Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

ZÁKOŽKA

  

PŘÍZNAKY

  

LÉKY NA SVRAB

  

SVRAB U ZVÍŘAT

  
Téma

ROZTOČI SAMETKY

Druhy podle hostitele

Zákožka svrabová neřádí pouze na člověku, ale existuje i zákožka svrabová psí, kočičí a králičí.

Zákožka svrabová lidská

Zde můžete na fotografiích vidět lidskou zákožku svrabovou.

Zákožka svrabová psí

Tady se můžete podívat na psí zákožku svrabovou.

Zákožka svrabová kočičí

Na těchto fotografiích se můžete seznámit s kočičí zákožkou svrabovou.

Zákožka svrabová králičí

Zde můžete na fotografiích vidět králičí zákožku svrabovou.

Pomohl Vám tento článek? Alespoň jste si udělali základní představu o tomto zákeřném roztoči.

Zdroj: Jak vypadá zákožka svrabová

Diskuze: Re: vyvoj slimáka

Tady jsou vidět vajíčka slimáků www.google.com/searc…
Nejlépe na ně působí roztoči, kteří nalezou do jejich těla a tím je zahubí. Mrtvé slimáky sežerou ti živí i s roztoči a postupně tak vymřou všichni.

Zdroj: diskuze Vyvoj slimáka
Počet odpovědí: 3

Příznaky

U králíka se nejčastěji objevuje svrab ušní. Ovšem parazit se může objevit i na hlavě (svrab na hlavě) a jinde na těle. Některé formy svrabu způsobují svědění, králík se třese, urputně se škrábe a třepe hlavou. Přítomnost parazitů stimuluje tvorbu ušního mazu, který může být tmavý (připomíná kávovou sedlinu) a na povrchu kůže v uchu se tvoří strupy – příznaky tak mohou být zaměněny za zánět ucha. Strupy a maz obsahují živé roztoče a jsou infekční pro další vnímavá zvířata, ne pro člověka. Neléčený svrab může vést k těžkému hnisavému zánětu, způsobit protržení bubínku a přejít tak na střední a vnitřní ucho a způsobit velké bolesti až úhyn zvířete. Roztoči žijí na povrchu kůže a jsou viditelní pouhým okem. Samička klade vajíčka na kůži hostitele a vývojový cyklus trvá přibližně 3 týdny. Roztoči se živí odloupanými buňkami kůže, krev nesají.

Zdroj: Léčba ušního svrabu u králíků

Diskuze: Re: oleandr šedé listy

Ztrátu zelené barvy na listech oleandru mohou zapříčinit roztoči. Ti žijí na listech a živí se na spodní části listů vysáváním buněčné tekutiny. To právě způsobuje ztrátu chlorofylu a změnu barvy listů ze zelené na šedou. Co s tím dělat? Existuje osvědčený recept na přípravu postřiku. Smíchejte dvě lžičky Jaru na nádobí, dvě lžičky řepkového oleje a jeden litr vody. Nalijte vše do postřikovače a dobře protřepejte. Pak s tímto postřikem každý den postříkejte celou rostlinu, hlavně spodní části listů. Jar umožní lepší přilnavost postřiku a olej zase obalí roztoče, kteří se pak díky tomu udusí. Bohužel již poškozené listy se nevrátí do původní barvy, ale ty nové, které teprve vyrostou již budou normálně zelené. Roztoči zemřou do několika dní při pravidelném stříkání.

Zdroj: diskuze Oleandr šedé listy
Počet odpovědí: 1

Jak poznat svrab u dítěte

Dítě se svrabem se škrábe v místech zasažených svrabem. Svědění je nejintenzivnější v noci, dítě se budí a je potom ve dne unavené a rozmrzelé. Roztoče přitahují teplá, vlhká místa na těle, například kůže mezi prsty, zápěstí, podpaží, pas, hýždě a genitálie, mohou však napadnout jakékoli místo na těle. Roztoči způsobují malé červené bulky a nápadnou vyrážku. Na kůži jsou patrné červené pruhy, jejichž příčinou jsou roztoči zavrtávající se pod kůži. Dítě si svědivou vyrážku škrábe, a tak se mu mohou tvořit boláky a strupy. Intenzivní škrábání má za následek bakteriální infekci, například impetigo. To se projevuje strupovitými boláky, z kterých někdy vytéká hnis.

U dětí může být pozitivní Darierův příznak, což je jeden z diagnostických znaků choroby urticaria pigmentosa, po mechanickém podráždění dojde ke zduření drážděné kožní eflorescence a choroba je pak mylně diagnostikována jako urticaria pigmentosa (mastocytóza).

Zdroj: Svrab u dětí

Diskuze: Re: vši a hnidy foto

Vši se nejčastěji vyskytují za ušima a nad krkem a postupně pak ve vlasech po celé hlavě. Jsou vidět maličcí vší roztoči u kořínků vlasů a na vlasovém stvolu jsou také patrná pevně přichycená vajíčka - hnidy. Nejlépe jsou vši pozorovatelné velkou lupou a při dobrém osvětlení. Tady jsou fotky, kde je vidět jak vši vypadají: www.google.cz/search…

Zdroj: diskuze Vši a hnidy foto
Počet odpovědí: 1

Štípnutí sviluškou – sametkou podzimní

Larvy sametky podzimní (nesprávně svilušky podzimní), napadající zvířata i lidi, na rozdíl od klíšťat nesají krev. Mají jinou metodu: larva se rychle pohybuje a vyhledává místa s tenčí pokožkou, kožní řasy, případně se zavrtá tam, kde k tělu těsně přiléhá spodní prádlo. Parazita není vidět, a jakmile se vám dostane do kůže, nanese do ranky trávicí enzym, který způsobuje úporné svědění. Pod kůží pak larva žije minimálně tři dny. Svými slinami naleptá kůži hostitele, saje a prospívá a může vyvolat onemocnění zvané trombikulóza, takzvanou podzimní vyrážku. Po třech dnech larva odpadne a pak opět pod zemí pokračuje ve svém vývoji k nymfě (která je slepá). V poslední fázi vývoje sametka jako dospělec od listopadu do jara přezimuje v půdě.

Foto štípnutí sviluškou sametovou (sametkou podzimní)

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět štípnutí od sametky podzimní.

Zdroj: Sviluška

Diskuze: Re: Podkožní akné na bradě

Akné na bradě je fenomén dospělých. Často ho způsobují bakterie, ale někdy také malí roztoči - trudovník neboli demodex. Na akné na bradě pomůže přestat se koupat v horké vodě a jen se sprchovat. Tato přestávka musí trvat déle, klidně i dva tři měsíce a týká se vynechání veškerých činností, které způsobují pocení (sauna, těžký sport, atd). Dále je zapotřebí na stejně dlouhou dobu omezit kontakt obličeje s ostatními lidmi, zejména při orálním sexu nebo při mazlení a líbání. Účinné léky jsou Dalacin T a Rosalox na zevní potírání. Proti demodexu je účinný krém Soolantra. Vše uvedené je vázáno na lékařský předpis. Z domácích pomůcek pak účinkuje mýdlo se sýrou a šampon na vlasy se zinkem (Head & Shoulders), se kterým si myjte postižené oblasti obličeje. Kdyby nic z toho nevedlo k vyléčení, tak je možné užívat antibiotika vnitřně. Tabletky se jmenují Deoxymykoin a užívá se 1 tableta po 12 hodinách po dobu dvou až tří týdnů a pak další tři týdny půl tablety po 12 hodinách.


Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Podkožní akné na bradě
Počet odpovědí: 1

Sviluška podzimní = sametka podzimní

Někdy je za svilušku nesprávně považována nápadně červená sametka podzimní. Sametka je však roztoč příbuzný klíšťatům a dokáže nepříjemně potrápit všechny teplokrevné živočichy, včetně člověka. Je pouhým okem téměř neviditelná, měří totiž necelou polovinu milimetru. Obě pohlaví jsou přibližně stejně velká, mají oranžovou barvu, osm nohou a tělo ve tvaru osmičky. Teprve pod mikroskopem je vidět, že tělo je hustě porostlé chloupky – sametovým kožíškem, podle kterého získal roztoč svůj název. Dospělci žijí v půdě, do níž samička klade na jaře (až do deseticentimetrové hloubky) vajíčka, z nichž se líhnou larvičky. Ty vylézají z půdy a na trávě či nízkých keřích číhají na svého hostitele.

Foto svilušky sametové (sametky podzimní)

Zde jsou vidět fotografie, na kterých je vidět sametka podzimní.

Zdroj: Sviluška

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Počet odpovědí: 0

Svrab a zvýšená teplota kůže

Roztoči způsobující svrab milují zvýšenou teplotu kůže, i to je důvod, proč jsou právě přes noc roztoči nejvíce aktivní. Vyhovuje jim teplo, které je pod peřinou. A právě jejich zvýšená aktivita způsobuje, že člověk má právě v noci pocit, že ho celé tělo nesnesitelně svědí. Stejně tak reagují tito roztoči na zvýšenou teplotu lidské kůže po sportovní aktivitě.

Zdroj: Sauna proti svrabu

Roztoči na kůži

Roztoči jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Jsou velmi malí. Zatímco všechny ostatní řády pavoukovců se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy nebo parazity. Roztoči bytového prachu jsou považováni za jednu z nejčastějších příčin astmatu a alergií. Zdravotní komplikace způsobují roztočové alergeny, které jsou obsaženy hlavně ve výkalech roztočů. A za svůj život vyprodukují tito tvorové množství exkrementů odpovídající 200násobku jejich váhy. Mají rádi teplo, vlhko a tmu. Jejich oblíbeným stanovištěm jsou proto naše ložnice, zvláště lůžka. Živí se lidskými lupy (roztoči ve vlasech), kožním odpadem, textilními vlákny, plísněmi, bakteriemi a drobečky potravin.

Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené, nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou, například vlnovníkovci).

Jeden gram prachu obsahuje 1 500–5 000 roztočů, na jedno lůžko pak tedy připadají až 2 miliony roztočů. Množí se zejména v dubnu a od srpna do září, kdy se také zhoršují alergické projevy. Alergie na roztoče se projevuje po celý rok, potíže vznikají v noci, mohou kulminovat v teplém a vlhkém počasí. Postižený kýchá, má pocit ucpaného nosu, rýmu, pálení a otoky očí, kašel, který může přecházet v astma.

Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují parazitární onemocnění (parazitózy), jako je například sarkoptóza, cheyletielóza, demodikóza. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvorné – jedná se o půdotvorce nebo dravce – přirozené bioregulátory. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách a jejich výkaly jsou častým původcem alergií (alergenem).

Na našem území se vyskytují čtyři podřády:

Čmelíkovci (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou.

Zástupci: čmelík kuří (Dermanyssus gallinae), kleštík včelí (Varroa destructor), čmelíkovec ptačí (Ornithonyssus sylviarum).

Klíšťatovci (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem nohou, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života – sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené.

Zástupci: klíště obecné (Ixodes ricinus).

Sametkovci (Prostigmata): Kyčle nohou jsou plně včleněny do kutikuly břišní strany těla.

Zástupci: dravčík psí (Cheyletiella yasguri), trudník psí (Demodex canis).

Tento podřád je různorodý, takže se dále dělí na několik skupin:

  • Vlnovníci (Tetrapodili) – pouze dva páry nohou, absence očí.
  • Roztočíci (Tarsonemini) – mají velmi nezřetelné gnathostomum.
  • Sametky (Prostigmata) – draví roztoči se stigmaty na bázi chelicer.
  • Vodule (Hydrachnellae) – skupina roztočů žijících ve vodě.

Zákožkovci (Astigmata): Kyčle nohou splynuly s povrchem těla, cévní soustava chybí.

Zástupci: zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei).

Tento podřád se dělí na dvě skupiny:

  • Sladokazi (Acarididae) – dlouhé brvy, měkký povrch těla, dobře patrné gnathostoma.
  • Pancířníci (Oribatei) – silná sklerotizace těla, jsou to užiteční půdotvorní činitelé.

Zdroj: Trudník tukový

Šíření svrabu

Svrab se obvykle šíří blízkým a důvěrným kontaktem osob. Také se může přenést během spánku, kdy se roztoči dostanou do lůžkovin. Roztoči nemohou létat nebo skákat, jejich pohyblivost je velmi omezená. Roztoči svrabu žijí jen několik dní, zejména na lidské kůži. Během tohoto období však může kdykoli dojít k rozšíření na jiné lidi. Šíření probíhá nejen pouhým dotykem, ale i kontaktem s oblečením, ložním prádlem nebo dalšími textiliemi v domácnosti. Roztoči si nejčastěji tvoří tunely v hrubých nebo ohýbaných oblastech kůže, tedy na loktech, kotnících nebo kolenou. Pouhým dotykem nebo poškrábáním může dojít k zamoření další oblasti a rozšířením na jiné části těla. Samička roztoče nanese vajíčka pod kůží. Z vajíček se vylíhnou larvy a tyto larvy se dostanou na povrch kůže, kde se stávají dospělými jedinci během dvou týdnů. Tento cyklus pokračuje, dokud nedojde k usmrcení všech roztočů.

Roztoči se nemohou přenášet ze zvířat na člověka a opačně, jelikož nedojde k jejich reprodukci. Pokud již dojde k přenosu ze zvířat na člověka, způsobují obvykle svědivou vyrážku, která trvá jen několik dní.

Zdroj: Jak se bránit nákaze svrabem

Roztoči, kteří nás mohou kousnout

Roztoči jsou z odborného hlediska fascinujícím živočišným druhem. Dokážou přežít i v těch nejextrémnějších podmínkách a mají schopnost se přizpůsobit vlastně čemukoliv. Žijí třeba i za polárním kruhem. Pouhým okem nemáte šanci roztoče vidět, jejich velikost je cca 80 μm až 1 mm. Roztoči byli jako živočišný druh objeveni teprve v roce 1964. Dosud byly identifikovány desítky druhů a další neustále přibývají. Někteří roztoči jsou užiteční (přispívají například k rozkladu mrtvých živočichů a rostlin), ale mnoho z nich je nebezpečných zejména pro lidi i zvířata. Bylo dokázáno, že se umí dokonale přizpůsobit svému prostředí. Nyní už existuje i druh roztoče, který dokáže přežít i v tak nepřívětivém prostředí, jako je klimatizace.

Roztoči si libují v tmavých místech a také v prachu. Vhodným prostředím jsou pro ně také tkaniny. Rádi si pochutnávají na odpadlých šupinkách kůže či na zbytcích potravy. Najdete je tak téměř všude. Určitě i u vás doma je plno roztočů v koberci, v sedačce, v tmavých rozích koupelny, na záchodě, kuchyňské lince a pozor – asi nejvíce roztočů se bude nacházet ve vaší posteli. V českých domácnostech se nejčastěji nacházejí roztoči čeledi Pyroglyphidae, zejména rod Dermatophagoides. Ale pozor, pokud máte doma domácího mazlíčka, i on je domovem roztočů. Roztoči se také mohou nacházet na potravinách. Zejména na těch, které doma skladujete delší dobu. Každý roztoč je pěkný pracant – během svého života vyprodukuje exkrementy o dvěstěnásobku své váhy. A právě exkrementy jsou na roztočích tím nejvíce nebezpečným. Dostávají se do vzduchu, my je vdechujeme a tak vznikají potíže.

Roztoči a jejich výkaly jsou především příčinou celé řady alergií. Potíže mohou způsobit alergikovi, ale i jinak zdravému člověku. Roztoči mohou vyvolat nebo zhoršit atopický ekzém či způsobit různě intenzivní kožní vyrážky. Velmi nebezpečný je výskyt roztočů pro astmatiky. Mohou totiž u nich vyvolat těžké astmatické záchvaty. Dýchání zhoršují ale i u nás všech ostatních.

Zdroj: Kousnutí od roztoče

Čarověník houbové choroby

Netypický růst částí rostlin může být vyvolán onemocněním, které způsobují například rez jedlová (Melampsorella caryophyllacearum), vřeckaté houby rodu kadeřavka (Taphrina), roztoči, viry a jiné. Pokud se tyto postižené části rostliny chorobě či škůdci neubrání, většinou hynou.

Zdroj: Čarověník

Jak ho poznám

Ušní svrab, lidově také prašivina, je onemocnění zevního zvukovodu zvířat způsobené parazitickými roztoči z čeledi Prosoptidae. Původcem ušního svrabu psů a koček je strupovka ušní (Otodectes cynotis), která napadá i fretky, lišky a ostatní šelmy. U králíků může v uších parazitovat jiný roztoč – Prosoptes cuniculi. Nemoc se projevuje intenzivním svěděním a v pokročilých stadiích se může objevit i páchnoucí výtok z uší a hnisavý zánět zvukovodu, který může vést až k proděravění bubínku a rozšíření infekce do středního i vnitřního ucha. U mnoha zvířat, zvláště u koček a lišek, se vyskytuje mírnější forma nemoci, případně onemocnění probíhá bez příznaků.

Strupovka ušní dosahuje velikosti asi 0,5 mm a je možné ji spatřit i pouhým okem. Samička klade vajíčka na kůži hostitele a vývojový cyklus (doba, za kterou samička z nakladeného vajíčka začne klást vlastní) trvá asi tři týdny. Paraziti se živí odloupanými buňkami pokožky, nesají krev. Dospělí roztoči jsou pohybliví a mohou krátkou dobu přežít i bez hostitele.

Zdroj: Ušní svrab u psa

Roztoči v posteli

Roztoči jsou tak malincí, že není možné je vidět pouhým okem. Proto je nutné všímat si několika věcí okolo a důkladně pečovat zvláště o svou postel. I když se každý den umyjete od hlavy až k patě a uleháte s pocitem absolutní čistoty, může vás časem překvapit nepříjemná vyrážka. Pokud se dokonale nestaráte také o své lůžko, na vině jsou roztoči, kterých máte nejspíš plnou postel (štípance z postele).

Celá postel je při nedostatečné péči doslova smetištěm biologického odpadu, které denně zásobujeme slušnou dávkou odumřelé kůže, lupů, potu, mazu, slin, chlupů a vlasů, ale i zbytkem krémů. Na takovémto místě často nespíte sami. Pro roztoče je to ideální hostina, a tak s vámi lože v hojném počtu sdílí. Povlečení by se mělo dle odborníků měnit alespoň jednou týdně, ale v letních dnech, nebo pokud se v noci hodně potíte, je ideální obměňovat ho každé tři dny.

Víte, že podle některých průzkumů tvoří desetinu váhy používaného polštáře nejen zbytky odumřelé kůže, ale také kolonie roztočů a jejich trus? Polštář byste měli alespoň jednou za tři měsíce vyprat na 60 °C, při kterých roztoči umírají, a potah na něj měnit dvakrát týdně. Vždyť na polštáři ulpívá nejvíce nečistot – kožní maz, pot, sliny, nebo zbytky kosmetických přípravků, které po čase mohou žluknout. Nejen tedy roztoči, ale i vaše vlastní biologické skvrny nebo kosmetické přípravky mohou být důvodem vašich nemizících kožních problémů a akné. Také byste měli pečovat o svou peřinu. Nejen povlečení je nutné vyprat. Většina potu a dalších zbytků kůže se totiž hromadí právě tady. Všimli jste si někdy, jak jsou peřiny zažloutlé? To je přesně ono. Společně se zbytky kůže se v peřině nachází také obrovské množství jak živých, tak mrtvých roztočů. Peřiny perte alespoň čtyřikrát ročně.

Udělejte si test na přítomnost roztočů:

  • Máte vyrážku?
  • Objevily se u vás svědivé pupínky?
  • Měníte povlečení jednou měsíčně?
  • Polštáře a peřiny neperete, nebo je perete jednou ročně?
  • O matraci se nijak zvlášť nestaráte?

Pokud jste alespoň třikrát odpověděli, že ano, s největší pravděpodobností máte ve své posteli roztočové nocležníky!

Zdroj: Kousnutí od roztoče

Příklady kousnutí hmyzem

Kousnutí od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed. Štípnutí může být jen jedno, častější jsou ale kousnutí v řadě nebo skupině. Kousnutí štěnice se nejčastěji nachází na pažích, zádech nebo krku. U některých lidí se objeví zarudlé a svědící otoky. Kousnutím od štěnice se nepřenášejí žádné nemoci. Štípnutí však může vyvolat nepříjemnou alergickou reakci.

U štípance od komárů se objeví červený pupínek, který začne svědit a někdy opuchne. Když je štípanců víc, nejsou pravidelně rozmístěny jako od blechy.

Roztoči jsou drobný hmyz z čeledi pavoukovců, jsou tedy „bratranci“ pavouků a klíšťat. Roztoči bývají velmi nepříjemným a agresivním alergenem. Doslova se přilepují na lidi, kteří projdou skrz zamořenou vegetaci, a prozkoumávají své lidské hostitele 3 až 6 hodin před tím, než je štípnou. Většina štípanců od roztočů se objevuje na místech těla, kde je tenká kůže, jako jsou kotníky, pas, třísla, podpaží a zadní strana kolen. Štípance většinou vypadají jako červené, silně svědící skvrny, ale je možné, že na ně každý jedinec reaguje jinak.

Roztoče najdeme všude – ve vlhkých prostorách, koupelnách, sklepech, v matracích, chlupatých kobercích, peřinách; rybenky a pisivky ničí tapety a umělecké sbírky (například známky); na rybenky narazíme i v bytě.

Jak na štípance od roztočů:

  • Místo škrabání štípance jen jemně poklepávejte, abyste pomohli zastavit svědění.
  • Když zjistíte, že máte štípance od roztočů, vyperte si oblečení v horké vodě, abyste zabili zbývající roztoče ve vašem oblečení.
  • Nastříkejte si netoxický, pleť nepoškozující sprej proti hmyzu kolem kotníků, pasu nebo na jakékoliv těsné místo, abyste je udrželi daleko.
  • Když se pohybujete na místě, které by mohlo být obýváno roztoči, noste volně padnoucí trika s dlouhým rukávem a dlouhé kalhoty. Mějte těsné manžety a zvažte zastrčit si lem kalhot do ponožek.
  • Roztoči se ve skutečnosti nezavrtají do vaší kůže. Přípravky, jako je líh nebo bělidlo, které cílí na udušení roztočů, nefungují, protože roztoči ve skutečnosti ve vaší kůži nejsou.
  • Pokapejte štípanec čisticím přípravkem na ruce. Nechte kůži odhalenou potom, co se po ní přípravek rozteče, potom nakapejte znovu a nechte pleť odhalenou – roztoč zmizí.

Zdroj: Jak se pozná kousnutí od blechy

Rozdíly kousnutí od štěnice a od roztoče

Na rozdíl od štěnic nemají roztoči rádi lidskou krev a nepotřebují živé hostitele, aby přežili. Jsou podobní štěnicím v tom smyslu, že obývají lidské příbytky, zde pak především postele, ve kterých je teplo a vlhkost.

Štěnice mají těžko identifikovatelnou charakteristiku štípanců. Některé štípance mohou být osamocené, některé z nich se objevují v řadách po třech nebo pěti štípancích, nebo ve shluku zarudlých skvrn, kterým se říká štěnicová dermatitida. Tyto štípance jsou většinou v „cikcak vzoru“, ale někdy se mohou projevit také jako rovná čára. Štípance se objevují na odkrytých místech na těle, jako je krk, obličej, chodidla a paže. Jen zřídka se vyskytují na zadní straně kolen nebo v záhybech kůže. Štípance nebo vyrážka většinou zmizí během jednoho až dvou týdnů. Ale pokud jste se nezbavili štěnic, které máte doma, budete na těle nacházet další a další štípance. Když budete mít štěnice v domě, budou vás stále štípat. Štípanec od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed.

Roztoči nekoušou ani neštípou. Jejich exkrementy vyvolávají alergie, čímž dochází ke kožním projevům, jako jsou dermatitidy, ekzémy, akné. Výše se můžete podívat, jak vypadají takovéto kožní projevy, viz odkaz na „štípance“ od roztočů.

Zdroj: Kousnutí od roztoče

Svrab v uších králíků

Ušní svrab (lidově prašivina) je parazitární onemocnění, které postihuje králíky poměrně často. K úmrtí postiženého zvířete dochází vzácně, ale průběh je často dlouhodobý, dochází ke snížení chovatelské hodnoty, zvíře je neklidné. Roztoči žijí na povrchu kůže a jejich projevy jsou viditelné pouhým okem. U králíků se nejčastěji setkáváme právě se svrabem ušním, ale může se objevit na hlavě i jinde na těle. Zdrojem šíření jsou již napadení králíci. Vnímaví jsou všichni králíci, častěji se s prašivinou setkáme u starších zvířat.

Zdroj: Králičí svrab

Trudník mazový – příznaky

Co se týče příznaků a vlivu na lidskou pokožku, může se u některých lidí kvůli trudníkům objevit takzvaná růžovka. Jedná se o nemoc podobnou akné, projevující se začervenalými skvrnami ve tváři či pocity pálení. Lidé, kteří touto nemocí trpí, mají na obličeji více roztočů, než je běžné.

Trudníci toto onemocnění přímo nezpůsobují, jsou jen jeho součástí. Nemoc souvisí spíše se změnami kůže vlivem stárnutí a dalších faktorů. Když roztoči zemřou, vypustí všechen obsah, který za svůj život v těle natrávili. Ten často obsahuje mnoho bakterií a toxinů, které mohou způsobit podráždění obličeje. Tito roztoči se ve větší míře vyskytují také u lidí s oslabeným imunitním systémem, kteří trpí například rakovinou nebo nemocí AIDS.

Podle jedné teorie nám však trudníci mohou být i prospěšní. Dokážou vyčistit pokožku od odumřelé kůže nebo škodlivých kožních bakterií. Přesto by se jich lidé raději chtěli zbavit, neboť představa těchto nepěkných tvorů žijících v našem obličeji není zejména ženám úplně příjemná. Pro ty z vás, kteří už plánují, jak s roztoči ve svém obličeji zatočí, však máme špatnou zprávu – trudníků se nikdy zcela nezbavíte. I když se vám je podaří pro jednou zlikvidovat, stejně se na váš obličej dostanou odjinud (třeba od někoho jiného). Jsou všudypřítomní a člověk je pro ně ideálním hostitelem.

Kde se vůbec v lidském obličeji berou? Bylo zjištěno, že cesta těchto roztočů na nového hostitele může vést přes mateřské mléko, nebo dokonce již během porodu. Trudníky mají i psi, i když se jedná o trochu jiný druh. Může to však dokazovat, že právě od psů se trudníci kdysi dostali k člověku. To podporuje rovněž myšlenku, že by psi mohli být lidskými společníky už po dlouhých 20 tisíc let.

Zdroj: Trudník tukový

Dezinfekce bytu

Součástí léčby je zavedení hygienických opatření:

  • denně měnit spodní a ložní prádlo
  • prát při teplotě 60 °C
  • žehlit a 3 dny nepoužívat
  • větrat

Mylnou domněnkou je, že stačí vše řádně vydezinfikovat. Zákožky jsou roztoči a na ně dezinfekce neúčinkuje!!!

Možností, jak zákožky zničit, je několik:

  • Oblečení a ložní prádlo vyvařit a přežehlit (zákožka hyne při teplotě nad 50 °C).
  • Prádlo, které nejde vyvařit a přežehlit, dále matrace, čalouněný nábytek, domácí obuv, zimní čepice, kabáty a podobně, ošetřit vhodným insekticidem nebo ponechat týden v uzavřeném igelitovém pytli mimo pobyt osob (v zimním období při mrazivých teplotách stačí 3 dny).
  • Provést důkladný úklid.
  • Krémy, masti, tělová mléka a podobně, které používal nemocný, je nutné zničit, protože roztoči v nich mohou přežívat.
  • U nákazy většího počtu lidí, například v ubytovacích zařízeních, využít služeb dezinsekčních firem.
  • Věci, které nelze vystavovat vysoké teplotě, uložit do igelitového pytle, vystříkat vhodným insekticidním prostředkem dle pokynů výrobce a pevně na několik hodin uzavřít (PIF PAF, BIOLIT P 2000, FAST PL, PERIPEL 55).
  • Postele důkladně vyluxovat, matrace rozložit, vystříkat insekticidním prostředkem, nechat vyschnout na slunci.
  • Uvědomit si, že nákaza může vzniknout i z jediné zákožky.

Tip: Osobní prádlo, ručníky a ložní prádlo vyprat a vyvařit nebo alespoň důkladně přežehlit žehličkou nastavenou na nejvyšší teplotu.

Zdroj: Svrab a jeho léčba

Příčiny astmatu

Lidé s astmatem mají citlivé dýchací cesty reagující na mnoho různých věcí z oblasti životního prostředí (spouštěče astmatu). Kontakt s těmito příznaky zhoršuje astma. Níže jsou uvedeny nejčastější spouštěče:

  • infekce nebo zánět vedlejších nosních dutin, nachlazení a chřipka;
  • alergeny, jako jsou pyly, plísně, domácí zvířata a roztoči;
  • dráždivé látky, parfémy, čisticí prostředky a znečištění ovzduší;
  • tabákový kouř;
  • cvičení neboli námahou indukované astma;
  • počasí, změny teploty, vlhkost a studený vzduch;
  • silné emoce, úzkost, smích, pláč nebo stres;
  • léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové.

Zdroj: Co je astma?

Demodex folliculorum

Na lidské tváři přežívají dva druhy trudníků. Roztoči rodu Demodex jsou mikroskopičtí tvorové s osmi nohama. Tráví celý svůj život na našich tvářích, jedí zde, rozmnožují se i umírají. Dříve než si začnete drhnout tváře tím nejlepším přípravkem na čištění pleti, měli byste vědět, že těchto roztočů se ani náhodou jen tak nezbavíte. A co je hlavní, tito nájemníci pro nás nepředstavují žádný závažný problém. Na tváři žijí dva druhy roztočů – trudník tukový (Demodex folliculorum) a trudník mazový (Demodex brevis). Jedná se o členovce, tedy živočichy, jejichž končetiny mají klouby (do stejné skupiny patří například i hmyz a krabi). Mezi nejbližší příbuzné trudníků patří pavouci a klíšťata.

Trudníci mají osm krátkých tlustých nohou kousek za hlavou, jejich těla jsou válcovitá a protáhlá, připomínající červy. Oba dva druhy žijí na odlišných místech, trudník tukový žije v pórech a vlasových folikulech, trudník mazový žije hlouběji, v mazových žlázách.

Počet roztočů se u jednotlivých lidí liší. Ve srovnání s jinými částmi těla jsou na obličeji širší póry i četnější mazové žlázy, proto se trudníci rádi zdržují právě zde. V některých případech však byli nalezeni i v genitáliích či na prsou.

Není známo, čím přesně se tito roztoči živí, zda jsou to bakterie, odumřelé buňky, nebo zda se požírají navzájem. Co se týče rozmnožování, ví se pouze to, že samičky kladou vajíčka kolem okraje póru, ve kterém žijí. Nejspíš jich však nemají mnoho.

Zdroj: Trudník tukový

Zdravotní účinky sírového mýdla

Léčba akné

Jednou z funkcí síry je, že způsobuje vysušování pleti. Pokud člověk trpí na akné, jeho pokožka je vlhká a mastná. Síra kůži vysušuje, čímž pomáhá snížit zánět pupínků a jiných vad na kůži. Síra může také pomoci s odstraněním bílých skvrn na kůži, snížit její mastnotu a bránit proti ucpávání pórů.

Vlastnosti sírového mýdla

Sírové mýdlo je obvykle vyrobeno s 10% obsahem síry. Zbytek mýdla je vyroben z neutrálního mýdla a určitého aroma. Síra je ideální pro léčbu mnoha kožních onemocnění, kromě toho má také antibakteriální a antiseptické výhody.

Léčba svrabu

Svrab je charakteristický svými roztoči, kteří sídlí pod kůží. To způsobuje svědění, bolest a vyrážku. Síra je toxická a inhibuje tak roztoče svrabu, což dělá ze sírového mýdla efektivní lék právě proti tomuto roztoči.

Seboroická dermatitida

Seboroická dermatitida je způsobena plísní vyskytující se na kůži, projevuje se mastnou pletí, jejím zarudnutím a šupinatěním. Toto kožní onemocnění se může objevit na mnoha místech na těle, včetně obličeje, hrudníku, podpaží a vlasů. Sírové mýdlo pomáhá s inhibicí plísní a jejím odstraněním.

Moderní metody léčby růžovky

Rosacea je chronické kožní onemocnění, které způsobuje zarudnutí a tvorbu skvrn nebo hrbolků na tváři, čele, bradě či nosu. Může se také objevit na pokožce hlavy, hrudníku, krku a uších. Zarudnutí se stává odolnějším, pokud nedojde k léčení, a může být velmi nepříjemné. Jestliže není léčeno delší dobu, může dojít k viditelnosti žilek na kůži. Sírové mýdlo pomáhá se snížením zarudnutí a uklidňuje příznaky rosacey.

Zdroj: Mýdlo se sírou

Jak zabít svrab v sauně

Roztoči milují zvýšenou teplotu těla, zároveň ale je mohou vysoké teploty účinně odstranit. I proto je třeba zamořené textilie vyžehlit napařovací žehličkou. Stejně tak i člověku mohou vysoké teploty, které jsou v sauně, pomoci zbavit se svrabu. Svrab je sice nakažlivá choroba, která se snadno přenáší, ale pokud člověk se svrabem jde do sauny a dá si pozor, aby nešířil svrab dál přímým kontaktem, nebo prostřednictvím svého oblečení, které nechá před saunou, nebo ručníku (plátna), které má na sobě, neměl by být žádný problém. Naopak mu sauna může pomoci uklidnit pocity svědění, které cítí. Stává se, že když člověk vyleze ze sauny, dokonce vidí, jak roztoči vystupují z pórů přímo na povrch kůže, pak se dají spláchnout, nebo setřít.

Na likvidaci svrabu se doporučuje teplota minimálně kolem 75 stupňů Celsia. Saunu je třeba navštěvovat opakovaně, minimálně po týdnu, než se vylíhnou noví paraziti. Pokud se někdo z nějakého důvodu necítí se svrabem na návštěvu sauny, a přesto by se chtěl pokusit „těchto“ škůdců takto zbavit, měl by vyzkoušet velmi intenzivní kardiocvičení, které mu pomůže vyhnat tělesnou teplotu na velmi vysokou hodnotu, a tak také může dojít k tomu, že zákožky budou „opouštět“ póry kůží. Poté samozřejmě musí následovat sprcha, aby se zákožky znovu nezavrtaly do kůže. Nevýhodou tohoto cvičení je, že nemusí být úspěšné napoprvé, klidně to může trvat několik měsíců, než člověk dokáže tímto „cvičením“ likvidovat svrab.

Zdroj: Sauna proti svrabu

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Bc. Jakub Vinš

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Michal Vinš


Svrab

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU