Ušní bubínek je tenká membrána, která odděluje vnější zvukovod od středního ucha. Díra nebo trhlina v této membráně se nazývá prasklina bubínku. V lékařské terminologii se stav nazývá perforace bubínku. Rupturabubínku může způsobit ztrátu sluchu. Zvukové vlny, které procházejí přes zvukovod do bubínku, různě vibrují. Tyto vibrace jsou pak převedeny na impulsy, které jsou následně předány mozku k vyhodnocení ve sluchovém nervu. Rupturabubínku může bránit hladkému přechodu zvukových vln, což může mít za následek ztrátu sluchu. Ušní bubínek dále chrání před infekcí a to tím, že zabraňuje bakteriím, vodě a jiným nečistotám ve vstupu do středního ucha. Prasknutí bubínku ve středním uchu může tedy vést k infekci. Malá trhlinka se může zahojit bez jakékoli léčby, ale pokud je větší, může vyžadovat chirurgický zákrok.
Příznaky prasklého bubínku mohou být u některých pacientů jasné, ale u některých dojde k odhalení až v případě, kdy přijdou k lékaři s neobvyklým pocitem v uchu.
Náhlá vystřelující bolest v uchu – častý první příznak prasklého bubínku.
Ve svém příspěvku RUPTURA QUADRICEPSU NA NOZE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foukal Jan.
V 66 letech jsem měl úraz pád na dlaždicovou podlahu a došlo k úplnému přetržení šlachy, která váže stehenní sval quadriceps na koleno. Nohu jsem po úraze nezvedl od země. Musel jsem jít do týdne na operaci. Po operaci jsem měl sádrovou dlahu. To trvalo 6 týdnů. Když šlacha, kterou mi přilepili při operaci srostla, mohl jsem začít opatrně s rehabilitací na lůžkovém odd. v nemocnici. Po sundání dlahy jsem nemohl vůbec ohnout koleno. Rehabilitace v nemocnici trvala 3 týdny. Stav se hodně zlepšil. Pak jsem ještě ambulantně 2- 3 krát týdně po dobu dvou a půl měsíce dojížděl na další rehabilitaci. Úraz se mi stal 8.12. a následující rok v květnu jsem byl v pořádku. Celková léčba tedy trvala půl roku. Po částečném rozcvičení kolena mi nejvíc pomáhala motodlaha a šlapání na rotopedu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
stal se mi přesně stejný úraz, jsem po operaci, 6 týdnů absolutně klidový režim, nyní chodím 2 týden na rehabilitace a koleno nemůžu stále ohnout více jak 70 °, navíc už celé bolí že na něj nemůžu ani došlápnout, jsem z toho nešťastný
Čištění uší tyčinkami nebo ostrými předměty. Ušní bubínek je poraněn, když jsou tyto objekty tlačeny příliš hluboko do zvukovodu.
Náhlý úder do uší nebo hlavy.
Vystavení se hlasitému zvuku nebo výbuchu. Lidé poslouchající stereofonní zvuk o mnoha decibelech jsou náchylnější k prasknutí bubínku, a dokonce i ke ztrátě sluchu.
Chronický problém s Eustachovou trubicí středního ucha, infekce středního ucha.
Nerovnováha externího atmosférického a vnitřního tlaku ucha, k čemuž dochází při stoupání nebo při letu letadlem a může dojít k prasknutí bubínku.
V naší poradně s názvem PRASKLÝ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den, vím s naprostou jistotou, že mám prasklý bubínek ( není to poprvé) jde o to, že je to už tři týdny a sluch se zlepšil pouze částečně a chvílemi přetrvává mírná bolest. Tudíž se chci zeptat, zda by se mohlo jednat o infekci, nebo jen o proces hojení?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Při opakovaném prasknutí bubínku se tkáň stává méně hojitelnou a může docházet k prodloužení rekonvalescence. S hojením může pomoci speciální roztok, který se aplikuje na konec zvukovodu. Roztok může aplikovat jen lékař na ORL. Doporučuji navštívit ušního lékaře, protože jde o důležitou věc - hrozí ztráta sluchu a to není nic příjemného.
Většina případů prasknutí bubínku nevyžaduje léčbu, během několika týdnů dojde k zahojení. Nicméně je vždy lepší poradit se s odborníkem, a to zvláště v níže uvedených případech.
Dojde k natržení nebo ruptuře a nedochází k hojení během několika týdnů – lékař pak v ordinaci k okraji tenké membrány aplikuje chemický roztok, který stimuluje růst buněk.
Pokud je prasklina velká nebo nefunguje hojení bubínku, může lékař doporučit chirurgický zákrok k opravě bubínku, který je nazýván tympanoplastie.
Důležitým aspektem, který je třeba vzít v úvahu, je používání tamponů nebo špuntů do uší při koupeli, zejména u ruptur bubínku.
Pacient by se neměl pokoušet čistit uši bez souhlasu lékaře. Také by se měl vyhnout prudkému foukání z nosu a smrkání.
Pacientovi mohou být předepsány léky proti zánětu a bolesti. Použití teplých zábalů na uši může poskytnout úlevu od bolesti, ale jen do určité míry.
V naší poradně s názvem PRASKLÝ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahomíra.
Dobrý den , přibližně od poloviny července mám zalehlé ucho a při smrkání cítím jak vzduch proudí z ucha. Může se jednat o prasklý bubínek?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle není prasklý bubínek. Vaše příznaky ukazují spíše na vleklý zánět eustachovy trubice, v níž se tvoří tekutina, která trubici roztahuje a potom, právě při zvětšení tlaku při smrkání, je tekutina rozpohybována, což tvoří pocit průchozího bubínku. Nejrychlejší léčbu dostanete v ambulanci ORL, kde prohlédnou ucho i krk a doporučí vhodnou léčbu. Samoléčba nabízí klokaní odvaru ze šalvěje a užívání lichořeřišnice na všechny možné způsoby, ovšem s nejistým účinkem.
Natržená Achillova šlacha se léčí podobně jako její ruptura. Rozdíl je právě v tom, že u natržení, nebyla všechna vlákna šlachy přetržena, a tak lékaři obvykle nohu znehybní prostřednictvím sádry nebo ortézy do doby než dojde k tomu, aby vlákna šlachy opět srostla, což obvykle trvá zhruba 6 týdnů. Během léčby je nutné, aby byla noha zatěžována co nejméně, a proto obvykle pacient v této době využívá k chůzi berle. Po sundání sádry bývá nutná opět rehabilitace, protože za těch několik týdnů svaly na noze oslabily a je potřeba začít s pohybem nohy opatrně, aby se vlákna šlachy zcela nepřetrhla. V některých případech i natržená vlákna šlachy bývají řešena operativně. Natržení Achillovy šlachy je stejně bolestivé jako její ruptura a pokud bolest ani po rehabilitaci při sportu nepřestává, lékaři pak obvykle doporučují daný sport zcela vynechat.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladislava.
prosím o sdělení zda se ještě vyrábí triamcinolon tinktura. Protože můj obvodní lékař ho již delší dobu nemá. Bylo mně řečeno , že se asi nevyrábí .Je to lék který mi jako jediný pomáhá . Nevím čím bych ho měla nahradit. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Triamcinolon k zevnímu použití je dlouhodobě k dostání jen jako mast nebo jako emulze. Tinktuře se nejvíce blíží kožní emulze, což je hustá bělavá emulze, příjemné vůně, mísitelná s vodou. Používá se na akutní i vysoce svědivé alergické záněty kůže neinfekčního původu, pokud nejsou ve stádiu mokvání nebo tvorby krust. Dále se používá na akutní fáze některých druhů ekzémů, dermatitidy, zánětlivé kožní projevy ve vlasaté části hlavy nebo na ochlupených místech těla. Emulze triamcinolonu taktéž pomáhá na zánět zevního zvukovodu při neporušeném ušním bubínku. Kožní emulze triamcinolon je běžně k dostání v lékárně na lékařský předpis a je bez doplatku.
Trauma. Propíchnutí zvukovodu jakýmkoli tvrdým nebo ostrým předmětem může způsobit poranění, které vede ke krvácení z uší. Také nehody, které způsobí trauma hlavy či frakturu lebky mohou způsobit krvácení z uší.
Zánět zvukovodu (otitis externa) – podráždění zvukovodu – může rovněž způsobit silné bolesti a často i krvácení.
Zánět středního ucha – infekce ve středním uchu, která často vede k prasknutí bubínku.
Onemocnění kosti za vnějším uchem.
Pokud jsou ve zvukovodu nebo středním uchu nádory nebo polypy, může se často vyskytovat krvácení z ucha.
Cévní malformace.
Prasknutí bubínku. Kromě ušních infekcí a traumat může být prasknutí bubínku způsobeno hlasitým hlukem a změnou tlaku nebo náhlou změnou nadmořské výšky.
Rakovina zvukovodu je další příčinou krvácení z ucha.
V naší poradně s názvem PRASKLEJ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den chtěl bych se zeptat na pár otázek čistil sem si uši a najednou v levém uchu jao kdyby někdo vypnul zvuk přestal sem na něj slyšet ale po pár hodinách to bylo lepší a zkoušel sem jestli na něj slyším slyším ale je to jako kdybych měl něco v uchu jako kdyby nějakej špunt a taky když polikám tam jako kdyby tam měl píchavej tlak a taky mě furt v uchu píská jak už teda uvádíte může to být teda prsklej bubínek nebo je možný že to mám jenom poraněné a jestli jo šlo by to vyléčit peroxidem? nebo zahojí se to samo? mám strach z dokout takže se bojím k doktorovi a kdybych tam musel mohlo by to být bolestivé? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle Tomáši vypadá na usazený starý maz, který se vám nahromadil ve zvukovodu a čištěním jste ho upěchoval směrem k bubínku. Maz tam teď začíná způsobovat lokální zánět zevního zvukovodu. Tahle situace se sama nevyléčí. Nejrychlejší způsob, jak se toho zbavit je navštívit lékaře na ušním ( oddělení ORL), který provede výplach a uvolní maz - špunt z ucha ven. Nebolí to ani to není nijak zvlášť nepříjemné. Kdybyste nechtěl k lékaři, tak se můžete pokusit uvolnit ušní maz sám a to výplachem ucha peroxidem vodíku. Kápněte si několik kapek kysličníku do ucha, nechte to zatéct co nejhlouběji do zvukovodu a pozorujte šumění. Dokud šumí tak rozpouští a až přestane, tak ho nechte vytéct z ucha ven. Toto dělejte několikrát za den, až se vám špunt rozpustí a zlepší se sluch. Kdyby vás ucho začalo bolet, tak si ho vytřete vatičkou bohatě namočenou ve višněvského balzámu. Taky aplikujte 3 až 4 krát denně.
Chování hemangiomů není doposud pochopeno. Významné zvýšení velikosti bylo prokázáno u jednotlivých pacientů, díky chirurgickému zákroku, který byl u nich nutný. Spontánní ruptura je vzácná a obvykle se vyskytuje ve velkých periferně umístěných nádorech. Traumatické ruptury kvůli tupým poraněním jsou také vzácné. Traumatické prasknutí hemangiomu je nebezpečné a může započít onemocnění jater. Latrogenní prasknutí nebo krvácení z nádoru bylo popsáno v souvislosti s jaterní biopsií a propíchnutím jemnou jehlou, proto byly tyto metody vyšetření ponechány pouze specializovaným pracovníkům.
Eustachova trubice (tuba pharyngotympanica) nebo sluchová trubice (tuba auditiva (eustachii)) je trubice dlouhá asi 3,5–4,5 cm, která spojuje nosohltan a dutinu středního ucha a umožňuje tak vyrovnávání tlaku na obou stranách bubínku. Mohou jí, hlavně v dětském věku, pronikat záněty do středního ucha.
Natržení či úplná ruptura stehenního svalu je postižení, při kterém jsou přetržena svalová vlákna v důsledku prudkého mechanického pohybu, na něž není sval adaptován. Predisponujícím faktorem je krvácení do svalu (podlitiny), zvýšené napětí svalů, zevní vlivy jako například chladné počasí, přehřátí nebo chybějící strečink (rozcvičení). Postižení je častější u „jednorázových“ sportovců.
Jak poznat natržený stehenní sval
Natržený stehenní sval doprovází bodavá či řezavá bolest, která nutí k přerušení pohybu, rychlý rozvoj křečí, lokální otok, lokální pohmatová bolestivost (při pohmatu vyšetřující osobou), někdy viditelný hematom, částečná až úplná ztráta funkce plněná daným svalem, hmatná štěrbina, hmatná zatuhlina (rezistence) jako důsledek zkrácení svalu.
Základ diagnostiky výtoku z ucha představují anamnéza a klinické vyšetření. Nejdůležitějším vyšetřením pro stanovení diagnózy v oblasti zevního a středního ucha je otoskopie. Co se týče diagnózy v ostatních oblastech ucha, využívají se vyšetření horních cest dýchacích, cest polykacích a hrtanu. Pro zánět zevního zvukovodu je typický bolestivý tlak a zánětlivé změny zvukovodu, v anamnéze pacienta se pak objevuje koupání. Pakliže se jako příčina otalgie (bolest ucha) vyloučí ušní onemocnění, je třeba vyloučit rovněž onemocnění dýchacích a polykacích cest. Orientační vyšetření sluchu prostřednictvím šepotu nebo hlasité řeči může pomoci při posuzování přítomnosti středoušního zánětu, který se vyznačuje mimo jiné nedoslýchavostí.
Otoskopické vyšetření se skládá z vyšetření vlastního bubínku, zevního zvukovodu a boltce a jeho okolí, konkrétně se při něm pozoruje postavení boltce, retroaurikulární oblast a zevní zvukovod. Při vyšetření membrány bubínku se zkoumá postavení, barva, transparence a pohyblivost (k tomu slouží pneumatická otoskopie). Pro fyziologický nález je charakteristický šedý konturovaný bubínek s reflexem. Na počátku rozvoje akutního středoušního zánětu dochází k retrakci (vpáčení) bubínku, která je podmíněna negativním tlakem ve středoušní dutině. Nejprve se horizontálně posune rukojeť kladívka, poté dochází k výrazné retrakci bubínku k promontoriu. Když se vytvoří hnisavý sekret, bubínek se vyklene (nejprve v zadní polovině, později i v polovině přední). Typický nález u akutního hnisavého středoušního zánětu: zarudlý, ztluštělý, vyklenutý, netransparentní bubínek s omezenou pohyblivostí. Při vyšetření ladičkovou zkouškou podle Webera pacient lateralizuje zvuk do nemocného ucha.
V některých případech se provádí i mikroskopické vyšetření výtoku z uší.
Slaný ušní roztok se používá k provedení postupu známého jako výplach uší. Sůl ve vodě účinně rozkládá ušní maz a snadno jej odstraňuje. Můžete si koupit vyplachovací sadu, která je kombinací vody a fyziologického roztoku, nebo si solný roztok vyrobit doma. Proceduru začněte zahřátím vody přibližně na teplotu vašeho těla. Použití studené vody způsobí závratě, zatímco použití příliš horké vody vám popálí uši.
Jak se dělá roztok doma
Rozpusťte půl lžičky soli ve 120 ml teplé vody. Namočte bavlněný tampón do vody a nakloňte hlavu na jednu stranu. Stiskem nasyceného vatového tamponu nakapejte fyziologický roztok do ucha. Nechte v něm vodu několik minut odstát, aby se maz rozpustil. Nakloňte hlavu opačným směrem, abyste vodu vypustili. Opakujte postup pro druhé ucho. Alternativně můžete použít stříkačku k vystříknutí slané vody do zvukovodu.
Vyhněte se používání ušních fyziologických roztoků doma výše uvedeným způsobem, pokud máte:
Častou příčinou výtoku z ucha bývá hnisavý zánět středního ucha. K faktorům způsobujícím zánět středouší patří defekt Eustachovy trubice, která spojuje dutinu ústní se středním uchem. Trubice nemusí být dobře uzavíratelná, v důsledku čehož se bakterie šíří do středouší, kde pak vyvolávají zánět. Během zánětu se ve středním uchu hromadí hnis, u pacienta pozorujeme horečku, silnou bolest ucha, nachlazení. Jestliže se prostor středouší naplní hnisem, dojde k perforaci bubínku a hnis začne vytékat z ucha ven. Při zánětu středního ucha může lékař doporučit takzvanou paracentézu, tedy propíchnutí bubínku. I pak hnis vytéká z ucha, ovšem pacientovi se velmi uleví.
Příčinou vodnatého sekretu je chronický katar středoušní dutiny. V takovém případě vytéká z ucha vodnatý sekret obsahující hlen a fibrin. Bubínek může být vtažen dovnitř.
Krvavý výtok z ucha může mít několik příčin: například poranění zevního zvukovodu, bubínku i středního ucha ostrým předmětem; okolní zánět, zvláště při chřipkovém zánětu středního ucha. Při úrazech s poraněním spodiny lebeční může z ucha vytékat i mozkomíšní mok.
Obecně výtok z uší způsobují zánětlivá onemocnění středoušní dutiny. Těchto zánětů je celá řada, a to jak akutních, tak i chronických. Pozoruje-li pacient výtok z ucha, měl by navštívit lékaře. U akutních hnisavých středoušních zánětů lékař obvykle provede paracentézu (propíchne ušní bubínek), čímž pacientovi velmi uleví. Proto je zbytečné snášet několik dní úpornou bolest ucha, než hnis bubínek protrhne a kdy navíc dojde k provalení na neurčeném místě a otvor má různou velikost.
Při nekomplikovaném virovém zánětu stačí obvykle místní léčba. Při ní lékař vkládá do ucha vatové tampónky napuštěné léčivou látkou. Bolest v uchu lze zmírnit i aplikací tepla: na postiženou stranu přiložte ohřívací láhev naplněnou teplou vodou a zabalenou do ručníku. Teplotu sníží paracetamol (Paralen, Panadol a podobně), ucpaný nos uvolní nosní kapky. Při přetrvávajících horečkách a známkách bakteriální infekce se musí nasadit antibiotika, jež se užívají obvykle 10 dnů.
Při nahromadění většího množství tekutiny za bubínkem a jeho vyklenutí se může lékař rozhodnout pro již zmíněnou paracentézu. Jedná se o propíchnutí bubínku, díky kterému odteče hnis ze středoušní dutiny.
Nahřívání ucha při zánětu opravdu není správné. Většinou vede k tomu, že se zánět ve středouší ještě více rozbouří a dochází k nahromadění hnisavého sekretu a zvýšení tlaku ve středoušní dutině. Pak často dojde k prasknutí bubínku, hnisavý sekret vyteče a dítěti se uleví. Mohlo by ovšem dojít i k šíření zánětu opačným směrem, tedy dále do kosti, a ke vzniku závažných komplikací. V případě, že si dítě začíná stěžovat na bolest ucha, je lépe se pokusit zánět naopak ztišit pomocí chladného (nikoli ledového) obkladu a do ouška aplikovat protizánětlivé kapky, které vám může předepsat váš dětský lékař a které můžete mít pro případ potřeby v ledničce.
stal se mi přesně stejný úraz, jsem po operaci, 6 týdnů absolutně klidový režim, nyní chodím 2 týden na rehabilitace a koleno nemůžu stále ohnout více jak 70 °, navíc už celé bolí že na něj nemůžu ani došlápnout, jsem z toho nešťastný
Při opakovaném prasknutí bubínku se tkáň stává méně hojitelnou a může docházet k prodloužení rekonvalescence. S hojením může pomoci speciální roztok, který se aplikuje na konec zvukovodu. Roztok může aplikovat jen lékař na ORL. Doporučuji navštívit ušního lékaře, protože jde o důležitou věc - hrozí ztráta sluchu a to není nic příjemného.
Tohle není prasklý bubínek. Vaše příznaky ukazují spíše na vleklý zánět eustachovy trubice, v níž se tvoří tekutina, která trubici roztahuje a potom, právě při zvětšení tlaku při smrkání, je tekutina rozpohybována, což tvoří pocit průchozího bubínku. Nejrychlejší léčbu dostanete v ambulanci ORL, kde prohlédnou ucho i krk a doporučí vhodnou léčbu. Samoléčba nabízí klokaní odvaru ze šalvěje a užívání lichořeřišnice na všechny možné způsoby, ovšem s nejistým účinkem.
V 66 letech jsem měl úraz pád na dlaždicovou podlahu a došlo k úplnému přetržení šlachy, která váže stehenní sval quadriceps na koleno. Nohu jsem po úraze nezvedl od země. Musel jsem jít do týdne na operaci. Po operaci jsem měl sádrovou dlahu. To trvalo 6 týdnů. Když šlacha, kterou mi přilepili při operaci srostla, mohl jsem začít opatrně s rehabilitací na lůžkovém odd. v nemocnici. Po sundání dlahy jsem nemohl vůbec ohnout koleno. Rehabilitace v nemocnici trvala 3 týdny. Stav se hodně zlepšil. Pak jsem ještě ambulantně 2- 3 krát týdně po dobu dvou a půl měsíce dojížděl na další rehabilitaci. Úraz se mi stal 8.12. a následující rok v květnu jsem byl v pořádku. Celková léčba tedy trvala půl roku. Po částečném rozcvičení kolena mi nejvíc pomáhala motodlaha a šlapání na rotopedu.
Triamcinolon k zevnímu použití je dlouhodobě k dostání jen jako mast nebo jako emulze. Tinktuře se nejvíce blíží kožní emulze, což je hustá bělavá emulze, příjemné vůně, mísitelná s vodou. Používá se na akutní i vysoce svědivé alergické záněty kůže neinfekčního původu, pokud nejsou ve stádiu mokvání nebo tvorby krust. Dále se používá na akutní fáze některých druhů ekzémů, dermatitidy, zánětlivé kožní projevy ve vlasaté části hlavy nebo na ochlupených místech těla. Emulze triamcinolonu taktéž pomáhá na zánět zevního zvukovodu při neporušeném ušním bubínku. Kožní emulze triamcinolon je běžně k dostání v lékárně na lékařský předpis a je bez doplatku.
Tohle Tomáši vypadá na usazený starý maz, který se vám nahromadil ve zvukovodu a čištěním jste ho upěchoval směrem k bubínku. Maz tam teď začíná způsobovat lokální zánět zevního zvukovodu. Tahle situace se sama nevyléčí. Nejrychlejší způsob, jak se toho zbavit je navštívit lékaře na ušním ( oddělení ORL), který provede výplach a uvolní maz - špunt z ucha ven. Nebolí to ani to není nijak zvlášť nepříjemné. Kdybyste nechtěl k lékaři, tak se můžete pokusit uvolnit ušní maz sám a to výplachem ucha peroxidem vodíku. Kápněte si několik kapek kysličníku do ucha, nechte to zatéct co nejhlouběji do zvukovodu a pozorujte šumění. Dokud šumí tak rozpouští a až přestane, tak ho nechte vytéct z ucha ven. Toto dělejte několikrát za den, až se vám špunt rozpustí a zlepší se sluch. Kdyby vás ucho začalo bolet, tak si ho vytřete vatičkou bohatě namočenou ve višněvského balzámu. Taky aplikujte 3 až 4 krát denně.
