V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sona.
Dobrý deň, chcela by som sa opýtať, na akých povrchoch môže zákožkasvrabová prežívať okrem oblečenia, čalúneného nábytku, matracov a pod. či je možný výskyt / prežívanie aj na dreve - celodrevená stolička, drevený rošt v drevenej posteli (bez umiestnenia matraca)resp. v špárach drevenej podlahy, lištách a taktiež napríklad na povrchu vane / v sprchovom kúte (akryl) Vopred veľmi pekne ďakujem za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zákožkasvrabová může přežívat na jakémkoliv povrchu. Když není na člověku, tak jejím jediným zájmem je, najít si nového hostile. Zákožka nikam daleko neodleze, takže se bude zdržovat na místě, kde se pustila nebo byla setřena z hostitele. Její výskyt můžete očekávat všude, kde se dotkl člověk s nákazou svrabem.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ POTRAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Zajímalo by mě, čím se zákožka živí. Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zákožkasvrabová se živí bílkovinami a tuky, které ukusuje v podkoží, čímž si zároveň i vyvrtává své chodbičky. Z trusu, který za sebou zanechává, vznikají zánětlivá ložiska, které urputně svědí.
Samičky jsou velké až půl milimetru, takže se dají rozeznat za pomocí lupy. Sameček je oproti samičce dvakrát menší. Samička žije na povrchu kůže a brzy umírá (žije asi 2 měsíce). Protože zákožkasvrabová přijímá kyslík difuzí, nezanořuje se hlouběji do kůže. Oplodněná samička vyvrtává povrchní kanálky v rohové vrstvě kůže a do chodbiček ukládá vajíčka, ze kterých se v průběhu dalších tří týdnů vyvinou nejprve larvy, poté takzvané nymfy a nakonec pohlavně zralé zákožky svrabové, které cestují chodbičkami zpět na povrch kůže.
Než člověk vývoj infekce zpozoruje, uběhne obvykle několik týdnů. Předpokládá se, že kožní reakce je vyvolána přecitlivělostí na parazity, která se vyvine až po určité době. V šíření svrabu může hrát významnou roli i stoupající obliba cestovat. V některých hotelích s nízkou úrovní hygieny není ložní prádlo dostatečně vyprané, takže se další lidé mohou snadno nakazit.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dělala jsem všechny léčbydezinfekce praní žehlení sirné masti infektoscab už asi 3 roky vše se vždy vraci .mám tbl ivermectinu 3mg,jak to brát aby mi po tom nebylo špatně.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ivermektin je jed a neměl by být užíván v žádné formě, pokud není předepsán lékařem a není získán prostřednictvím legitimního zdroje. Ivermektin nevyřeší váš problém k vaší spokojenosti. Ivermektin sice zahubí všechny parazity ve vašem těle, ale nezabrání opakování. Vy musíte nejdříve najít zdroj té nákazy a ten zlikvidovat. Svrab nevydrží bez svého hostitele déle než 3 dny. Odjeďte na tu dobu někam pryč a zbavte na 3 dny svoji domácnost všeho živého. Na svém výletu, než vejdete do svého nového ubytování, se natřete mastí Infectoscab a převlečte se do čistého. Svoje použité svršky dejte do igelitového pytle a dobře zavažte. Po návratu za 3 dny budete mít od svrabu klid.
Typická jsou i místa svědění na určitých partiích těla. Nejčastějšími místy svědění jsou meziprstní prostory, podpažní jamky, loketní ohbí, u žen okolí dvorců prsních bradavek, u mužů na genitálu, kolem pasu, v dolní oblasti hýždí. Kromě těchto typických míst může zákožkasvrabová napadnout i kůži v dalších částech těla, například záda, obličej a u dětí kštici. Není výjimkou, že svrab se u člověka může vyskytnout i na zadku. Pro ilustraci přikládáme foto.
V naší poradně s názvem JAK ZABÍT SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Fričová.
dobrý den , chci se zeptat jak dlouho přežívá zákožka bez hostitele.dekuji.fričová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bez hostitele svrab obvykle nepřežije déle než 48-72 hodin. Svrab také umře, pokud bude vystaven teplotě 50 °C po dobu 10 minut. Takže všechno do pytlů a šup s tím do sauny. Sauna je větší než trouba a vejdou se do ní i rozměrnější věci, jako je sedačka, matrace a podobně. Při prohřívání je třeba brát ohled, že chvíli trvá než se celý předmět prohřeje na teplotu 50 °C a v ní pak ještě musí zůstat po dobu oněch deseti minut.
Napadá psy jakéhokoliv plemena a věku. Může se přenést i na člověka. Tento parazit proniká do vrchních vrstev kůže, kde si buduje chodbičky, v nichž žije a klade vajíčka. Parazit se projevuje zanícením pokožky, červenou vyrážkou v místech napadení a postupný olysáním.
S léčbou je nutné začít včas, aby se nákaza nemohla přenést na člověka a aby si pes nákazu nerozšířil olizováním a škrábáním. Léčba se skládá z mastí a koupelí, do kterých se přidávají speciální léky a šampony proti cizopasným členovcům. Koupele se opakují po 5 dnech po dobu nejméně 4 týdnů, protože larvy se líhnou za 3 týdny od nakladení vajíček.
U psů se projevuje parazit Sarcoptes canis, který je u nás znám pod názvem zákožkasvrabová.
V diskuzi ZÁKOŽKA SVRABOVÁ DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
také jsem se se srabem v minulosti setkala,když jsem pracovala v hotelu.Přes všechny mastičky a léky, které vůbec nepomáhaly. pomohlo 100% párkrát navštívit solárium, samozřejmě vertikální kvůli hygieně a bylo po problému.Vřele doporučuji!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
ahoj a ako casto si chodievala do toho solarka.......dakujem!
Svrab je alergická reakce, která reaguje na kousnutí parazita známého jako „roztoč svědění“, neboli Sarcoptes Scabiei – zákožkasvrabová. Po napadení roztočem zákožky svrabové se objeví svědivá vyrážka s malými puchýřky, které se mohou rozšířit po celém těle. Pro rychlou a efektivní léčbu svrabu se obvykle používá buď benzylbenzoát nebo neurotoxiny, které můžou mít i nepříjemné vedlejší účinky. Kdo nemůže z nějakého důvodu dostat mast Infectoscab, která je na rychlé vyléčení svrabu obecně nejlepší, tak může pro léčbu svrabu používat byliny, které se nacházejí přímo v kuchyni a vyhnout se tak nežádoucím účinkům, které Infectoscab má, někdy za cenu nižší účinnosti a delší doby léčby.
Přenos infekce se děje kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab patří mezi sexuálně přenosné choroby! Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak personál zdravotnických zařízení.
Svrab charakterizuje silné svědění celého těla, které vynechává hlavu a krk. Je intenzivní v noci a působí nespavost. Na kůži můžeme pozorovat chodbičky, které mají barvu kůže nebo jsou bělavé, měří 0,5–1 cm, na koncích chodbičky je drobný puchýřek nebo pupínek. Svrab postihuje kůži meziprstí rukou, zápěstí, penis, oblast pasu, kůži kolem pupku, podpaží, dvorce prsních bradavek. U dospělých nebývá postižení dlaní, plosek, obličeje a krku. U kojenců jsou projevy i na těchto místech. Někdy jsou na kůži přítomny uzlíky. Následkem škrábání vznikají oděrky, zhrubění kůže, změny pigmentace. Komplikace v podobě bakteriální infekce doprovázené zduřením mízních uzlin mohou nastat z důvodu škrábání.
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin T..
Dobrý den, co znamená sáček v jednotkách hmotnosti ? Co znamená mimo dosah hostitele v praxi ? Mrazák :-) ?
Dekuji.
M.T.
Jedná se o drobného parazita (zákožkasvrabová) kulatého těla, s 8 krátkými kuželovitými nohami. Samičky vyvrtávají chodby v kůži, kde nejen žijí, ale také kladou vajíčka a zanechávají zde svůj trus. Vylíhnuté larvy vylézají na povrch kůže, kde hledají potravu v podobě tkáňového moku. Jedinci obvykle nepřežívají bez hostitele déle než 2 až 3 dny. Nejčastěji se vyskytují na řídce osrstěných místech, jako jsou slabiny. Parazit napadá psy jakéhokoliv plemena a věku, může se přenést i na člověka. Proniká do vrchních vrstev kůže, kde si buduje chodbičky, v nichž žije a klade vajíčka. Onemocnění se projevuje zanícením pokožky, červenou vyrážkou v místech napadení a postupným olysáním.
Otodektový svrab (krupovka ušní) se projevuje škrábáním uší a třepáním hlavy. Parazit také stimuluje tvorbu ušního mazu, který je tmavý. Na ušních boltcích živočicha se tvoří strupy. Živí roztoči jsou patrní na strupech a v mazu. Tento svrab není přenosný na člověka. Neléčený svrab může vést k těžkým hnisavým zánětům zvukovodu, které mohou trvale poškodit sluch.
S léčbou je nutné začít včas, aby si pes nákazu nerozšířil olizováním a škrábáním. Léčba se skládá z mastí a koupelí, do nichž se přidávají speciální léky a šampony proti cizopasným členovcům. Koupele se opakují po 5 dnech, a to po dobu nejméně 4 týdnů, protože larvy se líhnou za 3 týdny od nakladení vajíček.
U psů se tedy můžeme setkat s parazitem Sarcoptes canis čili zákožkou svrabovou, nebo s parazitem Otodectes cynotis, který je znám pod českým názvem krupovka ušní.
V naší poradně s názvem se k tomuto tématu vyjádřil uživatel .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V Thajsku můžete Infectoscab koupit pod názvem Metrin. Zde je vidět jak mast vypadá a kolik stojí: shopee.co.th/Metrin-…
Při použití postupujte podle tohoto návodu: www.adc.sk/databazy/…
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Err-cist_db udaje(path, web, )
Mám svrab, co mám dělat
Nezbytně nutné je léčit vždy celou rodinu najednou včetně sexuálních partnerů!
100% úspěšná je léčba sirnou vazelínou, mast pacient obdrží v lékárně po předložení receptu i pro ostatní členy rodiny (mast nelze volně koupit).
Sirná vazelína se nanese velmi pečlivě od brady dolů na celé tělo, žádné místo nesmí být vynecháno, je nutné ošetřit každé meziprstí na rukou i nohou a genitál. Mast se po 3 dny nechá působit, takže se člověk 3 dny nemyje, naopak každý den se přimazává to, co se z masti utřelo do oblečení. Po 3 dnech se pacient převlékne do čistého, předtím nenošeného oblečení a vymění ložní prádlo. Oblečení a ložní prádlo vypere na 60 stupňů, ložní prádlo se doporučuje vyžehlit.
Koberce, sedačky, polštáře a podobně je třeba vyluxovat. Oděv a obuv, které nelze vyprat, pověste nejlépe na balkon do průvanu cca na 5 dní. Zákožka bez kontaktu s lidskou kůží není schopna přežívat.
Pozor! Po úspěšně provedené léčbě může kůže přesto občas svědit a také může dojít k podráždění sirnou mastí! První známkou léčebného úspěchu je, že původně nesnesitelné svědění se již záhy po nanesení sirné masti výrazně zmírní. Přetrvávající začervenání nebo pálení kůže po umytí sirné vazelíny je vyvoláno podrážděním poměrně vysokou koncentrací síry použité k léčbě. Je tedy nutné následně kůži pečlivě a opakovaně promazávat běžnými vyzkoušenými krémy, které máte doma, dokud tyto příznaky nevymizí. Nejdéle se hojí případné „hrbolky“ (projevy svrabu na přirození, stehnech a hýždích).
Období nakažlivosti končí po řádně ukončené léčebné (antiskabiesní) kůře, kterou řídí dermatolog, a po provedení všech příslušných hygienických opatření.
Při opakovaném nakažení se může nemoc projevit již za 24 hodin. Jsou ale známy i případy, kdy se nemoc projevila po několika měsících až letech. V oblasti poraněné škrábáním se objevují exkoriace, strupy. Rozškrábané rány mohou být sekundárně infikovány bakteriemi a může tak dojít ke vzniku pyodermie.
Jedinou prevencí je dodržování hygienických pravidel, mýt si pečlivě ruce, nepoužívat cizí hygienické potřeby a lůžkoviny, pravidelně si prát a žehlit ložní prádlo. Léčbu svrabu řídí kožní lékař.
Léčba se skládá ze dvou kroků: musí být zabity všechny zákožky nacházející se pod kůží a musí být zabráněno nové infekci. Proto musí být provedena i likvidace zákožek, které se mohou nacházet v oblečení nebo ložním prádle, a zároveň léčeny všechny kontaktní osoby, například sexuální partner nebo rodinní příslušníci, a to i v případě, že se u nich žádné známky infekce neobjevují.
K vyhubení zákožek z povrchu kůže se nejčastěji používají dvě substance, které se aplikují zevně:
Lindan (hexachlorcyklohexan) krém nebo mléko – u dospělých ve formě třídenní léčby celého těla, u dětí se dva po sobě jdoucí dny aplikuje na 3 hodiny na celé tělo s výjimkou hlavy; u dětí do 3 let pouze v nemocnici, pod dohledem lékaře;
Esdepallethrin (Spregal).
Obě účinné látky se často kombinují s benzylbenzoátem.
Je nutné vyprat (pokud možno převařit) všechno osobní ložní prádlo. V případě, že var není možný, by mělo být prádlo po vyprání na několik dní odděleno od ostatního.
U svrchních oděvů stačí důkladné vyvětrání po dobu nejméně 4 dnů, protože zákožky přežívají mimo kůži maximálně 2 až 3 dny. Protože medikamentózní léčba kůži dráždí a vysušuje, měly by být následně použity mastné krémy a koupele, aby došlo k obnovení tukového obsahu kůže. Suchá kůže svědí, proto se může stát, že svědění bude pokračovat a nemusí to nutně znamenat selhání léčby. Při větším rozsahu sekundární infekce může být nutné nasadit antibiotika, o tom však musí rozhodnout lékař.
Jak poznat svrab u lidí, je někdy obtížné. Projevy svrabu na kůži jsou různorodé. Typické chodbičky (bělavé „čárky“ o délce několika milimetrů) nemusí být vůbec patrné. U některých pacientů na kůži kromě škrábanců nelze téměř nic vidět (jedná se například o velmi čistotné jedince, kteří častým mytím zpomalují šíření nákazy na svém těle). Na kůži jsou většinou vidět světle červené, velmi drobné pupínky, řídce nebo hustě rozeseté, typicky v místech, kde je kůže tenká. Jedná se o meziprstí na nohou i rukou, zápěstí zevnitř, třísla, oblast genitálu, podpaží, okolí prsních bradavek. V naprosté většině případů nejsou projevy na hlavě. Na hýždích a genitálu se nacházejí někdy výraznější silně svědící červené pupínky (hrbolky) o velikosti několika milimetrů, které se i během správně provedené léčby hojí až několik týdnů.
Vši se vyskytují jako cizopasníci člověka a jiných savců prakticky po celém světě. Většina druhů je zároveň přenašeči řady infekčních onemocnění a jiných chorob. Mrtvé a horečkou postižené hostitele vši v rozmezí jednoho dne opustí.
Onemocnění se objevuje převážně mezi dospělou populací. K přenosu dochází při kontaktu s nakaženým a nebo s věcmi, kterých se nakažený dotýkal. Ten, kdo se dostal do kontaktu se svrabem nakaženým člověkem, by měl při výskytu podobných symptomů okamžitě vyhledat kožního lékaře. Důležitým faktorem je, aby po dobu léčby byly kontakty s jinými osobami co nejmenší, což je zejména pro děti velké omezení.
U dětí je nutné kromě léčby příčiny nákazy snížit nesnesitelný pocit svědění pomocnou léčbou. Zaprvé proto, že děti mají tendenci se velice často v takových případech škrábat, takže může dojít k zanesení sekundární infekce do kůže, zadruhé proto, aby se kůže co nejdříve uzdravila. Mnoho pacientů navíc trpí kvůli silnému svědění nespavostí.
Je důležité, aby pacient pochopil, že se jedná o nakažlivou nemoc. Když jsou mu vysvětleny způsoby přenosu infekci, sníží se i jeho obavy z ní. Při dodržení všech opatření se dá svrab vyléčit v průběhu několika dní.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně. Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimohostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat. Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
