumulovat a jeho příjem se projevuje se setrvačností několika dnů. Objeví-li se u vás velmi suchá kůže/rty/oči, tak jste už překročili rozumné dávkování.
  • Jinou alternativou je vitamín E. Ten se většinou prodává syntetický (dl-alfa tokoferol) a nemá dobrý efekt. Hledejte pouze vitamín E získaný z přírodních zdrojů (d-alfa tokoferol) v množství 100 až 500 mg obden.

Zdroj: Demodex

Šampon na Demodex

Ke zničení roztočů rodu Demodex se používá běžně borax (tetraboritan sodný, nejsnadněji dostupný nejspíš jako dekahydrát), účinný je i niacinamid (či kyselina nikotinová).

Domácí výroba:

  • Voda + epsomská sůl + MSM + niacinamid/acylpyrin + borax, a to zhruba v poměru 65 : 20 : 15 :1 : 2 (bez niacinamidu pro získání roztoku výrazně zklidňujícího podrážděnou pokožku). Doporučuje se použít DMSO místo MSM.
  • Roztok boraxu + mýdlo se sírou (případně s ichtamolem) + krém se zinkem. Nejdříve se nanese krém, který se poté rozetře s mýdlem a roztokem boraxu. Vytvoří se vrstva, která penetruje a po zaschnutí není viditelná.
  • Zelený čaj + acylpyrin (zhruba 100 : 1).
  • Cold krém.
  • Na vlasy: mýdlo se sírou + roztok boraxu.

Léčba by se měla skládat z doplňků stravy a topických aplikací.

Přehled jednotlivých látek proti Demodexu:

  • 50–100% tea tree olej – likviduje roztoč rodu Demodex během několika minut, ale je velmi agresivní zvláště pro kůži na obličeji, proto jej používejte opatrně. Nesmí se dostat blízko očí, poškozuje rohovku. Obdobný účinek mají další esenciální oleje jako methylsalicylát (wintergreen), mentol, eukalyptový olej, kafr. Můžete si je koupit za účelem úlevy od bolesti. Nejlepší je aplikovat přípravky na mokrou pleť a poté přikrýt.
  • Zelený čaj – obsahuje antioxidanty, které přinesou podrážděné pokožce zklidnění. Používání čaje vede ke zmenšení produkce kožního mazu. Silný čaj si připravte převařením listů. Můžete je louhovat i ve studené vodě po dobu několika hodin. Nepořizujte parfémované čaje ani čaje bez kofeinu; každé zpracování v průběhu výroby totiž vede ke snížení požadovaných účinků. Antioxidanty v zeleném čaji nejsou stabilní (po několika hodinách změní barvu na hnědou) a jsou velmi nestabilní mimo roztok, používejte tedy vždy čerstvý čaj. Míchejte s acylpyrinem, který vytvoří kyselé prostředí, čímž zlepší stabilitu polyfenolů.
  • Ivermectin – jeden z nejúčinnějších přípravků proti demodikóze vůbec. Mělo by se jednat o orální podávání, ale to asi v ČR neseženete. U veterináře lze obstarat balení ve formě olejové substance pro externí použití k léčení psů a koček, nejmenší stojí asi 400 Kč. Dále u veterináře nebo na inzerát můžete koupit pastu pro koně k vnitřnímu užití (1,87 %). Zajímejte se i o případné ostatní účinné látky v pastě. Velikost dávky je uvedena na tubě, užívejte maximálně 1x až 2x týdně po dobu několika týdnů, nikoli trvale. Lék je velmi účinný, ale pozor, je také toxický.
  • Olej z rakytníku řešetlákového – je rovněž účinný proti roztočům.
  • Oxid zinečnatý –působí proti demodikóze, obsahuje jej spousta levných krémů pro děti na opruzeniny. Obsah ZnO bývá 15 až 25 %. Levněji se dá koupit zinková mast vyrobená přímo lékárnou.
  • Neem tree – zklidňující účinky na kůži mají všechny části nimbového stromu, například kůra, listy (dle zkušeností jen čerstvé). K léčbě lze použít i olej ze stromu (neem tree oil), v prodeji je také ve formě mýdla. Olej zapáchá podobně jako česnek či cibule.
  • Můžete užívat vnitřně MSM (500 až 5 000 mg denně) či niacinamid (100 až 1 000 mg denně). Některé druhy/deriváty vitaminu B3 mohou způsobovat přechodné návaly horka v kůži (niacin flush), z toho důvodu je dobré začínat na menších dávkách.
  • Z dalších potravinových doplňků lze použít přírodní vitamin A v množství 3 až 20 tisíc jednotek denně. Pozor, vitamin A je snad jediný vitamin, který je ve větších dávkách toxický. Má schopnost se v těle akumulovat, takže se jeho příjem projevuje se setrvačností několika dnů. Budete-li mít velmi suchou kůži, rty, oči, tak jste už překročili rozumné dávkování.

Zdroj: Trudník tukový

Zákožka

Většinu symptomů způsobuje samička zákožky svrabové. Ta vrtá denně několik milimetrů dlouhé chodbičky v nejsvrchnější vrstvě pokožky, do kterých klade 2–3 vajíčka denně a zanechává zde své výkaly. Larva se vylíhne za 3–5 dní a v dospělce se přemění do 3 týdnů. Samec je menší než samička, žije na povrchu kůže a brzy umírá. Samička žije asi 2 měsíce. Protože zákožka svrabová přijímá kyslík difuzí, nezanořuje se hlouběji do kůže. Vzhledem k imunitě, hygieně a škrábání je u postiženého v kůži stabilně přítomno jen 11–12 samiček zákožky. U imunosuprimovaných (imunitně oslabených) může však být počet mnohonásobně vyšší. Mezi zvláštní formy svrabu se řadí scabies inkognita (u lidí s dobrými hygienickými návyky), scabies granulomatosa (představuje reakci imunitního systému na mrtvé zákožky), scabies norvegica (u imunosuprimovaných) a scabies crustosa (velice nakažlivá forma svrabu).

Projevy:

  • typické je velmi intenzivní až kruté noční svědění (pruritus);
  • po zahřátí pod pokrývkou se objeví vyrážka na charakteristických místech kůže, a to zejména tam, kde je malá tloušťka kůže – genitálie, třísla, podbřišek, kolem pupku, kolena, podpaží, zápěstí, lokty, prsní bradavky, mezi prsty ruky, v podpažní jamce;
  • parazit se objevuje především v místech, kde je pokožka teplá, dobře prokrvená;
  • obvyklý je současný výskyt u členů domácnosti a u všech sexuálních partnerů;
  • objevují se chodbičky v podkoží, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm;
  • vyskytují se makuly, papuly, papulovezikuly, krustoskvamy, později exkoriace (poranění kůže škrábáním), dále se může vyskytovat ekzém, někdy malá, tečkovitá hnisavá ložiska.

Zdroj: Prašivina u lidí

Dravčík kočičí

Dravčík kočičí (cheyletielóza) je roztoč, který parazituje na povrchu kůže koček (dravčíci u koček, kočičí paraziti v srsti), kde se živí tkáňovým mokem. U dospělých koček způsobuje tento parazit v srsti většinou mírné ložiskové změny nebo se neprojeví vůbec a kočka je pouze přenašečem. U koťat je však průběh onemocnění mnohem výraznější.

Dravčíci svou přítomností způsobují exfoliativní dermatitidu, což se projeví zarudnutím kůže a tvorbou šupin, které nacházíme v srsti kočky. Šedožlutí dospělci dravčíků jsou velcí až 0,8 mm a připomínají lupy – říká se jim také „pochodující lupy“. Onemocnění provází svědivost různého stupně. Nejčastější lokalizací je krk a záda.

Onemocnění potvrdí veterinární lékař mikroskopickým vyšetřením vzorků, které získá ze srsti. Odběr vzorku pomocí lepicí pásky, která se poté prohlédne pod mikroskopem, je pro kočku nebolestivý. Vždy se ale nemusí podařit takto parazita zachytit, protože kočky jsou velmi pečlivé při starosti o srst a spoustu parazitů slížou, a navíc u dospělých koček je počet parazitů nízký. Srst kočky se tedy musí vyšetřit pečlivě. Další metodou odběru vzorku je kožní seškrab a vyšetření vytrhnutých chlupů, na kterých se vyskytují vajíčka dravčíků.

Jak zlikvidovat dravčíka

Léčba dravčíkovitosti spočívá v podání akaricidních přípravků ve formě spot-onu, spreje nebo koupele. Pokud chováte více koček, je třeba ošetřit všechny, protože dravčíkovitost je velmi nakažlivé onemocnění. Riziko přenosu je velké hlavně tam, kde je velká koncentrace zvířat a kde jsou ve vzájemném kontaktu (burzy, výstavy, chovné stanice, útulky).

Používají se přípravky s těmito účinnými látkami:

  • selamectin (Stronghold spot-on),
  • moxidectin (Advocate spot-on),
  • fipronil (Frontline spot on, Controline spot-on).

Zdroj: Kočičí vši

Léčba

Diagnostika onemocnění je pro veterinárního lékaře ve většině případů jednoduchá. Je ovšem třeba odebrat skalpelem vzorek z postižené kůže (hluboký kožní seškrab až na mírně krvácející spodinu) a provést mikroskopické vyšetření. Pokud se vzorek odebere alespoň ze tří míst, neměl by být problém parazita zachytit.

Terapie onemocnění se diametrálně liší podle toho, zda se jedná o demodikózu u mladého jedince do 1,5 roku (juvenilní forma), nebo u dospělého psa. Juvenilní forma (je-li lokalizovaná) ve většině případů odezní spontánně i bez terapie. Demodikóza u zvířat dospělých vyžaduje léčbu vždy. Prvním krokem by mělo být dostatečné ostříhání zvířete a odstranění šupinek speciálním šampónem (obsahuje 2,5% benzoylperoxid, který pomáhá vypláchnout chlupové váčky). Po ošetření šampónem je nutné aplikovat amitraz (účinná látka proti vlastnímu trudníkovi) ve formě koupele v ředění 1 : 100. Nejčastěji používaný preparát je Ectodex. Při koupeli je důležité zabránit tomu, aby se amitraz dostal do očí, z tohoto důvodu je dobré před koupelí aplikovat do spojivkového vaku ochrannou oční mast. Také je třeba při koupeli a po koupeli dostatečně větrat a vlastní koupel provádět v rukavicích. Koupele v amitrazu provádíme zpravidla 2x týdně po dobu několik týdnů (cca 6–8 týdnů), a to tak dlouho, dokud není při kontrole u veterinárního lékaře negativní výsledek kožního seškrabu. Poté, co je kožní seškrab negativní, se doporučuje ještě 1 až 2 týdny v koupeli pokračovat. Ectodex (amitraz) by neměl být nikdy použit u čivav, neboť může být toxický. Další, ale výrazně dražší možností je použití milbemycinoximu (Interceptor). Levnější variantou je použití avermectinu (Dectomax, Ivomec) podáváním roztoku do tlamy psa opět po dobu několika týdnů, ale lze ho použít pouze u některých plemen psů (nikdy ne u kolií a jejich kříženců).

Jako doplňková léčba se někdy doporučuje i podávání vitamínu E (200 mg 1x až 2x denně) v kapslích. Je-li přítomna sekundární bakteriální infekce kůže, je nutná i celková léčba antibiotiky, cca 4–8 týdnů (podle hloubky a závažnosti přítomného zánětu kůže).

Prognóza onemocnění je velmi dobrá u lokalizované formy onemocnění ve štěněcím věku. Generalizovaná forma má lepší prognózu, vyskytne-li se opět ve věku do 1,5 roku života psa. U dospělého jedince je prognóza vždy méně dobrá až špatná a vždy hrozí poměrně velké riziko, že dojde k návratu onemocnění. Při výskytu trudníkovitosti psa v dospělosti je třeba pátrat i po jiných onemocněních, která mohou navozovat sníženou nebo neadekvátní funkci imunitního systému psa (onkologická onemocnění, některá hormonální onemocnění – nedostatečná funkce štítné žlázy).

U demodikózy je třeba se zaměřit zejména na prevenci. Zvířata, u kterých se demodikóza vyskytla v dospělosti, nepoužívat v chovu. Feny, u nichž se ve vrhu vyskytla štěňata s demodikózou, se doporučuje vyřadit z chovu, protože se u nich předpokládá přenos genetické dispozice. Dezinfekce prostředí není nutná, protože volně žijící trudníci rychle ztrácejí schopnost infikovat.

Zdroj: Demodex u psů

Roztoči na kůži

Roztoči jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Jsou velmi malí. Zatímco všechny ostatní řády pavoukovců se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy nebo parazity. Roztoči bytového prachu jsou považováni za jednu z nejčastějších příčin astmatu a alergií. Zdravotní komplikace způsobují roztočové alergeny, které jsou obsaženy hlavně ve výkalech roztočů. A za svůj život vyprodukují tito tvorové množství exkrementů odpovídající 200násobku jejich váhy. Mají rádi teplo, vlhko a tmu. Jejich oblíbeným stanovištěm jsou proto naše ložnice, zvláště lůžka. Živí se lidskými lupy (roztoči ve vlasech), kožním odpadem, textilními vlákny, plísněmi, bakteriemi a drobečky potravin.

Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené, nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou, například vlnovníkovci).

Jeden gram prachu obsahuje 1 500–5 000 roztočů, na jedno lůžko pak tedy připadají až 2 miliony roztočů. Množí se zejména v dubnu a od srpna do září, kdy se také zhoršují alergické projevy. Alergie na roztoče se projevuje po celý rok, potíže vznikají v noci, mohou kulminovat v teplém a vlhkém počasí. Postižený kýchá, má pocit ucpaného nosu, rýmu, pálení a otoky očí, kašel, který může přecházet v astma.

Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují parazitární onemocnění (parazitózy), jako je například sarkoptóza, cheyletielóza, demodikóza. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvorné – jedná se o půdotvorce nebo dravce – přirozené bioregulátory. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách a jejich výkaly jsou častým původcem alergií (alergenem).

Na našem území se vyskytují čtyři podřády:

Čmelíkovci (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou.

Zástupci: čmelík kuří (Dermanyssus gallinae), kleštík včelí (Varroa destructor), čmelíkovec ptačí (Ornithonyssus sylviarum).

Klíšťatovci (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem nohou, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života – sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené.

Zástupci: klíště obecné (Ixodes ricinus).

Sametkovci (Prostigmata): Kyčle nohou jsou plně včleněny do kutikuly břišní strany těla.

Zástupci: dravčík psí (Cheyletiella yasguri), trudník psí (Demodex canis).

Tento podřád je různorodý, takže se dále dělí na několik skupin:

  • Vlnovníci (Tetrapodili) – pouze dva páry nohou, absence očí.
  • Roztočíci (Tarsonemini) – mají velmi nezřetelné gnathostomum.
  • Sametky (Prostigmata) – draví roztoči se stigmaty na bázi chelicer.
  • Vodule (Hydrachnellae) – skupina roztočů žijících ve vodě.

Zákožkovci (Astigmata): Kyčle nohou splynuly s povrchem těla, cévní soustava chybí.

Zástupci: zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei).

Tento podřád se dělí na dvě skupiny:

  • Sladokazi (Acarididae) – dlouhé brvy, měkký povrch těla, dobře patrné gnathostoma.
  • Pancířníci (Oribatei) – silná sklerotizace těla, jsou to užiteční půdotvorní činitelé.

Zdroj: Trudník tukový

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš


Svrab

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP