Zde můžete vidět, jak vypadají vývojová stadia zákožky svrabové.
Na těchto obrázcích uvidíte, jak vypadá vajíčko parazita.
Zde si můžete prohlédnut larvu zákožky svrabové.
Na těchto obrázcích je zvětšena nymfa parazita.
A zde je již dospělý jedinec.
Zdroj: článek Jak vypadá zákožka svrabová
Larvy sametky podzimní (nesprávně svilušky podzimní), napadající zvířata i lidi, na rozdíl od klíšťat nesají krev. Mají jinou metodu: larva se rychle pohybuje a vyhledává místa s tenčí pokožkou, kožní řasy, případně se zavrtá tam, kde k tělu těsně přiléhá spodní prádlo. Parazita není vidět, a jakmile se vám dostane do kůže, nanese do ranky trávicí enzym, který způsobuje úporné svědění. Pod kůží pak larva žije minimálně tři dny. Svými slinami naleptá kůži hostitele, saje a prospívá a může vyvolat onemocnění zvané trombikulóza, takzvanou podzimní vyrážku. Po třech dnech larva odpadne a pak opět pod zemí pokračuje ve svém vývoji k nymfě (která je slepá). V poslední fázi vývoje sametka jako dospělec od listopadu do jara přezimuje v půdě.
Zde jsou fotografie, na kterých je vidět štípnutí od sametky podzimní.
Zdroj: článek Sviluška
Má několik vývojových stadií, kterými musí projít, aby se finálně usídlila v trávicím traktu hostitele. Nejprve musí být vajíčko tasemnice pozřeno mezihostitelem – tím může být třeba blecha, všenka i savci, jako například prase, zajíc, nebo dokonce člověk. V této fázi vajíčko proniká do těla mezihostitele a vznikne larva. Larva tasemnice proniká do různých tělních soustav a vytvoří boubel. Boubel je malý váček obsahující hlavičku budoucí tasemnice čekající na pozření finálním hostitelem. Když se tak stane, hlavička projde až do trávicího traktu, kde se rozbalí a svými háčky se přichytí ke stěně střeva psa.
Nejčastější tasemnicí psů je tasemnice psí (Dipylidium caninum). Její larva se vyvíjí v těle blechy. Když pes blechu rozkousne, larva tasemnice se uvolní a putuje přes žaludek až do střeva zvířete. Ve střevě se larva tasemnice svojí hlavičkou zachytí ve sliznici. Tady se začne larvální stadium vyvíjet v dospělce. Dospělá tasemnice se skládá z hlavičky, která je potřebná pro uchycení se ve střevě, a krčku, po kterém následuje řetěz postupně se tvořících článků. Každý článek je nezávislou jednotkou obsahující několik stovek vajíček.
Zralé články tasemnice, napěchované vajíčky, jsou odlučovány po jednom a vylučovány trusem. Někdy tyto články zpozorujete jako malé, plazící se útvary, podobné okurkovým semínkům nebo zrnkům rýže. Ve vnějším prostředí články vyschnou, puknou a uvolní vajíčka tasemnice. Vajíčka spolknou larvy blech. Zatímco se larva proměňuje v dospělou blechu, z vajíčka se vyvine larva tasemnice a celý cyklus začíná znova.
Zdroj: článek Tasemnice u psa
Níže na odkazech je možné vidět štípance od hmyzu a štípance na těle.
Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od blechy.
Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od štěnice.
Zde můžete vidět, jak vypadá štípanec od komára.
Zde můžete vidět, jak vypadá štípnutí od mravence.
Zde můžete vidět štípance od roztočů.
Zde můžete vidět štípance od sametky.
Zdroj: článek Kousnutí od blechy
Biologická likvidace je zatím neúčinná. Ptáci se tímto hmyzem moc neživí (pravděpodobně kvůli vysokým úrovním toxických alkaloidů, které produkují larvy). Jiní přirození nepřátelé zatím fungují jen v laboratorních podmínkách, ale v praxi doposud žádných uspokojivých výsledků dosaženo nebylo. I v původní Asii má larva málo přirozených nepřátel.
Zdroj: článek Škůdci na buksusu - housenky
Je ovlivněn především teplotou okolního prostředí, uváděné hodnoty jsou tedy orientační. Cyklus ovlivňuje i doba osvětlení, vhodných je 12 hodin a více. Embryonální vývoj ve vajíčku trvá 1 den, larva 5–10 dnů, kukla 4–5 dnů, pohlavní dospělost od vylíhnutí z kukly 8 hodin až 3 dny, celková délka života dospělých až 2 týdny. Schopnost klást až 100 vajíček denně. Celková produkce samice 300 až 2 000 vajíček za život, počet se liší podle jednotlivých kmenů i kvality kultivačního substrátu. Celkový rozmnožovací cyklus u malých octomilek trvá přibližně 3 týdny, u velkých octomilek 5 týdnů.
Zdroj: článek Jak zabít octomilky
Definitivní diagnózu lze provést pouze s pozitivní identifikací larev. To zahrnuje radiologické zobrazování (nejlépe magnetickou rezonancí, která může odhalit stopy migrace larev a v některých případech i samotné larvy), stejně jako chirurgické vyšetření, kdy mohou být larvy odstraněny a vyšetřeny pro jejich identifikaci. Definitivní identifikace druhů Cuterebra a Trychoderma spp. je často nemožná. Vykazuje významnou podobnost, ale identifikace jako larva mouchy Cuterebra e pro diagnózu cuterebriázy dostatečná. Obvykle se najde třetí larvální stádium, které lze identifikovat podle tmavého, tlustého, hustě ostnatého těla.
Zdroj: článek Larvy much u psa
Měchovec (Ancylostoma duodenale) je druh červa patřící do rodu Ancylostoma. Tento parazit žije v tenkém střevě hostitele. Vyskytuje se po celém světě, ale nejvíce na starém kontinentu v jižní Evropě, dále v severní Africe, v Indii a Číně. Méně často jej najdeme v Americe. Měchovec je malý válcovitý červ, šedobílé barvy. Na okraji své ústní dutiny má 2 plošky a na každé z nich jsou dva velké zuby. Může mít i pár drobných zubů uvnitř ústní dutiny. Sameček bývá menší než samička. Samička může naklást 10 až 30 tisíc vajíček během jednoho dne. Průměrně žije tento parazit asi jeden rok.
Larva se do těla dostává přes kůži a proniká do krevního oběhu. Jím pak putuje do plic, což nutí hostitele ke kašli. Po vykašlání a spolknutí hlenu se dostává do tenkého střeva, kde doroste v dospělého jedince produkujícího vajíčka, která odcházejí se stolicí.
Typickými příznaky při lehké infekci jsou bolesti břicha a ztráta chuti k jídlu. Při těžké infekci dochází k nedostatku bílkovin, anémii z nedostatku železa, objevuje se suchá kůže, otoky, pocit nafouknutého břicha, otupělost, srdeční selhání.
Diagnostika probíhá na základě průkazu vajíček ve stolici. Důležitá je prevence, tedy dostatečná hygiena.
Zde můžete vidět, jak vypadá měchovec.
Léčba probíhá pomocí léků, často se musí léčit i symptomy anémie, která může být řešena krevní transfúzí.
Zdroj: článek Tenkohlavec bičíkový
Velikost: 8–12 cm, vajíčka 0,5 mm, larvy několik mm
Larvy dlouhodobě putují tělem, podobně jako škrkavka dětská. Proto se jí říká larva migrans. Larvální toxokaróza má oční a útrobní formu. Přítomnost larev v oku vede k poruchám vidění a ke granulomatózním lézím na sítnici. Tyto léze mohou symptomaticky simulovat retinoblastom. Může dojít k vážnému poškození oka. Slepota způsobená larvální toxokarózou je nicméně vzácná, uvádí se jeden případ ročně. Larva vypouští enzymy, kterými si rozleptává tkáň před sebou a takto si uvolňuje cestu. Po průchodu larvy dochází k zajizvení tkáně. Migrace larvy je doprovázena zvýšenou teplotou, zvětšením jater, astmatickým kašlem. Jedná se o častou nákazu. Mnoho klientů chová kočky nebo psy, ale dítě se často nakazí na pískovišti, dospělí na zahrádce, vajíčka můžeme polknout s neomytou zeleninou. Také trus (i moč a sliny) štěňat je v prvních měsících infekční. Vajíčka mohou být přilepena na srsti. Postupným odčervováním se promořenost u dospělých psů snižuje. U koťat se předpokládá přenos sáním mateřského mléka. Vajíčka škrkavky jsou venku odolná, v hlíně nebo písku vydrží až dva roky. Tato nákaza se v nás nemnoží, při troše trpělivosti je možné se jí po čase zbavit. Majitelé zvířat musí své miláčky odčervovat souběžně se svou léčbou, aby nedocházelo k reinfekcím, a dodržovat hygienu při kontaktu se zvířetem.
Zdroj: článek Parazité v lidském těle
Hádě střevní (Strongyloides stercoralis) je endoparazit, jehož hostitelem je člověk nebo pes. Má protáhlé tělo a dorůstá velikosti 0,8–2,2 mm. Samičky jsou větší než samci. Vyskytuje se především v tropických a subtropických oblastech, ale jsou známy případy napadení i v ČR. Parazitičtí jedinci žijí ve střevě člověka. Nemoc způsobená hádětem se nazývá strongyloidóza. Nejčastěji se larvy do člověka dostávají kůží a pak putují krevním řečištěm do plic, kde samozřejmě člověka dráždí ke kašli. Ten kašle a následným polknutím hlenu, který larvy obsahuje, se larva dostane do střeva, kde dospěje a opět produkuje vajíčka.
Některá napadení mohou probíhat bez příznaků, ale většinou přítomnost háděte ve střevě způsobuje zdravotní problémy. Dochází k poškození sliznice střeva, což způsobuje průjmy, bolesti břicha nebo zvracení. Dále se při průniku larev kůží může objevit dermatitida. Přítomnost larev v dýchacích cestách zase způsobuje kašel a bolest na prsou.
Paraziti se vyšetřují unikátní metodou – diagnostickým přístrojem METATRON 4027GR ClinicalTM, v současné době je v ČR jen jediný. Diagnostický přístroj METATRON GR Clinical umožňuje vyšetření pokrokovou neinvazivní cestou, kterou lze s vysokou přesností zjistit parazity a záněty v organismu. Certifikovaný přístroj provede celkový screening organismu, problémová místa označí a vyšetří do hloubky, specifikuje s vysokou přesností příčiny onemocnění a stanoví diagnózu. Vyšetření je bez odběrů, vpichů, rychlé a bezbolestné. Součástí vyšetření je návrh terapie a doporučení vhodných preventivních opatření s cílem zamezit opakování onemocnění a tím i nebezpečí vzniku chronického stadia.
Zde můžete vidět, jak vypadá hádě střevní.
Strongyloidózu lze vyléčit použitím léků, jako je Mintezol, Zentel (účinnou látkou je albendazol) a podobně.
Zdroj: článek Tenkohlavec bičíkový
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět