DRAVCIK KRALICI je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Přestože se s králičím svrabem nesetkáte v chovu tak často jako s jinými nemocemi typu králičí mor či myxomatóza, je stále toto onemocnění k vidění. Zvíře může být buď bezpříznakovým nosičem, nebo může trpět svědivým zánětem zvukovodu doprovázeným tvorbou krust a strupů. Žluté strupy v uších jsou neklamným příznakem svrabu u králíků.
Svrab v uších králíků
Ušní svrab (lidově prašivina) je parazitární onemocnění, které postihuje králíky poměrně často. K úmrtí postiženého zvířete dochází vzácně, ale průběh je často dlouhodobý, dochází ke snížení chovatelské hodnoty, zvíře je neklidné. Roztoči žijí na povrchu kůže a jejich projevy jsou viditelné pouhým okem. U králíků se nejčastěji setkáváme právě se svrabem ušním, ale může se objevit na hlavě i jinde na těle. Zdrojem šíření jsou již napadení králíci. Vnímaví jsou všichni králíci, častěji se s prašivinou setkáme u starších zvířat.
Ve svém příspěvku 16.MESICNI DCERKA A ROUPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Misa.
Dobry den,jelikoz moje dcera delsi dobu spate spala,caste buzeni brekem,hodne vypiteho mleka,bolesti briska,nadymani,a posledni dobou dost tuha stolice-jako kralici bobky,po dlouhem dumani,a rady s doktorkou,jsme dosli k zaveru zkusit odparazitovat,jelikoz mame psa.Prvni pulku Vermoxu mela 14.9.,v ten den mela i ockovani do rucicky,tabletu jsem si vzala i ja,me to prohnalo,bylo mi nekolik dni zle,ted je lepe,dcerka ridsi stolici jednou,jinak porad tuha,noce se zhorsily,nyni 2 noce zvysena teplota,to bych priradila k ockovani,dnes ridci stolice a rekla bych hodne cerviku,mam pockat na druhou tabletku na cas 2tydnu?je mozne zhorseni zdrav.stavu behem lecby?jsem uz zoufala,prijde mi,ze se toho nezbavime.Dekuji za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Svrab u králíků je onemocnění parazitární a způsobuje je roztoč z čeledi Acaridae nebo Psoroptidae. Pokud chovatel tuto nemoc nepostřehne v začátku, rychle se rozmnoží. Zákožky se přenášejí při připouštění cizích zvířat nebo dotykem s infikovaným nářadím, případně pobytem ve výstavních klecích, kde bylo dříve vystaveno zvíře napadené svrabem. Svrabem jsou častěji postižena starší zvířata, u mláďat se onemocnění vyskytuje velmi zřídka. Dochází k tvorbě lupů či stroupků v různé velikosti, a to nejčastěji na hlavě, uších (úšní svrab u králíků), nosu a při silném výskytu na celém těle. Tím, že se králíci škrábou, se onemocnění přenáší i na končetiny. Zvířata jsou neklidná, mívají nižší příjem potravy. Králíci potřepávají hlavou, někdy se i špatně pohybují. Přestože nejde o onemocnění smrtelné, samotný pohled na takto postiženého králíka je velice nepěkný.
Ve svém příspěvku NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věr.
Proč bychom chodili na jaterní testy?Vy si myslíte, že by si někdo dovolil PRO ZVÍŘATA vyrobit něco s vedlejším účinky, jak se to běžně dělá pro lidi? To by si rozmysleli! Majitel drahého výstavního psa nebo dostihového koně, u kterých by se projevilo něco jiného než uzdravení nebo velká úleva, by určitě nemlčel, tak jako musíme mlčet my lidé a věřit, že to, čím nás zdravotnická loby cpe, nám pomůže. Jo, tak leda do hrobu. Jsme jenom prostředky pro jejich větší a větší zisky. Nemocné z lidí vyrábějí, pacienty si udržují, pořád jenom léčí léčí léčí. Ale vyléčilo naše zdravotnictví=pohřebářství vůbec někoho za posledních 30 sametových roků? Jsme jenom pokusní králíci a dárci orgánů za živa. A jsou tak bezohlední, že se tím ani netají!!!!!!! Léků pro zvířata se bát nemusíme, dokud nevyjde najevo, že čím dál víc lidí jim věří a dá jim přednost. Pak teprve se můžou majitelé drahých zvířat začít bát...Vy jste asi fanda našeho zdravotnictví nebo přímo pan dochtor uplácený farm.výrobci, že ano?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra.
Ještě klidně přidám svoji zkušenost, i když před více roky.Po těžkém úrazu jsem špatná na nohy strašně dlouho. Jako by to nestačilo, přidala se artroza všech kloubů, zejména pravé koleno už bylo "údajně" na výměnu. Asi 6 r. jsem 2x ročně chodila na nepříjemmné serie injekcí hyaluronu do toho kolene. Pomohlo to vždycky na cca 3 měsíce, ale víc prý než 2x ročně injekce dostat nemůžu, přestože jsem si je velmi draze PLATILA! V našem údajně bezplatném zdravotnictví.Co by člověk neudělal kvůli hrozné bolesti kolene? Když jsem začala chodit se starší fenou na kliniku kvůli jejím bolavým kloubům (viditelně trpěla - jako já), doporučili mi pro ni alavis. Asi po 4 měs. začala běhat jako za mlada, kdežto já trpěla píchance do kolene a belhala se bolestivě pořád o berlích. BOHUŽEL nemůžu vám napsat přesně, který alavis jsem si opakovaně koupila pro sebe, vím, že to bylo s nějakým MSM a stálo to pod 700Kč. Strašná úleva, narok jsem si to zjara koupila znova : Je to dost roků, co už mi OBČAS stačí jen na noc masážní gel s konopím, s berlemi sice chodím kvůli stabilitě (po 3 zpackaných ortop.operacích), ale koleno, které bylo údajně na "výměnu" - super. Na žaludek jsem si s alavisem stěžovat nemohla, přestože mi doktoři předtím prášky téměř zničili celé zažívání, léčila jsem pak u léčitele i játra! a k dr. jsem chodila pro jistotu jen na rozbor krve. S prášky a všemi injekcemiod bolestí jsem zkrátka musela skončit. Nějaký čas jsem moc trpěla, ale léčitel a bylinky pomohli. Nakonec jsem ještě si sama přidala ten alavis - a tvrdím, že v žádné jeho vedlejší účinky na játra nevěřím. Je to ale už dost roků, takže nevím, jestli ho už nějak "nevylepšili", aby tak moc dobře neléčil a museli ho lidi pro zvířata i pro sebe kupovat velké množství atd.atd...Ještě mám mnoho roků přístroj BIOMAC, dřív se to jmenovalo jinak, ale jsou oba na stejném principu. Před cca 15ti lety me to stálo asi 6000Kč, teď to stojí přes 20 000, jaké má výsledky, nevím. Ten můj starý mi po cca 2x hodinovém ozáření nějakého kloubu zajistí pokaždé jeho naprostou a dlouhodobou pohyblivost a bezbolestnost, proto už na alavis už ani nevzpomínám. Upozorňuju, že to ale není žádná reklama na ten přístroj, jen vlastní zkušenost.
Přenos svrabu na kůži je možný druhotně při drbání, pokud králík má již ušní svrab. V králičí srsti je nejvýznamnějším zevním parazitem roztoč dravčík (Cheyletiella parasitivorax). Přenáší se přímo kontaktem s napadeným zvířetem, ale i nepřímo, například podestýlkou nebo použitím kartáče pro více jedinců. Tento roztoč není druhově specifický, může způsobit podráždění kůže dalších druhů zvířat a také lidí. Infestace (zamoření) dravčíky způsobuje u králíků svědění a šupinatění kůže (parazitům se někdy říká „chodící lupy“). Nejvíce postiženým místem je obvykle krk. Když se šupiny vyčešou hřebínkem, jsou oproti tmavému povrchu patrní pohybující se roztoči. Kvůli diagnostice této ektoparazitózy je doporučeno udělat otiskový preparát kůže pomocí lepicí pásky a poté ji prohlédnout pod mikroskopem. Pro dravčíky jsou typická mohutná, dovnitř zahnutá makadla (pedipalpy), která slouží k přidržování potravy (šupin kůže).
Ve svém příspěvku DÁ SE SNÍST KRÁLÍK KDE JE KRÁLIČÍ MOR? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Začali nám vybírat králíci na mor,rada bych věděla jestli se dá jíst nebo ne! Děkuji za odpověď Zdenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
pro lidskou konzumaci je maso nemocných králíků zcela nevhodné.
Mrtvá zvířata je nutné zakopat či spálit, aby se virus nešířil dále. Důležitá je také dezinfekce králíkárny (např. 1% NaOH a formalín, ...).
Pokud jste tak neučinili, v příštím chovu doporučuji králíky navakcinovat, výrazně se tím sníží riziko nákazy. Ani to ale není u této nemoci stoprocentní zárukou.
Ve svém příspěvku DĚLÁ MI DOBŘE SLINIVKÁŘOVA DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Sládková.
Dělá mi dobře rostlinná strava na slinivkar cz. Má tam i masové recepty, ale jím je jenom když na mě přijde masová chuť. Myslíte, že maso zatěžuje trávením slinivku hodně? Děkuji Sládková (po akutním zánětu, 2 měsíce)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Andrea.
Dobrý den,
táta akutní zánět slinivky prodělal a vím, že relativně dlouhou dobu musel "konzumovat" jen vařené maso (ve vodě), pokud možno drůbeží nebo králičí.
Roztoči jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Jsou velmi malí. Zatímco všechny ostatní řády pavoukovců se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy nebo parazity. Roztoči bytového prachu jsou považováni za jednu z nejčastějších příčin astmatu a alergií. Zdravotní komplikace způsobují roztočové alergeny, které jsou obsaženy hlavně ve výkalech roztočů. A za svůj život vyprodukují tito tvorové množství exkrementů odpovídající 200násobku jejich váhy. Mají rádi teplo, vlhko a tmu. Jejich oblíbeným stanovištěm jsou proto naše ložnice, zvláště lůžka. Živí se lidskými lupy (roztoči ve vlasech), kožním odpadem, textilními vlákny, plísněmi, bakteriemi a drobečky potravin.
Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené, nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou, například vlnovníkovci).
Jeden gram prachu obsahuje 1 500–5 000 roztočů, na jedno lůžko pak tedy připadají až 2 miliony roztočů. Množí se zejména v dubnu a od srpna do září, kdy se také zhoršují alergické projevy. Alergie na roztoče se projevuje po celý rok, potíže vznikají v noci, mohou kulminovat v teplém a vlhkém počasí. Postižený kýchá, má pocit ucpaného nosu, rýmu, pálení a otoky očí, kašel, který může přecházet v astma.
Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují parazitární onemocnění (parazitózy), jako je například sarkoptóza, cheyletielóza, demodikóza. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvorné – jedná se o půdotvorce nebo dravce – přirozené bioregulátory. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách a jejich výkaly jsou častým původcem alergií (alergenem).
Na našem území se vyskytují čtyři podřády:
Čmelíkovci (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou.
Klíšťatovci (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem nohou, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života – sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené.
