Svrab mytých je varianta, která postihuje osoby s důkladnou péčí o tělo. Svrab lze v jejich případě diagnostikovat až v momentě, kdy je onemocnění v pokročilém stadiu. U této varianty, která se označuje jako skabiesmytých, není natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny. Za všechno může malinký, stěží půlmilimetrový roztoč, zvaný zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei). Samičky tohoto parazita se zavrtávají do svrchní zrohovatělé vrstvy kůže a v ní si vytvářejí chodbičky, do kterých ukládají svá vajíčka a výkaly. Jedna zákožka je schopna za svůj měsíc a půl dlouhý život naklást až 50 vajíček. Z nich se líhnou larvy, které žijí na povrchu kůže, a během 18 až 23 dnů je na světě nová zákožka, která se okamžitě opět zavrtá do kůže. Celý cyklus tak pokračuje dál. Z popsaného je zřejmé, že při kontaktu s nakaženou osobou je velmi pravděpodobné, že se onemocnění přenese na dalšího jedince. Lékaři mají povinnost každý nový případ nahlásit. Někteří lidé však své potíže tají, stydí se za ně. Léčí se podomácku a nevědomky tak nemoc šíří dál.
V diskuzi INFECTOSCAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dick.
Drahouškové, nemylte se, že svrab se v nemocnici nesežene. Když projdete web, máte tam dost příspěvků na téma nákazy - v MHD zvlášť u látkou potahovaných sedaček, v domovech důchodců (tam je to skoro epidemie i mezi personálem), v nemocnici také, hlavně na LDN ...
A zbavit se ho není jednoduché.
Návod: Mazací kůra InfectoScabem5%, obvykle opakovaně, vše prát na 60°C, denně vše převlíkat, luxovat, a stejně je to boj. Zvláště, když vám ze začátku kožní lékařka doporučí koupit si pleťové mléko a vynechat při praní aviváž, že to pomůže. A pak jí tři týdny musíte prosit o mast a přesvěčovat, že jde o t.zv. svrab mytých, který nemá moc viditelné typické dvojí štípnutí a chodbičky, ale svědí celé tělo...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JUDr. Stiebal Miroslav.
Koupu se 2 denně a přes to jsem někde chytil svrab. Pomuže mi někdo radou nebo sehnaním masti Infectoscab. Děkuji
Pokud se zákožka dostane do kůže člověka, vyvolá onemocnění, které se projeví až za 4–6 týdnů, to znamená, že inkubační doba je měsíc až měsíc a půl. Prvním a velmi nápadným projevem nemoci je velmi intenzivní svědění, které se dostavuje příznačně v noci. Svědění se označuje jako pruritus (svrab mytých). Tento charakteristický projev souvisí s tím, že člověk v noci pod peřinou generuje více tepla, což zákožce umožní lepší životní vitalitu.
Později se na kůži objeví viditelné projevy přítomnosti zákožky. Nejčastější lokalizace jsou: meziprstní prostory rukou, zápěstí, lokty, podpaží, okolí bradavek, pupek, genitál, hýždě a klenby nohou. Patognomickým příznakem (tedy příznakem, který se vyskytuje pouze u této nemoci) jsou chodbičky, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm. Dále se vyskytují sekundární projevy, které mohou zahrnovat ekzematizaci pokožky, exkoriaci (poranění kůže po škrábání), drobné pupínky a podobně. Od této klasické formy svrabu se ještě odlišuje několik zvláštních variant, které mohou způsobit diagnostické rozpaky, neboť nejsou úplně typické, co se týče příznaků a výskytu. Jedna forma se například vyskytuje u lidí s vysokým hygienickým standardem, u ní není natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Tato varianta svrabu se označuje jako skabiesmytých. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny.
Svrab neboli skabies je infekční onemocnění kůže způsobené parazitem zákožkou svrabovou, která pod povrchem kůže vytváří chodbičky. Nemoc se přenáší nejčastěji přes kontaminované předměty, častý je ale i přenos pohlavním stykem. Zdrojem nákazy mohou být například prostředky hromadné dopravy (zákožka svrabová totiž přežije v polstrovaných sedadlech až tři dny, než si najde svou oběť), větší ubytovny, špatně vydezinfikované prádlo ze secondhandů či špatně vyprané prádlo v nemocnici. Svrab se rychle šíří, je častý především v místech většího počtu lidí, kteří spolu pobývají delší dobu a špatně pečují o své tělo a nedodržují hygienické podmínky, například v koloniích bezdomovců, není ale výjimkou ani v domovech důchodců. Nemoc však v posledních letech stále častěji postihuje také místa, kde by ji člověk nečekal – mateřské školy, internáty a podobně. I zcela čistotný člověk se může nemocí náhodně nakazit prakticky kdekoliv, možností nákazy totiž přibývá i s rozvojem cestovního ruchu.
Svrab nejčastěji postihuje lidi se sníženou imunitou a děti, které si toto onemocnění na sebe přenáší při dětských hrách. Problém může být, pokud svrab postihne člověka s těžkými nemocemi typu AIDS, protože u takového člověka může vyvolat extrémní zrohovatění kůže. Často tímto onemocněním trpí také lidé bez domova a lidé žijící ve větších komunitách, ve společných prostorách (léčebny, nemocnice). Většina lidí ani netuší, že svrab se přenáší i při pohlavním styku. Dříve se věřilo, že svrab je důsledkem špatné hygieny, prý se neobjevuje u „mytých“ lidí, ve skutečnosti to ale není pravda. Špatná hygiena svrab nezpůsobuje, ale může stav zhoršovat. I přehnaná hygiena může onemocnění komplikovat, hlavně v diagnostice onemocnění. Inkubační doba tohoto onemocnění je měsíc – měsíc a půl.
Od klasické formy svrabu rozlišujeme několik zvláštních variant, které mohou způsobit diagnostické rozpaky, neboť nejsou úplně typické, co se týče příznaků a výskytu.
Svrab mytých
Jedna forma se vyskytuje u lidí s vysokým hygienickým standardem. U ní není natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Tato varianta svrabu se označuje jako scabies mytých. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny.
Svrab nodularis
Další typ svrabu se označuje jako scabies nodularis, ten je charakteristický tím, že jeho lokalizace je podobná jako u klasického svrabu, ale dochází k vystupňované imunologické reakci, takže se na kůži tvoří velké pupeny a uzly.
Norský svrab
Poslední variantou je scabies norvegica (neboli scabies crustosa či scabies hyperkeratotica), která se projevuje velkými pupeny a odlupující se kůží. Tato varianta je způsobena velkým množstvím parazitů (v řádu milionů). Postiženy bývají osoby s poruchou imunity (imunosuprimovaní jedinci), dále lidé, kteří mají sníženou vnímavost ke svědění, a mentálně retardovaní. Další rozdíl je v tom, že tento typ svrabu může postihovat hlavu, krk a nehty.
Jak se zbavit svrabu doma
Hygienická opatření, jak vyčistit domov od svrabu:
Denně měnit spodní a ložní prádlo.
Prát při teplotě 60 °C, pokud nelze vyprat, je účinný mráz.
I mytí vlasů každý druhý den se považuje za časté, protože ideální četnost je dvakrát v týdnu. Opravdu se zamyslete nad tím, zda umytí vaše vlasy opravdu potřebují. Vždyť takové méně časté mytí má i několik výhod, jednou z nich je, že pokud si barvíte vlasy, nebude se vám barva tak rychle vymývat a její odstín vydrží déle. Samozřejmě že nezabráníte odrůstání obarvených vlasů, ale to už by byla zase jiná kapitola. Další výhodou méně často mytých vlasů je jejich úprava. Vlasy lépe drží tvar, nejsou tak rozlítané jako po čerstvém umytí, o tom jste se již také určitě sami přesvědčili. A těmi podstatnými důvody, které vám méně časté mytí vlasů přinese, jsou především zdravější vlasy a čas, který byste mytí věnovali. Toho není nikdy dost, a hlavně si ho za nic nekoupíte.
Přišlo se na to, že svrab se ve skutečnosti přenáší buď přímým kontaktem s infikovanou osobou, anebo nepřímo tím, že se dostane do kontaktu s jeho oděvem, nebo ložním prádlem. K nakažení stačí jedna jediná oplodněná samička zákožky svrabové, ta je schopná se do kůže zavrtat již za pár minut.
Svrab patří k vysoce nakažlivým nemocem projevujících se silným a velmi nepříjemným (až bolestivým) svěděním kůže. Toto onemocnění způsobuje zákožka svrabová. Toto onemocnění může postihnout kohokoliv, mezi nejvíce ohrožené skupiny obyvatel patří bezesporu i zdravotníci. Svědění, které je často nejvíc nesnesitelné v noci (tělo se pod dekou zahřeje a právě teplo zákožce svrabové vyhovuje). Svědění je způsobené tím, že si zákožka svrabová vrtá ve svrchních vrstvách kůže chodbičky.
Pokud se někdo svrabem nakazí, obvykle první věc, která ho zajímá je, jak se tohoto „ostudného“ onemocnění co nejrychleji a bezbolestně zbavit. K léčbě svrabu se užívají různé krémy a masti. Při jejich aplikaci je důležité, aby se nanášely na celé tělo. Pokud pacient nějaké místo vynechal, je dost možné, že by v této oblasti zákožka svrabová přežila a pacient by se tedy nemoci nezbavil.
Zákožka svrabová se dostává pod kůži během 2,5 minuty a inkubační doba se pohybuje okolo 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se jedná pouze o 1–3 dny. Není možná nákaza běžným denním stykem, například pouhým podáním ruky či jedním dotykem. Onemocnění svrabem se hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví – epidemiologovi.
Charakteristické pro svrab je svědění celého těla, především pak v noci, kdy je člověk přikrytý peřinou a je více zahřátý, což zákožce zlepšuje vitalitu. Na kůži se objevují chodbičky esovitého tvaru o délce 0,5–1 cm, zakončené drobným puchýřem nebo pupínkem. Jedná se o místa s jemnou kůží, jako jsou meziprstní prostory rukou, zápěstí, lokty, podpaží, kůže kolem pupku a prsních bradavek, penis, hýždě a klenby nohou. Svědění je nesnesitelné a dochází ke škrábání, čímž se stav ještě zhoršuje. Objevují se tak sekundární příznaky svrabu jako oděrky, zhrubění kůže, a dochází ke změně pigmentace.
Existují i méně typické formy onemocnění jako svrab norský, který se vyskytuje u osob s poruchou imunity, sníženou vnímavostí svědění či mentálně retardovaných osob. U klasické formy svrabu se na kůži vyskytuje kolem 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to i více než 1 milion. Svrab je v tomto případě vysoce nakažlivý. Další forma svrabu, takzvaný svrab mytých, se vyznačuje ne tak zřetelným kožním onemocněním, ale úporným nočním svěděním.
Pokud se zákožka svrabová dostane do kůže člověka, vyvolá onemocnění, které se obvykle projeví až za 4–6 týdnů, to znamená, že inkubační doba je měsíc až měsíc a půl. Prvním a nápadným projevem nemoci je velmi intenzivní svědění (pruritus), které se dostavuje typicky v noci. To souvisí s tím, že člověk je v noci pod peřinou, více se zahřívá, což zákožce umožní lepší životní vitalitu. Později se na kůži objevují další projevy přítomnosti zákožky, a to v typických lokalizacích: meziprstní prostory rukou, zápěstí, lokty, podpaží, okolo bradavek, pupík, genitálie, hýždě a klenby nohou. Patognomickým příznakem (příznak, který se vyskytuje pouze u této nemoci) jsou chodbičky, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm. Mezi sekundární projevy patří: ekzematizace pokožky, exkoriace (poranění kůže po škrábání), drobné pupínky a podobně. Od této klasické formy svrabu ještě odlišujeme několik zvláštních variant, které mohou způsobit diagnostické rozpaky, neboť nejsou úplně typické, co se týče příznaků a výskytu. Jedna forma se vyskytuje u lidí s vysokým hygienickým standardem. U této není natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Tato varianta svrabu se označuje jako scabies mytých. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny. Další typ svrabu se označuje jako scabies nodularis, ten je charakteristický tím, že je jeho lokalizace podobná jako u klasického svrabu, ale dochází k vystupňované imunologické reakci, a tím ke vzniku velkých pupenů a uzlů na kůži. Poslední variantou je scabies norvegica (neboli scabies crustosa či scabies hyperkeratotica), která se projevuje velkými pupeny a odlupující se kůží. Tato varianta je způsobena velkým množstvím parazitů (v řádu milionů). Postiženy bývají osoby s poruchou imunity (imunosuprimovaní jedinci), dále lidé, kteří mají sníženou vnímavost ke svědění a mentálně retardovaní. Další rozdíl je v tom, že tento typ svrabu může postihovat hlavu, krk a nehty.
Pokud dojde k tomu, že se zákožka dostane do kůže člověka, tak vyvolá onemocnění, které se projeví teprve za 4–6 týdnů, to znamená, že inkubační doba je měsíc až měsíc a půl. Prvním a velmi nápadným projevem nemoci je intenzivní svědění, které se dostavuje typicky v noci. Svědění se označuje jako pruritus. To souvisí s tím, že se člověk pod peřinou více zahřívá, což zákožce umožní lepší životní vitalitu. Dále se na kůži, pro svrab v typických lokalizacích, objevují projevy přítomnosti zákožky. Těmito místy jsou: meziprstní prostory rukou, zápěstí, lokty, podpaží, okolí bradavek, pupek, genitál, hýždě a klenby nohou. Patognomickým příznakem (příznak, který se vyskytuje pouze u této nemoci) jsou chodbičky, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm. Sekundární projevy mohou zahrnovat ekzematizaci pokožky, exkoriaci (poranění kůže po škrábání), drobné pupínky a podobně. Od této klasické formy svrabu ještě odlišujeme několik zvláštních variant, které mohou způsobit diagnostické rozpaky, neboť nejsou úplně typické, co se týče příznaků a výskytu. Jedna forma se vyskytuje u lidí s vysokým hygienickým standardem. Nebývá u ní natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Tato varianta svrabu se označuje jako scabies mytých. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny. Další typ svrabu se označuje jako scabies nodularis, ten je charakteristický tím, že jeho lokalizace je podobná jako u klasického svrabu, ale dochází k vystupňované imunologické reakci, tedy ke vzniku velkých pupenů a uzlů na kůži. Poslední variantou je scabies norvegica (neboli scabies crustosa či scabies hyperkeratotica) projevující se velkými pupeny a odlupující se kůží. Tato varianta je způsobena velkým množstvím parazitů (v řádu milionů). Postiženy bývají osoby s poruchou imunity (imunosuprimovaní jedinci), dále lidé, kteří mají sníženou vnímavost ke svědění, a mentálně retardovaní. Další rozdíl je v tom, že tento typ svrabu může postihovat hlavu, krk a nehty.
Svrab patří do skupiny chorob přenosných pohlavním stykem (STD). Inkubační doba je měsíc až měsíc a půl. V ČR je výskyt svrabu asi ve 30 až 40 případech na sto tisíc obyvatel. Epidemie svrabu se zpravidla opakují po 15 letech, ovšem v ČR ta poslední epidemie začala již v roce 1960 a trvá dodnes. Svrab se léčí lokálními léky, které obsahují různě silné jedovaté složky a na nich závisí i délka léčby.
Permethrin 5% se používá po dobu 8–12 hodin;
Lindan (γ-benzen-hexachlorid) 1% na 8 hodin;
Krotamiton 10%, benzoylbenzoát 10% a 25%, sulfiram 25%, malathion 0,5%, 2–20% síra v masti, pastě, tekutém pudru se natírá na kůži po dobu 3 dnů.
Léčivo se aplikuje na celé tělo, kromě hlavy a krku u dospělých, poté se provede očistná koupel, výměna oděvu a ložního prádla. Původní lůžkoviny a oděv se musí dezinfikovat (vypráním, přežehlením, vyvětráním po dobu 5 dnů). Je nezbytné léčit všechny členy domácnosti a sexuální partnery. Přetrvává-li po léčbě svědění, je vhodné použít místní kortikosteroidy a kůži promazat hydratačními krémy. Lék k celkové léčbě není v ČR registrován.
V současnosti – vzhledem k velmi dobré úrovni osobní hygieny – vypadá svrab většinou netypicky, spíše jako ekzém nebo alergická vyrážka. Navíc tyto projevy nemusí být zvláště u starých lidí vnímány jako svědivé. Bez léčby se lidských zákožek zbavit nelze. Léčbu vždy určuje lékař. Používají se masti a krémy s obsahem látek, které zákožky zničí (viz výše). Tyto přípravky je však nutno aplikovat na celé tělo, u starších lidí včetně vlasové pokožky. Přípravek musí působit na zákožky kontaktně. V místě, kde mast není nanesena, mohou zákožky přežívat. Zákožky mohou také zůstávat v tenké vrstvě seškrábané pokožky pod nehty, proto je důležité si před léčbou ostříhat a vyčistit nehty.
U některých lidí přetrvává svědění i 2 měsíce po přeléčení. Vždy je nutno léčit celou rodinu, případně všechny osoby v přímém dlouhodobějším kontaktu. I když zákožky mimo lidské tělo nevydrží déle než 3 dny (výjimečně se uvádí až 7 dní), mohou po tuto dobu přežívat na předmětech a textilu, který nemocný používá. Veškeré prádlo, sedací nábytek a předměty, se kterými byl nemocný v přímém kontaktu, je tedy nutno případných zákožek zbavit.
Svrab se přenáší kontaktem postiženého člověka se zdravým, ale také pohlavním stykem nebo z ložního prádla (často na ubytovnách a hotelích, kde se příliš často nemění povlečení). Svrabem se tedy může nakazit každý. Nejčastěji se svrab vyskytuje u mladých lidí i dětí, dále u pacientů v nemocnicích a léčebnách, u bezdomovců. Zákožka svrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samičky kladou do chodbiček vajíčka, denně vyhloubí 2–3mm chodbičky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, které se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion.
Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny. V ČR je hlášeno asi 30–40 případů na 100 000 obyvatel. Epidemie svrabu se vracejí po 15 letech, poslední ale začala v roce 1960 a trvá dodnes. V rozvojových zemích postihuje svrab až 100 % populace. Těžký svrab je známkou poruchy imunity nebo přítomnosti zhoubného nádoru.
Přenos infekce se děje kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab rovněž patří mezi sexuálně přenosné choroby! Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak personál zdravotnických zařízení.
U dospělých téměř nikdy nebývá postižena kůže obličeje, plosek nohou, dlaní a kštice, u dětí jsou projevy i na ploskách, v obličeji a ve kštici. Typické pro svrab jsou dvě papuly světle červené barvy vedle sebe, z nichž jedna je větší (místo vstupu zákožky), druhá menší (konec svrabové chodbičky), někdy kůže reaguje zánětem nad celou chodbičkou (v délce 5–15 mm) mezi oběma papulami.
Sekundární projevy vznikají rozškrábáním svědivých ložisek a nasedající infekcí – postupně může docházet k diseminaci projevů, generalizaci, impetiginizaci i ekzematizaci. Čím déle svrab trvá, tím více se šíří mimo predilekční místa a jeho diagnóza je složitější.
Mezi zvláštní formy svrabu patří scabies čistých osob (silná svědivost v nočních hodinách, na kůži jen ojedinělé papuly), scabies animalis (vyvolán zvířecími zákožkami, které nepronikají do kůže a nemnoží se – k odstranění stačí preparát s dezinfekčním a protisvědivým účinkem) a scabies norvegica (vzácná forma svrabu postihující především imunosuprimované osoby, jedince se sníženou vnímavostí pruritu a mentálně retardované osoby, která se klinicky projevuje generalizovanými erytematoskvamózními papulami a ložisky tvořenými navrstvenými krustami, a to zejména v místech zvýšeného tlaku; je vysoce infekční.
Svrab se u člověka i zvířete projevuje nepříjemný svěděním a kožními změnami v podobě různých pupínků, skvrn i oděrek. V případě, že si člověk/ zvíře kůži škrábe, může si způsobit nepříjemné škrábance. Nepříjemné svědění je nejsilnější večer, a proto se doporučuje jít na večer ven na čerstvý vzduch, který trochu uleví od svědění. V noci je totiž pod peřinou teplo, které parazitům zcela vyhovuje a venkovní vzduch je chladnější, tím se aktivita zákožek zmírní. Stejně silně se svědění často projevuje po sportovní aktivitě, protože se kůže zahřívá. Svědění bývá často tak silné, že člověk kvůli tomu nedokáže usnout. Pro svrab je typické, že se na kůži objevují našedlé nebo narůžovělé stopy s perleťově zbarveným 2 – 3 mm velkým pupínkem nebo puchýřkem. Jedná se obvykle o dvojice pupínků vyskytující se na místech, kde je kůže tenčí. V některých případech ale nejsou kožní projevy zřetelné a svrab se pozná jen podle svědivého pocitu. Tyto stopy na kůži se nejčastěji vyskytují v oblasti mezi prsty, v okolí genitálií a prsních bradavek, na hýždích, zápěstích, v záhybech loketních a kolenních kloubů, v podbřišku a celkově v místech, kde těsněji přiléhá prádlo. U dětí jsou také častěji postižené navíc i dlaně, plosky nohou, záda i obličej. U dospělých osob ale naopak svrab nepostihuje krk a hlavu. Svědění bývá tak silné, že i když se člověk snaží ovládat, obvykle se nedokáže přestat škrábat, a tak si způsobuje na kůži navíc i oděrky, do nichž si může zavléct i další infekce. Pocit svědění může i při řádné léčbě trvat několik týdnů, přestože už jsou třeba pupínky na kůži zcela zahojené (ke zmírnění svědění se i nadále využívají různé masti), pokud by se z nějakého důvodu člověk rozhodl toto onemocnění neléčit, nejenže ho i nadále šíří do svého okolí, ale zároveň se může stát, že projevy svrabu u něj odezní až za několik let.
Svrab se ve většině případů dá tedy poznat na první pohled, příklady jeho kožních projevů jsou k dispozici i na tomto odkazu na obrázky svrab fotogalerie.
Typy svrabu
Scabies mytých lidí
Pro tento typ svrabu je typické silné noční svědění, které ale nedoprovází výrazné kožní problémy. Obvykle se vyskytuje u lidí s vysokými hygienickými návyky.
Scabies nodularis
U tohoto druhu svrabu se již objevují silné kožní projevy, které dokonce mohou vézt ke vzniku velkých pupenů a uzlů na kůži v důsledku vystupňované imunologické reakce organismu.
Scabies norvegica (svrab norský)
I při této variantě svrabu se na kůži objevují obrovské pupeny, zároveň se kůže také odlupuje. Tyto nepříjemné kožní problémy způsobuje velké množství parazitů (až miliony), kterým se u člověka daří, protože ten obvykle trpí poruchou imunity. Nebo jsou to jedinci, kteří svědění neřeší (například proto, že mají sníženou vnímavost ke svědění). Tento typ svrabu i u dospělého postihuje oblast hlavy, krku i nehtů.
