U člověka mohou nastat situace, kdy se do moči dostanou velké molekuly. To se může stát například ve stavech, při nichž dochází k porušení filtrační membrány, která propouští i velké molekuly a buňky. Příčinou může být zánět ledvin (glomerulonefritida) nebo poškození buněk filtrační membrány toxiny (léky, alkohol, bakteriální toxiny, drogy). U zdravého člověka se do moči červené (erytrocyty) nebo bílé krvinky (leukocyty) nedostanou.
Stafylokoky jsou nepohyblivé koky o průměru 0,7–1,2 μm. Jsou fakultativně anaerobní, s chemoautotrofním typem metabolismu. Netvoří spory, ale přesto jsou poměrně odolné proti vlivům vnějšího prostředí, dlouhodobě přežívají i při teplotách blížících se bodu mrazu, při teplotě +60 °C přežijí půl hodiny. V zaschlém hnisu vydrží životaschopné mnoho týdnů. Jsou to mezofilní bakterie, optimální teplota pro jejich kultivaci je 37 °C.
Stafylokoky tvoří běžnou součást mikroflóry kůže i sliznic. Potenciálně patogenní druhy jsou původci onemocnění zvířat.
Endiaron je vhodný i na léčbu střevní chřipky, a to z toho důvodu, že v něm obsažená účinná látka kloroxin má výrazné bakteriostatické, fungistatické a antiprotozoární vlastnosti. Spektrum jeho účinnosti zahrnuje streptokoky, stafylokoky, shigely, giardie, trichomonády, Proteus vulgaris, kvasinky a různé druhy plísní, vegetativní formy střevních améb. Nevyvolává rezistenci a normální střevní flóru neovlivňuje.
Impetigo je způsobeno jednou ze dvou bakterií druhu streptococcus nebo stafylokoky. Tyto bakterie se dostávají do těla, pokud je pokožka podrážděná nebo poškozená v důsledku jiných kožních problémů, jako jsou ekzémy, bodnutí hmyzem, plané neštovice, popálení nebo řezné rány. U dětí bývá impetigo způsobeno rýmou nebo alergií v důsledku poškození kůže pod nosem. Impetigo se objevuje i na zcela zdravé kůži.
Folikulitida je zánět vlasového váčku a mazové žlázky, jehož vyvolavatelem bývá právě stafylokok. Zánět vypadá jako hnisavý pupínek, který se hojí po vypadnutí vlasu, vousu nebo chlupu. Nevyžaduje samostatné léčení, pokud nepostihne rozsáhlejší okrsek. Bakterie – stafylokoky jsou součástí normální bakteriální flóry kůže a nosohltanu. Vyvolávají hnisání v ráně, v kůži, mohou vést i k celkovým těžkým infekcím. Nejdůležitějším stafylokokem je S. epidermidis a S. aureus. Stafylokokové infekce se léčí protistafylokokovými antibiotiky. Někdy je třeba i léčba chirurgická.
Bylo prokázáno, že nitrofurantoin má dobrou aktivitu proti:
E-coli;
Staphylococcus saprophyticus;
Koaguláza negativní stafylokoky;
Enterococcus faecalis;
Staphylococcus aureus;
Streptococcus agalactiae;
Druhy Citrobacter;
Druh Klebsiella;
Druh Bacillus subtilis.
Furolin se úspěšně používá se při léčbě infekcí způsobených těmito organismy.
Rezistence vůči Furolinu
Mnoho nebo všechny kmeny následujících rodů jsou rezistentní vůči nitrofurantoinu:
Enterobacter;
Proteus;
Pseudomonas.
Vždy by mělo být provedeno testování citlivosti na antibiotika, aby se dále objasnil profil rezistence konkrétního kmene bakterií způsobujících infekci.
Nežit na zadku je hnisavé kožní onemocnění (nazývané pyodermie), které vyvolávají různé bakterie. Nejčastěji se jedná o stafylokoky a o streptokoky.
Příčiny
Furunkl převážně vzniká na hýždích, kde se infekce zanesená třením do chlupového váčku (ale nejenom) začne postupně zvětšovat.
Příznaky
Třením postupně vzniká nehezký vřídek na kůži, který roste, mírně mění barvu a na vršku je nejčastěji zakončen malým žlutým stroupkem. Na omak bývá teplý a s postupem času se začíná vyplňovat hnisem. Nežit je dosti bolestivý, pokud se jich nahromadí více na jednom místě, odborně se jim začne říkat karbunkl. Po čase převážně praskne a vyteče a průběžně se zahojí, někdy se vstřebá sám od sebe i bez prasknutí. Není neobvyklé, když se spolu s tímto problémem objeví i zvýšená teplota.
Léčba stafylokoky je závislá na včasné a přesné diagnostice. Zlatý stafylokok se přenáší přímo dotekem s kůží nakaženého nebo nepřímo přes předmět, kterého se nakažený dotýkal. Bakterie stafylokoka se kromě přímého nakažení od přenašeče mohou objevit také ve vepřovém mase, salámech, pudinkovém pečivu, zmrzlině nebo bramborovém salátu. Důležité je dodržovat dostatečnou hygienu při úpravě potravin. Diagnostický přístroj METATRON GR Clinical umožňuje vyšetření pokrokovou neinvazivní cestou, lékaři díky němu s vysokou přesností zjistí parazity a záněty v organismu. Certifikovaný přístroj provede celkový screening organismu, problémová místa označí a vyšetří do hloubky, specifikuje s vysokou přesností příčiny onemocnění a stanoví diagnózu. Vyšetří tedy bez odběrů, vpichů, rychle a bezbolestně. Součástí vyšetření je návrh terapie a doporučení vhodných preventivních opatření s cílem zamezit opakování onemocnění a tím i nebezpečí vzniku chronického stadia.
U dospělých psů se může rovněž vyskytnout akné, někdy však jde o stafylokoka.
Stafylokok se vyskytuje u všech hladkosrstých psů, zejména bulteriérů, ale i pitbulteriérů, amerických stafordšírských teriérů, buldočků, bullmastifů. Začíná se velmi rozšiřovat u retrívrů, kde má ale trochu jiný průběh a příznaky. Dá se tedy říci, že jde převážně o hladkosrsté psy nejčastěji střední velikosti.
Stafylokoky jsou nepohyblivé koky o průměru 0,7–1,2 μm. Jsou fakultativně anaerobní, s chemoautotrofním typem metabolismu. Netvoří spory, ale přesto jsou poměrně odolné proti vlivům vnějšího prostředí, dlouhodobě přežívají i při teplotách blížících se bodu mrazu, při teplotě +60 °C přežijí půl hodiny. V zaschlém hnisu vydrží životaschopné mnoho týdnů. Jsou to mezofilní bakterie, optimální teplota pro jejich kultivaci je 37 °C. Stafylokoky tvoří běžnou součást mikroflóry kůže i sliznic. Potenciálně patogenní druhy jsou původci onemocnění zvířat.
Počáteční příznaky mohou být zaměněny za alergii. U hladkosrstých psů se potravní alergie projevuje velmi často zarudnutím tlapek, kůže je jasně růžová nebo červená, většinou do poloviny hrudní končetiny, srst je řidší a mírně odstává. Téměř tytéž projevy se však vyskytují u invaze dravčíkem, pouze meziprstí je bez otoku a vředů. A naopak, pokud je postižené jen meziprstí, má onemocnění podobné příznaky s osinou nebo zánětem chlupového či mazového váčku.
Stafylokok u psa se nějakou dobu nemusí projevit, zvíře dokonce může být jen přenašečem. Ale pokud se projeví, má v pozdějších fázích za následek déletrvající oslabení imunitního systému. To pak může vést k mnoha zdravotním komplikacím.
Infekce se může projevovat od drobných kožních problémů až po život ohrožující infekce. V důsledku toho se příznaky výrazně liší od umístění a závažnosti infekce.
Rozškrábalo si dítě pupínek na rukou, kde ho štípl komár? To děti běžně dělají, ale málokoho z nás napadne, že si mohou špinavými prstíky zavléct do ranky infekci. Získají-li vládu stafylokoky, puchýřky se naplní tekutinou, praskají a pokrývají se krustou medové barvy. Je-li viníkem streptokok, mohou chybět puchýřky, ale tvoří se krupičková vyrážka, která přechází do krusty. Impetigo se může rozšířit i na jiné části těla, a není-li léčeno antibiotiky, může přejít na celou rodinu. Je velmi nakažlivé, zejména při kontaktu dětí nebo špatné hygieně. Horečka běžná nebývá, zato zduří lymfatické uzliny blízko původního ložiska. Ložiska mohou splývat.
Impetigo trvá několik dní. Základem je čistota. Postižené místo nechte na vzduchu, neobvazujte ho ani nezalepujte. Malé plochy po dohodě s lékařem ošetřete antibiotickou mastí. Je-li hodně rozvinuté, předepíše vám pediatr antibiotika. Lékaře vyhledejte při prvních příznacích. Nedovolte dítěti, aby si hrálo s ostatními dětmi, neposílejte je do školky ani do školy. Vyrážka je velmi nakažlivá! Zklidňující efekt mají obklady z heřmánku, výborný je Jarischův roztok. Mastičky předepíše pediatr.
Nežit je hnisavé bakteriální kožní onemocnění, které je nejčastěji způsobeno stafylokoky nebo streptokoky. Napadena může být kůže kdekoliv na těle, kde jsou vlasové váčky. Ohroženi jsou především jedinci s nedostatečnou hygienou kůže nebo poruchami imunity. Při splynutí několika furunklů dojde ke vzniku většího ložiska – karbunklu. Furunkly v oblasti obličeje mohou způsobit hnisavý zánět mozkových blan. Bakterie se při neodborné léčbě mohou dostat do krevního oběhu a způsobit celkovou infekci (sepsi).
Furunkl nejčastěji vzniká tak, že mikrob pronikne do vlasového (chlupového) míšku, odborně folikulu, nebo mazové žlázky, svou přítomností zde způsobí zánět, který se začne projevovat tak, že se na kůži v okolí chloupku (vlasu) vytvoří malý, červený boláček, který zpravidla bolí. Na dotek je postižené místo teplé. Jak se zánět šíří do okolí žlázky nebo vlasového míšku, začne se v centru tohoto původně tuhého červeného místa tvořit hnis. Na kůži můžeme toto pozorovat jako zbělení, popřípadě zežloutnutí obsahu. Zvětšování boláčku je způsobeno další tvorbou hnisu, který se postupně dostává k povrchu kůže. Udělá se hnisavá čepička, která praskne, takže hnis může volně odtékat. Někdy se stane, že furunkl postupně odezní i bez provalení hnisu. Furunkly se mohou vytvořit kdekoliv na kůži, ale často je najdeme na hýždích, stehnech, v podpaží a na šíji. K mnohočetnému výskytu furunklů po těle, takzvané furunkulóze, může dojít v případě, že je imunitní systém jedince oslabený a bakterie mají snadnější průnik do těla. To se může stát například při cukrovce nebo dalších chronických chorobách, které mají za následek snížení imunity. Pokud se v okolí furunklu zanítí další žlázky, mohou takovéto furunkly splynout do jednoho velkého bolestivého „uzlu“ – karbunklu. Karbunkly se vyskytují především na šíji.
Furunkl a karbunkl patří do skupiny onemocnění, jimž se společně říká pyodermie. Pyodermie jsou hnisavá onemocnění kůže nebo taky žlázek, které se v kůži nacházejí (například vlasový, chlupový míšek, potní žlázky, mazové žlázky). Jsou způsobena infekcí mikroby, a to nejčastěji stafylokoky (latinsky Staphylococcus) nebo méně často také streptokoky, latinsky Streptococcus. Bakterie se na lidské kůži normálně vyskytují. Protože lidská kůže, pokud je zdravá, představuje velmi dobrou ochranu/bariéru, tyto mikroby nás v podstatě neohrožují. Jestliže se jim ale podaří přes tuto přirozenou bariéru dostat, můžou pak způsobit infekci, která se projeví třeba jako hnisavý vřídek, nebo v horším případě mohou zapříčinit i celkové onemocnění organismu. Proto není radno i tak zdánlivě banální onemocnění přehlížet.
Uretritida neboli zánět močové trubice je jednou z interdisciplinárních diagnóz, se kterou se ve své praxi setkává nejen dermatovenerolog, ale též praktický lékař, urolog a gynekolog. Uretritidy dělíme na infekční a neinfekční, akutní a chronické, primární a sekundární. Na dermatovenerologických ambulancích se však téměř výhradně setkáváme s uretritidami infekčními. Ty se dále dělí na uretritidy gonokokové, způsobené bakterií Neisseria gonorrhoeae, a uretritidy negonokokové, též nazývané nespecifické. Nespecifické uretritidy způsobují Chlamydia trachomatis, Ureaplasma urealyticum, Mycoplasma hominis, streptokoky, stafylokoky a další bakterie, dále protozoa Trichomonas vaginalis, ale mohou je vyvolat i viry Herpes simplex nebo kvasinky. Neinfekční uretritidy vznikají často v souvislosti s traumatem či sexuálními praktikami spojenými se zaváděním cizích těles do uretry, zejména u mužů, na vzniku se může podílet i špatná hygiena. K sekundárním uretritidám dochází nejčastěji po instrumentálních výkonech.
Gonokoková uretritida
Je bakteriální infekce, která je původcem kapavky.
Negonokoková uretritida
Je známá též jako nekapavčitá uretritida či nespecifická uretritida. Jedná se o zánět močové trubice, který není způsoben bakterií vyvolávající kapavku. Mezi příčiny negonokokové uretritidy patří bakterie, virové infekce, parazitické infekce a neinfekční příčiny.
Symptomy mohou zahrnovat dysurii (bolest a pálení při močení), bílý či zakalený výtok z močové trubice (uretry) a časté nutkání k močení. U mužů jsou symptomy výtok z penisu, pálení či bolest při močení, svědění, podráždění či citlivost a skvrny na spodním prádle. U žen jsou to výtoky z pochvy, pálení či bolest při močení, anální či orální infekce. Bolesti břicha nebo abnormální vaginální krvácení mohou být známkou pokročení infekce na hluboký pánevní zánět.
Tobrex oční kapky/roztok obsahují léčivou látku tobramycinum 3 mg/ml. Pomocnými látkami jsou benzalkoniumchlorid (0,1 mg/ml), kyselina boritá, síran sodný, chlorid sodný, tyloxapol, hydroxid sodný a/nebo kyselina sírová (pro úpravu pH), čištěná voda. Jedná se o čirý, bezbarvý až světle žlutý roztok, dodávaný v balení obsahujícím bílou HDPE lahvičku o objemu 5 ml s kapacím zařízením a šroubovacím uzávěrem (takzvaný drop-tainer). 1 ml přípravku obsahuje průměrně 32 kapek.
Tobrex oční kapky se používají při léčbě zevních infekcí oka a jeho adnex, způsobených bakteriemi citlivými na tobramycin, u dospělých a u dětí od 1 roku. Tobramycin působí na citlivé kmeny následujících mikrobů: stafylokoky, včetně S. aureus a S. epidermidis, a to i na kmeny rezistentní vůči penicilinu, streptokoky, včetně některých ze skupiny A beta-hemolytických kmenů, některé z nehemolytických kmenů a na některé kmeny Streptococcus pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa, Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Enterobacter aerogenes, Proteus mirabilis, Morganella morganii, většinu kmenů Proteus vulgaris, Haemophilus influenzae a Haemophilus aegyptius, Moraxella lacunata, Acinetobacter calcoaceticus a některé Neisseria species.
Dávkování dospívající a dospělí:
U mírného až středně těžkého onemocnění vkápněte jednu nebo dvě kapky do oka (očí) každé čtyři hodiny.
U závažného onemocnění vám může lékař dát pokyn vkapávat jednu nebo dvě kapky do oka (očí) každou hodinu až do zlepšení a pak snížit frekvenci podávání až do přerušení.
Léčba zánětu spojivek u dětí (včetně novorozenců):
• Vkápněte jednu kapku do oka (očí) 5krát denně po dobu sedmi dnů.
Tobrex oční kapky/roztok mohou být podávány dětem od 1 roku ve stejné dávce jako dospělým. Bezpečnost a účinnost u dětí ve věku do 1 roku nebyla stanovena a nejsou dostupné žádné údaje.
Obvyklá doba léčby přípravkem Tobrex oční kapky, roztok je 7 až 10 dnů.
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
Průměrná aktuální cena přípravku Tobrex OPH GTT SOL 1X5MLX3MG/ML v lékárně činí 62,59 Kč, maximální doplatek pak 0,62 Kč.
Tobrex LA OPH GTT SOL 1X5MLX3MG/ML stojí v lékárně průměrně 128,73 Kč, maximální doplatek je 66,76 Kč.
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes. Tyto mohou běžně způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Ve výjimečných případech mohou onemocnění růže způsobovat i stafylokoky, a to Staphylococcus aureus, který je původcem mnoha jiných onemocnění po celém těle. Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, a to především u pacientů se sníženou imunitou. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.
Onemocnění růže má velmi krátkou inkubační dobu, v podstatě pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době asi v osmdesáti procentech kůži na dolních končetinách. Onemocnění může také zasáhnout pokožku obličeje. Charakteristickým znakem onemocnění v obličeji je poměrně pravidelné rozšíření infekce ve tvaru připomínajícím motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti a jeho tělo je pak na kořeni nosu. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo stará poranění.
Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě, kdy má vzhled pomerančové kůry. Kůže je výrazně teplá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí. Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, mluvíme o erysipelu abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura, purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné mízní uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatatelné.
Svědění víček bývá často způsobeno začínajícím zánětem, tak zvaným ječným zrnem. Hordeolum (ječné zrno) je akutní hnisavý zánět folikulů řas, Mollovy nebo Zeisovy žlázy. Nejčastější původce zánětu jsou stafylokoky. Prvním příznakem je právě svědění víček a pocit tlaku ve víčku. Následuje otok a zarudnutí víček. Zánět víčka pak progreduje s přítomností zánětlivé infiltrace až hnisavého abscesu. Subjektivně se projevuje citlivostí, bolestí nebo svěděním víčka při mrkání. Během několika dní se absces může provalit navenek. Proti ječnému zrnu se podávají na víčka teplé obklady, eventuelně malé incize usnadňující evakuaci hnisu. Dále se lokálně mohou aplikovat antibiotika nebo sulfonamidy, které brání šíření infekce.