Mylnou domněnkou je, že stačí vše řádně vydezinfikovat. Zákožky jsou roztoči a na ně dezinfekce neúčinkuje!!!
Možností, jak zákožky zničit, je několik:
Oblečení a ložní prádlo vyvařit a přežehlit (zákožka hyne při teplotě nad 50 °C).
Prádlo, které nejde vyvařit a přežehlit, dále matrace, čalouněný nábytek, domácí obuv, zimní čepice, kabáty a podobně, ošetřit vhodným insekticidem nebo ponechat týden v uzavřeném igelitovém pytli mimo pobyt osob (v zimním období při mrazivých teplotách stačí 3 dny).
Provést důkladný úklid.
Krémy, masti, tělová mléka a podobně, které používal nemocný, je nutné zničit, protože roztoči v nich mohou přežívat.
U nákazy většího počtu lidí, například v ubytovacích zařízeních, využít služeb dezinsekčních firem.
Věci, které nelze vystavovat vysoké teplotě, uložit do igelitového pytle, vystříkat vhodným insekticidním prostředkem dle pokynů výrobce a pevně na několik hodin uzavřít (PIF PAF, BIOLIT P 2000, FAST PL, PERIPEL 55).
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacek.
Dobrý den,
V jakém poměru naředit kyselinu citronovou, aby z ní byla dezinfekce? Nechci dát málo ani plýtvat, v době možného nedostatku. Jakým zp. dezinfikovat - postříkáním, ponořením..? Jak dlouho to tam nechat? Záleží na teplotě?
Jak to je u sody, octa, soli … ¨Zdraví Vacek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Mám svrab, tak všechno vydesinfikuji Savem a mám klid. Tak tohle je mylná domněnka, protože k likvidaci svrabu nestačí jen vše řádně vydezinfikovat. Zákožky jsou živočichové - roztoči a na ně dezinfekce bohužel neúčinkuje.
Možností, jak zákožky zničit, je několik:
Oblečení a ložní prádlo vyvařit a přežehlit (zákožka hyne při teplotě nad 50 °C).
Prádlo, které nejde vyvařit a přežehlit, dále matrace, čalouněný nábytek, domácí obuv, zimní čepice, kabáty a podobně, ošetřit vhodným insekticidem nebo ponechat týden v uzavřeném igelitovém pytli mimo pobyt osob. (V zimním období při mrazivých teplotách stačí 3 dny). Provést důkladný úklid.
Krémy, masti, tělová mléka a podobně, které používal nemocný, je nutné zničit, protože roztoči v nich mohou přežívat.
U nákazy většího počtu lidí například v ubytovacích zařízeních využít služeb dezinsekčních firem.
Proti zákožce se nevytváří imunita, takže může docházet k opakovaným nákazám již vyléčených osob.
Konkrétní prevence, jak se chránit před nákazou svrabem v běžném prostředí, pokud o výskytu tohoto onemocnění u někoho nevíme, je prakticky nemožná. Pokud to víme, pak je nejdůležitější léčba všech nemocných a jejich blízkých kontaktů a provádění veškerých opatření ke zničení zákožek.
Při ošetřování osob postižených svrabem zejména ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče používat osobní ochranné pomůcky (plášť kryjící celé předloktí až k zápěstí a jednorázové rukavice) pro každého pacienta či klienta nové, a to do doby, než ošetřující lékař ukončí léčbu poslední osoby nakažené svrabem.
V naší poradně s názvem NEŽIT ALIAS KARBUNKL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Patrik.
To samé se mi udělalo taky nevím sib už rady, nic mi na to nepomáhá žádná mast ani dezinfekce, můžete mi prosím někdo poradit. Předem vám děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste zavolat svému praktickému lékaři a požádejte ho o recept na mast Framykoin. Recept vám přijde na mobilní telefon, který pak ukážete v lékárně. Mastí pak natírejte postižená místa 3 krát denně. Za týden by mělo být vše zahojené. Pokud to nepomůže, bude třeba jít na kožní a udělat stěr z výpotku některého z pupínků (výpotek je ten hnis uvnitř pupínku). Podle výsledku laboratorního vyšetření se určí vhodná léčba. Rovněž si nechte udělat testy na HIV.
Roztok hypermanganu se používá jako dezinfekce. Výborný je jako kloktadlo při bolesti v krku, také se s ním v některých zemích oplachuje ovoce.
Dávkování a ředění
Rozpusťte jedno zrníčko hypermanganu ve ¼ litru vlažné vody a tímto roztokem buď kloktejte, nebo potírejte postižená místa. Používejte maximálně 3x denně po dobu jednoho týdne.
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin T..
Dobrý den, co znamená sáček v jednotkách hmotnosti ? Co znamená mimo dosah hostitele v praxi ? Mrazák :-) ?
Dekuji.
M.T.
Pokud vás napadlo pomocí sterilní jehly prasknout tyto váčky a poté je dezinfikovat, tak tento postup se určitě nedoporučuje. Hrozí zde totiž velké riziko infekce, a to jak dásní, tak i zubů, byť by byla použita dezinfekce. Pokud se přesto do této činnosti pustíte, tak píchněte hodně do hloubky, kam to až půjde. Potom si dejte na prst sůl a vetřete ji do váčku.
V diskuzi DÁ SE SNÍST KRÁLÍK KDE JE KRÁLIČÍ MOR? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Začali nám vybírat králíci na mor,rada bych věděla jestli se dá jíst nebo ne! Děkuji za odpověď Zdenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
pro lidskou konzumaci je maso nemocných králíků zcela nevhodné.
Mrtvá zvířata je nutné zakopat či spálit, aby se virus nešířil dále. Důležitá je také dezinfekce králíkárny (např. 1% NaOH a formalín, ...).
Pokud jste tak neučinili, v příštím chovu doporučuji králíky navakcinovat, výrazně se tím sníží riziko nákazy. Ani to ale není u této nemoci stoprocentní zárukou.
Listy ořešáku obsahují silice, třísloviny, flavonoidy, juglon (chemicky podobný vitamínu K), hořčík, kyselinu elagovou, karotenoidy, přírodní kyselinu askorbovou. Díky tomu mají silné antiseptické vlastnosti. Používá se nálev z listů, který dezinfikuje záněty na kůži, opruzeniny, vhodné jsou obklady na akneózní pleť a také se přidává do koupelí při nadměrné potivosti nohou.
V diskuzi ZALÉVAT HYPERMANGANEM KDYŽ JE PLÍSEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.
Dobrý den
Mám prosbu bylo mi doporučeno když zalévám okurky , papriky , jahody , petržel , atd. ve skleníku a jsou problémy s plísní , abych do nádoby 3000l na zalévání kapénkovou metodou a čerpání čerpadlem přidal Manganistan draselný neboli hypermangan .
Co vy na to a jak se to ředí a zdali to doporučujete taky , lidé se v tom koupají , dezinfekce vody v akvári , namáčený kořínků zeleniny atd. . Těch nádob na 3000l za rok spotřebuji tak 20 , ale do všech by to nedal tak do dvou až třech to je tak do 9000 l za rok .
Děkuji Viktora www.ceskenapady.cz/p…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Po antibiotikách se může narušit přirozená rovnováha mikroorganismů na sliznicích. Corsodyl je dezinfekce, tím nic nepokazíte.
Také pomáhá alternativní léčba pomocí bylinek. Zkuste často (několikrát za den) vyplachovat pusu silným teplým odvarem ze šalvěje a řepíku (uvařit vždycky čerstvý). Jestli se stav sliznice nezačne zlepšovat do 2–3 dnů, je nutná návštěva lékaře.
Na váček na dásni přiložte rozpůlený česnek, česnek je přírodní antiseptikum.
Je nutná zvýšená ústní hygiena.
U dětí se doporučuje genciánový roztok.
Tak jako tak, pokud váček na dásni neodezní do 3 dnů, je nutná návštěva lékaře.
V diskuzi DIABETIK SPÁLENÉ NOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta čechovská.
Dobrý den, měla bych na Vás dotaz/prosbu. Můj otec je diabetik a po těžké autonehodě (2007)- komplikace má dodnes, během posledních let mu amputovali postupně už asi tři prsty, vždy to začalo otlakem z boty. Teď odjel do zahraničí na dovolenou a hned první den si spálil chodidla o písek-skončil v nemocnici-nějaká injekce, dezinfekce, zavázali.Vzhledem k jeho stavu mám velké obavy o hojení, snažíme se jej dostat co nejdřív zpět do ČR a ráda bych věděla, jestli má někdo zkušenosti co s tím, mazat,větrat? Nějaká klinika? Uděláme cokoliv, cokoliv zařídíme, hlavně aby se nohy zahojily. Za případné rady moc díky
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hypermangan proti plísni je v podstatě dezinfekce, která by se měla používat pár dní, a pak je nutné udělat pauzu. Koncentrovanější roztok zanechá hnědé fleky, případně poleptá kůži a hlavně sliznice.
Dávkování a ředění
Na plíseň používejte roztok, který vytvoříte cca z 5 zrníček na 1 litr vody. Teplota vody při léčbě nemá vliv. Pozor, roztok způsobuje hnědé skvrny na kůži i na textilu. Dají se odstranit pyrosiřičitanem draselným (takzvaný pyrosulfit v drogerii na síření vína). Roztok hypermanganu používejte maximálně jeden týden. Pokud příznaky nevymizí, navštivte lékaře. Nikdy nezvyšujte koncentraci roztoku. Mohlo by dojít k popálení kůže nebo sliznice.
V naší poradně s názvem BOLAKY A LUPY NA POKOZCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukas.
dobry den jemi 19 let mam kratke vlasy a porad se mi delaji lupi a jeste ktomu aji bolaky na pokozce a aby toho nebylo malo tk se mi loupe kuze na tvari u nosu a u kotlet nekdy i za usima trva to uz dlouho a je to neprijemne hlavne na tvari delaji se mi ani na tvari vyrazky a to se mazu denne niveou kremem nevim co mam uz delat poradte prosim dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lukáši zřejmě máš na pokožce přemnožené nějaké kvasinky, které způsobují olupování kůže na hlavě. Nejrychlejší cesta jak se toho zbavit bude, když se zastavíš na kožním. Tam to totiž můžou pořádně prohlédnout a rozpoznat o co jde. Pomalejší cesta je samo léčba, která bude spočívat v omývání pokožky dehtovým mýdlem 1 krát týdně a k tomu omývání šamponem Nizoral podle návodu. Oboje k dostání v lékárnách bez předpisu. K tomu je dále zapotřebí učinit opatření, která zabrání opakované nákaze. To znamená dezinfekce veškerých pokrývek hlavy - čepice, šály, čelenky, kapuce. Také je nutná desinfekce lůžka, zejména polštáře. Prostě všechno co se dotýká hlavy nebo je v její blízkosti je třeba buď vyhodit nebo vyvařit. Tato opatření je třeba opakovat, protože i během léčby jsou lupy infikované a schopné znovu rozvinout nákazu.
V současnosti má dezinfekce čím dál tím větší význam, a to především ve zdravotnictví. Účinnost dezinfekčních látek může být ovlivňována mnoha faktory: délka expozice, koncentrace, způsob použití, teplota, druh mikrobů, pH, přítomnost interferujících látek a další.
Kvarterní amoniové soli (KAS) patří do skupiny povrchově aktivních látek (tenzidů), to znamená, že snižují povrchové napětí rozpouštědla. Tenzidy se rozdělují do dvou skupin. Tou první jsou anionaktivní tenzidy, které v rozpouštědle disociují na neaktivní kation a povrchově aktivní anion. Druhou skupinou jsou kationaktivní tenzidy, mezi něž patří i KAS. Jak již název napovídá, aktivní složkou je kation, který se snadno přitahuje k záporně nabitým povrchům (membránám). V KAS sloučeninách se kladný náboj nachází na dusíku. Tyto látky rychle přilnou k povrchu mikrobů a narušují jejich dýchací funkce tím, že proniknou skrze stěnu a poruší funkci enzymů. Mohou také koagulovat bílkoviny. Jejich účinek se zlepší díky vhodné kombinaci s jinými látkami. Nejčastěji se kombinují s alkoholy nebo aldehydy. Nejúčinněji KAS působí na grampozitivní bakterie. Ty se od gramnegativních odlišují složením bakteriální stěny. Grampozitivní bakterie mají silnější vrstvu peptidoglykanu, obsahují kyselinu teichoovou a méně lipidů. Grampozitivní bakterie nesou záporný náboj, a proto snadno reagují s kationtovými tenzidy. Spektrum účinku je poměrně malé. Kromě již zmíněných grampozitivních bakterií působí na mikroskopické houby. Na gramnegativní bakterie mají již menší účinek a na viry nepůsobí vůbec.[1]
