PRAŠIVINA U ČLOVĚKA

Příznaky

Některé formy svrabu způsobují svědění, takže se jedinci urputně škrábou a třepají hlavou. Přítomnost parazitů stimuluje tvorbu ušního mazu, který může být tmavý (připomíná kávovou sedlinu), a na povrchu kůže v uchu se tvoří strupy. Strupy a maz obsahují živé roztoče a jsou infekční pro další vnímavá zvířata (ne pro člověka).

Rozeznává se prašivina celotělová, prašivina hlavy a uší.

Zdroj: článek Králičí svrab

Poradna

V naší poradně s názvem LATKA NA RUST ČLOVEKA 40 ROKOV BYLINK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viera, Čonkovs.

Dobry den prosim mate nrjake bylinky na rust do vysky človeka mam 40 rokov dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Růst těla v dospělosti bohužel ničím obnovit nedokážeme, ani bylinkami a ani léky. Růst je u člověka definitivně ukončen ve věku 25 let. Pak už se tělo jen zmenšuje až do smrti. Nelamte si z výškou hlavu, přijměte to a pamatujte si, co je malé to je krásné.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Latka na rust človeka 40 rokov bylink

Je svrab u psa nakažlivý pro lidi

Svrab se výjimečně může vyskytnout i u člověka při blízkém kontaktu s postiženým zvířetem. Může způsobit lokální kožní reakci, která však vymizí po přerušení kontaktu s nemocným zvířetem.

Zdroj: článek Prašivina u lidí

Příběh

Ve svém příspěvku GELOREN DÁVKOVÁNÍ PRO ČLOVĚKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Doležalová.

Prosím o správné dávkování gelorenu pro koně-pro člověka,jaké užívat množství denně při váze 86 kg,nemám s tímto přípravkem prozatím vůbec žádnou zkušenost,předem děkuji za pomoc.J.Doležalová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.

Já si geloren kupuju a používám jednu oranžovou tabletu denně. Tabletu rozčtvrtím nožem a pak normálně rozkoušu a spolknu. Používám to vždycky tři měsíce 90 tablet, pak chvíli přestávka a znovu tři měsíce. Od té doby neznám bolesti v kloubech.

Zdroj: příběh Geloren dávkování pro člověka

Přenos svrabu na člověka

K přenosu parazita dochází v teple a při velmi blízkém kontaktu nemocné kočky s člověkem. U člověka se svrab projevuje jako drobné pupínky červené barvy, které jsou lokalizovány kolem pupku, na hýždích a v jiných místech s jemnou kůží. Onemocnění člověka kočičí strupovkou má pouze přechodný charakter a po vyléčení kočky nebo zabránění těsnému kontaktu s nemocnými jedinci dochází k samouzdravení. V žádném případě se člověk nenakazí při dodržování obecných hygienických zásad ani pohlazením nemocné kočky, ani při aplikaci léků kočce nebo běžné manipulaci s pelechy nemocných koček.

Zdroj: článek Prašivina u koček

Poradna

V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.

Dobrý den,
je možné nakazit "lidským" svrabem zvířata? Je možné, aby se pak na nich zákožka množila?
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Svrab je společný pro lidi i pro zvířata. Svrab může přejít z člověka na zvíře i naopak. Svrab se může množit v kůži zvířete i v kůži člověka. Nejúčinnější léčba svrabu je pomocí masti Infectoscab, kterou se namaže veškerá kůže na těle.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Svrab

Jak vypadá svrab u člověka

Jak poznat svrab? Onemocnění kůže zvané svrab způsobuje roztoč. Velikost zákožky svrabové se pohybuje od 0,1 do 0,4 mm. Samičky se zavrtávají do pokožky člověka, kde kladou vajíčka. Z vajíček se potom cca během 4 dnů líhnou šestinohé larvy, které se v průběhu dalších 4 dnů přemění v osminohé nymfy. Nymfy žijí na pokožce člověka a po přeměně v dospělce a po oplodnění samičky se zavrtávají zase do kůže, kde se opakuje celý proces. Samička je oplodněna pouze jednou a za svůj život (přibližně 5 týdnů) naklade až 50 vajec. Žije v jedné chodbě, kterou neustále prohlubuje. Zákožka svrabová způsobuje svojí činností různé svědivé vředy a vyrážku. Je poměrně infekční, šíří se z člověka na člověka, ale i přenosem přes oblečení, prádlo a podobně. Abyste lépe poznali svrab, můžete se podívat na tyto fotografie.

Zdroj: článek Prašivina u lidí

Je svrab u psa (zvířat) přenosný na lidi

Svrab u zvířat se častěji nazývá prašivinou. Prašivina mnohem častěji než psy postihuje kočky, Svrab u nich způsobuje svrabovka kočičí. Svrabovka u kočky postihuje nejprve ušní boltce, pak hlavu a krk. Stejně jako svrab u člověka provází prašivinu silný pocit svědění. Škrábáním postižených míst si kočka přenáší parazity i na zbytek těla. Postižené místo se u kočky pozná tím, že se tam vytvářejí šupiny a strupy, zároveň zde také vypadává srst. K léčbě tohoto onemocnění se u zvířat rozhodně neužívají prostředky určené pro lidi, řada z nich je pro kočky toxická. K přenosu svrabovky dochází přímým stykem koček a jednak sdílením stejných textilií (gauče, pelechy). Kočičí svrabovkou se mohou nakazit i králicí a v některých případech i psi. Stejně tak se od kočky může nakazit svrabovkou i člověk, dochází k tomu nejčastěji velmi těsným kontaktem nemocné kočky s člověkem, obvykle v teple postele. Onemocnění člověka svrabem chyceným od koček má stejné kožní projevy jako lidskou zákožkou. Na těle se objeví červené svědivé pupínky. Onemocnění tímto typem kočičího parazitu je ale přechodné, člověk se obvykle vyléčí samovolně po vyléčení kočky nebo po zabránění těsného kontaktu s ní (člověk si nemocnou kočku prostě nesmí pouštět lehnout k němu do postele). Toto onemocnění se na člověka rozhodně nerozšíří běžným kontaktem s kočkou, například pohlazením, nebo manipulací s jejím pelechem.

U psů svrab způsobuje zákožka svrabová. Projevuje se stejně jako u koček vytvářením šupinek a strupů na kůži a vypadáváním srsti. Nejčastěji se u psů vyskytuje na břiše a ušních boltcích, nejlépe poznatelná je ale u psa v místech, kde má pes nejméně srsti (břicho, vnitřní plocha stehen). I u psa provází prašivinu nepříjemný pocit silného svědění. Psí prašivina šíří se nejčastěji mezi psy přímým stykem, ale i prostřednictvím sdílených textilií či hřebenů k vyčesání jejich srsti. Psí zákožka je přenosná i na člověka. Přenáší se stejně jako u koček těsným kontaktem obvykle v posteli. A stejně jako u koček i psí prašivina nakonec vymizí poté, co se pes uzdraví, anebo se zruší jeho těsný kontakt s člověkem.

Zdroj: článek Svrab u lidí

Poradna

V naší poradně s názvem SVRAB PŘENOS ZE ČLOVĚKA NA PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.

Diagnostikovali mi svrab. Můj pes se drbe. Je možné, že jsem ho nakazila?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Ano, to je možné. Nechte ho vyšetřit veterinářem.

Zdroj: příběh Svrab přenos ze člověka na psa

Inkubační doba svrabu

Inkubační doba svrabu je měsíc až měsíc a půl. Období nakažlivosti končí po řádně ukončené léčebné (antiskabiesní) kúře, kterou řídí dermatolog, a po provedení všech příslušných hygienických opatření.

Zdroj: článek Prašivina u lidí

Příběh

Ve svém příspěvku SVRAB PŘENOS ZE ČLOVĚKA NA PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.

Diagnostikovali mi svrab. Můj pes se drbe. Je možné, že jsem ho nakazila?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel 111.

spíš bych řekla, že jste to chytla vy od něj...

Zdroj: příběh Svrab přenos ze člověka na psa

Svrab člověka – fotografie

Zde můžete vidět, jak vypadá svrab u člověka.

Zdroj: článek Léčba svrabu octem

Příběh

Ve svém příspěvku PRAŠIVINA U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.

Dobrý den, máme 9-letého briťáčka bez pp. V poslední době se vyskytly problémy -líná na břichu a zadních nožkách. Kůže není holá, ale porostlá malými šedými chloupky, žádné strupy nebo začervenání nikde nemá, ani kolem uší. Kocourek s námi bydlí v bytě, ale venčit se chodí ven, vždy se hned vrátí. Poradí nám, prosím, někdo, o co by se mohlo jednat? Proti blechám a klíšťatům má bílý obojek. Zatím jsme žádné problémy tohoto typu neměli. Poradí nám někdo? Děkuji. Alena

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Prašivina u koček

Ušní svrab přenos z králíka na člověka

Zoonózy mohou u člověka vyvolat dermatitidu. U člověka králičí svrab vyvolává dočasné papulární léze, dermatitidu a pruritus na břiše, krku a končetinách. Léze jsou výraznější u dětí a žen, zejména na pokožce, která byla v bezprostředním kontaktu s nakaženým zvířetem, a to i v případě asymptomatického průběhu. Inkubační doba může být velmi krátká (bezprostředně po kontaktu se zvířetem). Přenos z králíka na člověka je velmi vzácný.

Zdroj: článek Králičí svrab

Příběh

Ve svém příspěvku IMUNITA ČLOVĚKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lili25.

Na tento problém můžu doporučit doplňky stravy s Ostropestřcem, bylinka na všechno.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Imunita člověka

Přenos na člověka

Nemocné zvíře nemůže nakazit jiného psa a demodex se u lidí zpravidla neprojevuje. Byl zaznamenán pouze jeden případ v USA, kdy došlo k nakažení člověka.

Zdroj: článek Demodex u psů

Příběh

Ve svém příspěvku LÉČBA PAPILOMATÓZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MVDr. Hrachová.

Dobrý den,
terapie uvedená v článku je pravdivá - většina papilomů je skutečně benigních a odezní spontánně v řádů týdnů až měsíců. Odstraňují se jen ty, které hnisají, krvácejí či překážejí - a to v době, kdy už nemoc kompletně propukla, jinak hrozí recidivy.

V minulosti se skutečně autogenní vakcíny používaly - v důsledku rizika maligního zvratu a malého efektu se od nich dnes upouští a nepoužívají se.

Co se týká přenosu na člověka - psí virová papilomatóza na člověka rozhodně přenosná není, nemusíte mít obavy.

Hezký den,
MVDr. Hrachová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.

Dobrý den, dokázal by mi někdo poradit, zda se jedná o bradavici? Právě jsem se vrátil po 4 dnech ze zahraničí a fena mhouri oko a je jí to očividně nepříjemné..je možné, aby vyrostla za 4 dny bradavice v koutku oka? Předtím tam rozhodně nic neměla. Předem děkuji za jakoukoliv odpověď / radu.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: příběh Jak léčit papilomatóza u psa

Jak se přenáší

Svrab se šíří hlavně v kolektivech, v nichž lidé žijí v těsném kontaktu. Nejčastější cesta přenosu je mezi sexuálními partnery. Imunitně oslabení jedinci mohou být k onemocnění náchylnější. Často postiženými místy jsou prsty, prsní bradavky, oblast genitálií a podpaží. Diagnóza se stanovuje po zjištění přítomnosti roztoče na těle mikroskopickým důkazem, který je však obvykle obtížné získat.

Přenos je rovněž možný od psího miláčka. Stačí, aby pes při venčení ucítil lišku a otřel se stejně jako nakažená liška před ním o stejný kmen stromu. Nákaza se tím rozšíří i do domácnosti. Je nutné hlídat, zda psovi nevypadává srst – zvířata si od svědění ulevují tím, že si ji sama vykousávají. Od toho se také nemoci u zvířat říká prašivina. Snaží se také drbat o všechno, co vidí. Nejčastěji pelichají na ocase nebo na břiše. Při sebemenším podezření, že něco není v pořádku, vezměte zvíře k veterináři. Existují masti a léky, které jej svrabu zbaví. V každém případě musí majitel psa se svrabem dezinfikovat celou domácnost a zvýšeně pak dodržovat hygienu. Roztoč může být kontaktem psa nebo kočky přenesen na člověka, ale není schopen se na lidském těle množit. Začátek symptomů bývá obvykle náhlý a objevuje se asi 10 dní po přenosu roztoče. Vyrážky jsou obvykle mírnější a ztrácejí se za 4–6 týdnů.

Další cestou přenosu je kontaminované ložní prádlo, ručníky, šatstvo. Šíření onemocnění napomáhá nízká úroveň hygieny (například v ubytovnách, hotelech, ústavech sociální péče) a promiskuita. Onemocnění svrabem bývá často nemocnými pociťováno jako ostuda vzhledem k předsudku, že jde o nemoc špinavých a zanedbaných lidí. Svrab však postihuje všechny vrstvy populace.

Onemocnění se nepřenáší běžným denním stykem, tedy například podáním ruky, náhodným dotykem.

Zdroj: článek Prašivina u lidí

Příznaky

Strupovka kočičí je drobný parazit kulatého těla, s 8 krátkými kuželovitými nohami. Samičky vyvrtávají chodby v kůži, kde nejen žijí, ale také kladou vajíčka a zanechávají zde svůj trus. Vylíhnuté larvy vylézají na povrch kůže, kde hledají potravu v podobě tkáňového moku. Jedinci obvykle nepřežívají bez hostitele déle než 2 až 3 dny. Nejčastěji se začíná vyskytovat na okraji ušních boltců, odkud se rozšíří na krk, hlavu a poté na zbytek těla. Parazit napadá kočky jakéhokoliv plemene a věku, může se přenést i na člověka. Proniká do vrchních vrstev kůže, kde si buduje chodbičky, v nichž žije a klade vajíčka. Onemocnění se projevuje zanícením pokožky, červenou vyrážkou v místech napadení a postupným olysáním.

Strupovka ušní se projevuje škrábáním uší a třepáním hlavy. Parazit také stimuluje tvorbu ušního mazu, který je tmavý. Na ušních boltcích živočicha se tvoří strupy. Živí roztoči jsou patrní na strupech i v mazu. Tento svrab není přenosný na člověka. Neléčený svrab může vést k těžkým hnisavým zánětům zvukovodu, které mohou trvale poškodit sluch.

S léčbou je nutné začít včas, aby si kočka nákazu nerozšířila olizováním a škrábáním. Léčba se skládá z mastí a koupelí, do nichž se přidávají speciální léky a šampony proti cizopasným členovcům. Koupele se opakují po 5 dnech, a to po dobu nejméně 4 týdnů, protože larvy se líhnou za 3 týdny od nakladení vajíček.

U koček se tedy můžeme setkat s parazitem Notoedres cati čili strupovkou kožní, nebo s parazitem Otodectes cynotis, který je znám pod českým názvem strupovka ušní.

Zdroj: článek Prašivina u koček

Svrab v uších králíků

Ušní svrab (lidově prašivina) je parazitární onemocnění, které postihuje králíky poměrně často. K úmrtí postiženého zvířete dochází vzácně, ale průběh je často dlouhodobý, dochází ke snížení chovatelské hodnoty, zvíře je neklidné. Roztoči žijí na povrchu kůže a jejich projevy jsou viditelné pouhým okem. U králíků se nejčastěji setkáváme právě se svrabem ušním, ale může se objevit na hlavě i jinde na těle. Zdrojem šíření jsou již napadení králíci. Vnímaví jsou všichni králíci, častěji se s prašivinou setkáme u starších zvířat.

Zdroj: článek Králičí svrab

Jak se přenáší

Parazit útočí tam, kde se pohybuje více lidí a kde jsou horší hygienické podmínky. Odborníci vidí problém zejména v častějším cestování a v horšících se sociálních podmínkách pro některé skupiny obyvatel. Inkubační doba je 4–6 týdnů, nemoc se přenáší kožním kontaktem i pohlavním stykem s nakaženým. Svrab je pohlavně přenosné onemocnění, doporučuje se proto nebýt v bezprostředním styku s nakaženou osobou. Nejlepší prevencí je pak dbát o správnou hygienu, čistotu domova a hlavně nezapomínat pravidelně vyměňovat ložní prádlo. Povinnost hlásit toto onemocnění hygienické stanici má každý lékař, který nemoc diagnostikoval.

Zdroj: článek Prašivina u lidí

Riziko toxokarózy pro člověka

Škrkavky psů a koček mohou postihnout i člověka, který může být příležitostným hostitelem. Nakazit se lze z prostředí nebo po konzumaci nedostatečně tepelně opracovaného masa (hospodářská zvířata mohou být rovněž příležitostnými hostiteli). Riziko po přímém kontaktu se psem a kočkou je minimální. Infekce se označuje jako larvální toxokaróza. U malých dětí do 5 let se vyskytuje jako viscerální forma, u dospělých a starších dětí hrozí oční forma onemocnění.

• Obr. č. 9) Oční forma toxokarózy

Zdroj: článek Škrkavka

Svrab na zadku

Typická jsou i místa svědění na určitých partiích těla. Nejčastějšími místy svědění jsou meziprstní prostory, podpažní jamky, loketní ohbí, u žen okolí dvorců prsních bradavek, u mužů na genitálu, kolem pasu, v dolní oblasti hýždí. Kromě těchto typických míst může zákožka svrabová napadnout i kůži v dalších částech těla, například záda, obličej a u dětí kštici. Není výjimkou, že svrab se u člověka může vyskytnout i na zadku. Pro ilustraci přikládáme foto.

Zdroj: článek Svrab u člověka fotogalerie

Popis svrabu

Původcem svrabu je samička zákožky svrabové (Sarcoptes scabiei), což je roztoč řádu Acarina, podřádu Astigmata a čeledi Sarcoptidae. Zákožka, která má velikost asi 300–500 mikrometrů, je obligátním lidským parazitem (obligátní parazit znamená, že je schopna napadnout pouze člověka). Zákožka pak v pokožce člověka vytváří chodbičky (přesně řečeno tvoří je v poslední vrstvě kůže, která se označuje jako vrstva rohová – stratum corneum). V těchto chodbičkách samička kálí a klade vajíčka. Na člověku samička přežívá asi 4–6 týdnů a v průměru naklade 40–50 vajíček, jen z desetiny se ale za dalších 14 dní vyvinou dospělí jedinci. Pro zákožku je charakteristické to, že je mimo organismus člověka velice citlivá na vyschnutí a vlhko. Při pokojové teplotě není schopna pohybu a umírá do tří dnů. Pokud vystavíme zákožku teplotám okolo 50 °C, zahyne do 10 minut.

Zdroj: článek Mast na svrab