V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacek.
Dobrý den,
V jakém poměru naředit kyselinu citronovou, aby z ní byla dezinfekce? Nechci dát málo ani plýtvat, v době možného nedostatku. Jakým zp. dezinfikovat - postříkáním, ponořením..? Jak dlouho to tam nechat? Záleží na teplotě?
Jak to je u sody, octa, soli … ¨Zdraví Vacek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Mylnou domněnkou je, že stačí vše řádně vydezinfikovat. Zákožky jsou roztoči a na ně dezinfekce neúčinkuje!!!
Možností, jak zákožky zničit, je několik:
Oblečení a ložní prádlo vyvařit a přežehlit (zákožka hyne při teplotě nad 50 °C).
Prádlo, které nejde vyvařit a přežehlit, dále matrace, čalouněný nábytek, domácí obuv, zimní čepice, kabáty a podobně, ošetřit vhodným insekticidem nebo ponechat týden v uzavřeném igelitovém pytli mimo pobyt osob (v zimním období při mrazivých teplotách stačí 3 dny).
Provést důkladný úklid.
Krémy, masti, tělová mléka a podobně, které používal nemocný, je nutné zničit, protože roztoči v nich mohou přežívat.
U nákazy většího počtu lidí, například v ubytovacích zařízeních, využít služeb dezinsekčních firem.
Věci, které nelze vystavovat vysoké teplotě, uložit do igelitového pytle, vystříkat vhodným insekticidním prostředkem dle pokynů výrobce a pevně na několik hodin uzavřít (PIF PAF, BIOLIT P 2000, FAST PL, PERIPEL 55).
V naší poradně s názvem NEŽIT ALIAS KARBUNKL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Patrik.
To samé se mi udělalo taky nevím sib už rady, nic mi na to nepomáhá žádná mast ani dezinfekce, můžete mi prosím někdo poradit. Předem vám děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste zavolat svému praktickému lékaři a požádejte ho o recept na mast Framykoin. Recept vám přijde na mobilní telefon, který pak ukážete v lékárně. Mastí pak natírejte postižená místa 3 krát denně. Za týden by mělo být vše zahojené. Pokud to nepomůže, bude třeba jít na kožní a udělat stěr z výpotku některého z pupínků (výpotek je ten hnis uvnitř pupínku). Podle výsledku laboratorního vyšetření se určí vhodná léčba. Rovněž si nechte udělat testy na HIV.
Roztok hypermanganu se používá jako dezinfekce. Výborný je jako kloktadlo při bolesti v krku, také se s ním v některých zemích oplachuje ovoce.
Dávkování a ředění
Rozpusťte jedno zrníčko hypermanganu ve ¼ litru vlažné vody a tímto roztokem buď kloktejte, nebo potírejte postižená místa. Používejte maximálně 3x denně po dobu jednoho týdne.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ POTRAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Zajímalo by mě, čím se zákožka živí. Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zákožka svrabová se živí bílkovinami a tuky, které ukusuje v podkoží, čímž si zároveň i vyvrtává své chodbičky. Z trusu, který za sebou zanechává, vznikají zánětlivá ložiska, které urputně svědí.
Listy ořešáku obsahují silice, třísloviny, flavonoidy, juglon (chemicky podobný vitamínu K), hořčík, kyselinu elagovou, karotenoidy, přírodní kyselinu askorbovou. Díky tomu mají silné antiseptické vlastnosti. Používá se nálev z listů, který dezinfikuje záněty na kůži, opruzeniny, vhodné jsou obklady na akneózní pleť a také se přidává do koupelí při nadměrné potivosti nohou.
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin T..
Dobrý den, co znamená sáček v jednotkách hmotnosti ? Co znamená mimo dosah hostitele v praxi ? Mrazák :-) ?
Dekuji.
M.T.
Mám svrab, tak všechno vydesinfikuji Savem a mám klid. Tak tohle je mylná domněnka, protože k likvidaci svrabu nestačí jen vše řádně vydezinfikovat. Zákožky jsou živočichové - roztoči a na ně dezinfekce bohužel neúčinkuje.
Možností, jak zákožky zničit, je několik:
Oblečení a ložní prádlo vyvařit a přežehlit (zákožka hyne při teplotě nad 50 °C).
Prádlo, které nejde vyvařit a přežehlit, dále matrace, čalouněný nábytek, domácí obuv, zimní čepice, kabáty a podobně, ošetřit vhodným insekticidem nebo ponechat týden v uzavřeném igelitovém pytli mimo pobyt osob. (V zimním období při mrazivých teplotách stačí 3 dny). Provést důkladný úklid.
Krémy, masti, tělová mléka a podobně, které používal nemocný, je nutné zničit, protože roztoči v nich mohou přežívat.
U nákazy většího počtu lidí například v ubytovacích zařízeních využít služeb dezinsekčních firem.
Proti zákožce se nevytváří imunita, takže může docházet k opakovaným nákazám již vyléčených osob.
Konkrétní prevence, jak se chránit před nákazou svrabem v běžném prostředí, pokud o výskytu tohoto onemocnění u někoho nevíme, je prakticky nemožná. Pokud to víme, pak je nejdůležitější léčba všech nemocných a jejich blízkých kontaktů a provádění veškerých opatření ke zničení zákožek.
Při ošetřování osob postižených svrabem zejména ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče používat osobní ochranné pomůcky (plášť kryjící celé předloktí až k zápěstí a jednorázové rukavice) pro každého pacienta či klienta nové, a to do doby, než ošetřující lékař ukončí léčbu poslední osoby nakažené svrabem.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sona.
Dobrý deň, chcela by som sa opýtať, na akých povrchoch môže zákožka svrabová prežívať okrem oblečenia, čalúneného nábytku, matracov a pod. či je možný výskyt / prežívanie aj na dreve - celodrevená stolička, drevený rošt v drevenej posteli (bez umiestnenia matraca)resp. v špárach drevenej podlahy, lištách a taktiež napríklad na povrchu vane / v sprchovom kúte (akryl) Vopred veľmi pekne ďakujem za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zákožka svrabová může přežívat na jakémkoliv povrchu. Když není na člověku, tak jejím jediným zájmem je, najít si nového hostile. Zákožka nikam daleko neodleze, takže se bude zdržovat na místě, kde se pustila nebo byla setřena z hostitele. Její výskyt můžete očekávat všude, kde se dotkl člověk s nákazou svrabem.
V diskuzi DÁ SE SNÍST KRÁLÍK KDE JE KRÁLIČÍ MOR? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Začali nám vybírat králíci na mor,rada bych věděla jestli se dá jíst nebo ne! Děkuji za odpověď Zdenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
pro lidskou konzumaci je maso nemocných králíků zcela nevhodné.
Mrtvá zvířata je nutné zakopat či spálit, aby se virus nešířil dále. Důležitá je také dezinfekce králíkárny (např. 1% NaOH a formalín, ...).
Pokud jste tak neučinili, v příštím chovu doporučuji králíky navakcinovat, výrazně se tím sníží riziko nákazy. Ani to ale není u této nemoci stoprocentní zárukou.
Hypermangan proti plísni je v podstatě dezinfekce, která by se měla používat pár dní, a pak je nutné udělat pauzu. Koncentrovanější roztok zanechá hnědé fleky, případně poleptá kůži a hlavně sliznice.
Dávkování a ředění
Na plíseň používejte roztok, který vytvoříte cca z 5 zrníček na 1 litr vody. Teplota vody při léčbě nemá vliv. Pozor, roztok způsobuje hnědé skvrny na kůži i na textilu. Dají se odstranit pyrosiřičitanem draselným (takzvaný pyrosulfit v drogerii na síření vína). Roztok hypermanganu používejte maximálně jeden týden. Pokud příznaky nevymizí, navštivte lékaře. Nikdy nezvyšujte koncentraci roztoku. Mohlo by dojít k popálení kůže nebo sliznice.
V diskuzi ZALÉVAT HYPERMANGANEM KDYŽ JE PLÍSEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.
Dobrý den
Mám prosbu bylo mi doporučeno když zalévám okurky , papriky , jahody , petržel , atd. ve skleníku a jsou problémy s plísní , abych do nádoby 3000l na zalévání kapénkovou metodou a čerpání čerpadlem přidal Manganistan draselný neboli hypermangan .
Co vy na to a jak se to ředí a zdali to doporučujete taky , lidé se v tom koupají , dezinfekce vody v akvári , namáčený kořínků zeleniny atd. . Těch nádob na 3000l za rok spotřebuji tak 20 , ale do všech by to nedal tak do dvou až třech to je tak do 9000 l za rok .
Děkuji Viktora www.ceskenapady.cz/p…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pro nákazu svrabem je nezbytný přímý kontakt s parazitem – zákožkou svrabovou. Ta může zůstat například po předchozím pobytu nakažené osoby v posteli, na sedačce, v oblečení a podobně. Nejčastější příčinou nákazy svrabem je také přímý tělesný kontakt s nakaženým člověkem. Zákožka svrabová dokáže bez hostitele přežít maximálně až jeden týden, obvykle ale bez hostitele umírá po dvou dnech. Nejčastějšími přenašeči svrabu jsou lidé, kteří nedodržují dostatečnou osobní hygienu, typicky lidé bez domova. Od nich se pak svrab dostává do populace například z polstrovaných sedaček hromadných dopravních prostředků, kde dokáže čekat na dalšího hostitele až dva dny. Pokud zákožka najde svého hostitele, tak během půl hodiny dojde k jejímu zavrtání pod kůži a nakažený člověk již nemá od nákazy svrabem úniku. U onemocnění svrabem jsou typické nákazové vlny. Hromadná nákaza svrabem se v populaci vyskytuje přibližně v 30letých cyklech.
V diskuzi DIABETIK SPÁLENÉ NOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta čechovská.
Dobrý den, měla bych na Vás dotaz/prosbu. Můj otec je diabetik a po těžké autonehodě (2007)- komplikace má dodnes, během posledních let mu amputovali postupně už asi tři prsty, vždy to začalo otlakem z boty. Teď odjel do zahraničí na dovolenou a hned první den si spálil chodidla o písek-skončil v nemocnici-nějaká injekce, dezinfekce, zavázali.Vzhledem k jeho stavu mám velké obavy o hojení, snažíme se jej dostat co nejdřív zpět do ČR a ráda bych věděla, jestli má někdo zkušenosti co s tím, mazat,větrat? Nějaká klinika? Uděláme cokoliv, cokoliv zařídíme, hlavně aby se nohy zahojily. Za případné rady moc díky
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Samičky jsou velké až půl milimetru, takže se dají rozeznat za pomocí lupy. Sameček je oproti samičce dvakrát menší. Samička žije na povrchu kůže a brzy umírá (žije asi 2 měsíce). Protože zákožka svrabová přijímá kyslík difuzí, nezanořuje se hlouběji do kůže. Oplodněná samička vyvrtává povrchní kanálky v rohové vrstvě kůže a do chodbiček ukládá vajíčka, ze kterých se v průběhu dalších tří týdnů vyvinou nejprve larvy, poté takzvané nymfy a nakonec pohlavně zralé zákožky svrabové, které cestují chodbičkami zpět na povrch kůže.
Než člověk vývoj infekce zpozoruje, uběhne obvykle několik týdnů. Předpokládá se, že kožní reakce je vyvolána přecitlivělostí na parazity, která se vyvine až po určité době. V šíření svrabu může hrát významnou roli i stoupající obliba cestovat. V některých hotelích s nízkou úrovní hygieny není ložní prádlo dostatečně vyprané, takže se další lidé mohou snadno nakazit.
Jedině důsledná hygienická opatření jsou podkladem úspěšné léčby. Každý den je nutné měnit osobní spodní a ložní prádlo. Rovněž potah sedačky zkuste vyprat na 60 °C a nepoužívejte ho minimálně tři dny. Pokud nejde potah sejmout, nepoužívejte sedačku 5 dní, zákožka nepřežije mimo kůži člověka déle než 3 dny.
Přenos infekce se děje kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab patří mezi sexuálně přenosné choroby! Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak personál zdravotnických zařízení.
Svrab charakterizuje silné svědění celého těla, které vynechává hlavu a krk. Je intenzivní v noci a působí nespavost. Na kůži můžeme pozorovat chodbičky, které mají barvu kůže nebo jsou bělavé, měří 0,5–1 cm, na koncích chodbičky je drobný puchýřek nebo pupínek. Svrab postihuje kůži meziprstí rukou, zápěstí, penis, oblast pasu, kůži kolem pupku, podpaží, dvorce prsních bradavek. U dospělých nebývá postižení dlaní, plosek, obličeje a krku. U kojenců jsou projevy i na těchto místech. Někdy jsou na kůži přítomny uzlíky. Následkem škrábání vznikají oděrky, zhrubění kůže, změny pigmentace. Komplikace v podobě bakteriální infekce doprovázené zduřením mízních uzlin mohou nastat z důvodu škrábání.
Svrab se přenáší přímým kontaktem, často při pohlavním styku nebo při spaní v jedné posteli. K infekci stačí jediná oplozená samička. Úspěšnost přenosu se zvyšuje s množstvím roztočů na nakažené osobě, běžně lze nalézt i více než 10 samiček. Zákožka svrabová se dostává pod kůži během 2,5 minuty. Nepřímý přenos je možný osobním nebo ložním prádlem. Onemocnění se nepřenáší běžným denním stykem, například podáním ruky či dotykem. Mimo svého hostitele je citlivá na sucho i vlhko, za pokojové teploty není schopna pohybu a umírá do 3 dnů. Inkubační doba je při prvním kontaktu 2–6 týdnů, při opakované infekci 1–4 dny.
Hygienická opatření jsou podkladem úspěšné lokální léčby. Každý den je nutné vyměnit osobní spodní a ložní prádlo. Prádlo se pak pere na 60 °C, musí se vyžehlit a nepoužívat minimálně tři dny. Ostatní oděv a boty stačí nepoužívat 5 dní, zákožka totiž není schopná přežít mimo kůži člověka déle než 3 dny.
Svrab a jeho zárodky zabíjí vysoké teploty. Pokud se chcete zbavit tohoto parazita, pak vězte, že teplota nad 50 °C při použití déle než 10 minut zabíjí roztoče i jejich zárodky. Nejlepší je umístění kontaminovaného prádla do sušičky.
Typická jsou i místa svědění na určitých partiích těla. Nejčastějšími místy svědění jsou meziprstní prostory, podpažní jamky, loketní ohbí, u žen okolí dvorců prsních bradavek, u mužů na genitálu, kolem pasu, v dolní oblasti hýždí. Kromě těchto typických míst může zákožka svrabová napadnout i kůži v dalších částech těla, například záda, obličej a u dětí kštici. Není výjimkou, že svrab se u člověka může vyskytnout i na zadku. Pro ilustraci přikládáme foto.
