Informace od zdravotní sestry
 |
MENU
ZÁKOŽKA
PŘÍZNAKY
LÉKY NA SVRAB
SVRAB U ZVÍŘAT
Stronghold pro kočky se dá na morčata také úspěšně použít. Na jedno dospělé morče stačí jedna pipeta pro štěňata a koťata. Stronghold 0,1 ml 6%, s účinnou látkou selamectin, kápněte za krk na kůži morčete.
Zdroj: Svrab a léčení u morčat
V diskuzi KRÁLÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DendaBenda.
A je potřeba se odčervovat když mám morčata a fretku?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sabča.
To je podle mě úplně stejná situace jako s králíkem - pokud jsou odčervení a nechodíte s nimi ven, tak je to dle mého názoru zbytečné...
Zdroj: diskuze Králíček
Stronghold na svrab chrání kočky proti blechám, klíšťatům i otodektovému svrabu. Stronghold plus pro kočky chrání také proti všem druhům klíšťat.
Léková forma: roztok pro nakapání na kůži – spot-on
Doporučená dávka: Jde o jednorázový spot-on. Používá se pipeta k nakapáním na kůži. Dávka odpovídá minimální dávce 6 mg/kg selamektinu a 1 mg/kg sarolaneru.
Kde koupit: Veterinární léčiva na předpis jsou zde uvedena pouze z informačních důvodů jako přípravky na kočičí svrab a lékárna vám je nemůže vydat bez příslušného receptu, respektive lékařské zprávy.
Zdroj: Léky na kočičí svrab
V diskuzi ODSTRANĚNÍ SLEZINY U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ján.
Našemu 10-ročnému Yorksheerovi odstránili slezinu. Operácia sa podarila.
Kto a aké má skúsenosti so stravou po takejto operácii? Naša skúsenosť je, že je extrémne citlivý na stravu, prakticky sme našli len jedinú konzervu, ktorú akosi akceptuje jeho trávenie - Dechra Specifi Digestive Support, ostatné pokusy nedopadli dobre. Zmenili sme aj dávkovanie z 2x denne na 4x v menšom množstve. Inak ale veselo psík žije bez problémov ďalej. Sem tam vnímame, že nemá celkom prirodzenú chuť do jedla.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Odstranění sleziny u psa
Na kočičí svrab se používají samočisticí kapky, také fungují antiparazitika aplikovaná na kůži za krk (spot-on nebo také pipetky). Jedna speciální lihová pipetka účinkuje jak proti svrabu, tak i proti blechám, klíšťatům (Advocate i Frontline combo), případně i oblým červům (Stronghold). Účinná látka antiparazitika se prostřednictvím kůže dostává do těla, aby likvidovala parazity. Někdy je nutné aplikaci opakovat. Aplikace či prodej některých konkrétních veterinárních přípravků (Stronghold) přísluší jen veterináři.
Na svrab koček účinkují také antiparazitární spreje proti blechám (lék na kočičí svrab). Pozor, kočky mají speciální přípravky proti parazitům. Sprej (či jakýkoliv jiný přípravek) proti blechám určený pro psy by mohl kočce těžce ublížit.
V pokročilém stadiu se ušní svrab u koček léčí i injekčními přípravky (Ivomec, Dectomax). Někdy se léčba neobejde ani bez antibiotik.
Zdroj: Kočičí svrab
V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.
Zdroj: diskuze Gekončík turecký
Pro psy se používají k dehelmintizaci různé prostředky:
Zdroj: Odčervení psa
U psů se svrab léčí látkou, která se nazývá selamektin (například ve spot-onu Stronghold), nebo moxidektinem (ve spot-onu Advocate). Fungují i tablety obsahujícími milbemycin (Milpro nebo Milbemax) nebo tablety proti blechám (Bravecto, Nexgard nebo Simparica).
Před nástupem celkových antiparazitik se svrab léčil ostříháním srsti, omytím strupů a příškvarů a koupelemi v Amitrazu (v současnosti se nedoporučuje). Pro příznivce koupelí a přírodní léčby fungují po ostříhání a změkčení kůže i opakované koupele v síře. K léčbě štěňat nebo březích fen, zvláště na počátku onemocnění a u lokální formy, může určitou službu udělat i sprej s fipronilem použitý ve vyšší dávce na postižená místa.
Zdroj: Svrab u psa
Existuje několik možností, jak svrab léčit a vyléčit. Vše záleží jak brzy přijdete k veterináři. Velmi důležitá je zároveň co nejdokonaleji provedená dezinfekce a dezinsekce chovatelských zařízení. Vajíčka tohoto parazita totiž dokážou ve volném prostředí přežít po mnoho měsíců.
Nejúčinnějším lékem je ivermektin podaný injekčně 3x v intervalu 10 dní. Spolehlivě ničí všechny druhy roztočů. Vždy je potřeba ošetřit všechna morčata v chovu, včetně těch, která se jeví zdravě. Ivermektin nevadí ani březím a kojícím samicím a mláďatům starším tři měsíce. Funguje i jako kapka na lysé místo za uchem, ale neochotně se vstřebává při použití do tlamy, a proto nefunguje. Alternativou ivermektinu je doramektin.
Tomuto onemocnění často podléhají březí samičky, které pak mohou potratit. Onemocnění může být doprovázeno i nechutenstvím s následným vyhubnutím zvířete. V souvislosti se silným napadením tímto parazitem se mezi odborníky diskutuje o oslabeném imunitním systému.
Diagnózu stanovuje veterinární lékař na základě mikroskopického rozboru vzorku seškrábnutého z kůže zvířete. Proti svrabu naštěstí existuje řada účinných léků. Uvádí se několik možných léčebných postupů:
Zdroj: Svrab a léčení u morčat
Diagnóza se stanovuje na základě krevního odběru a průkazu mikrofilárií v cirkulaci krevním oběhem. Nepřímo lze diagnostikovat srdeční červivost pomocí rentgenového nálezu dilatace zadní duté žíly a plicních arterií, zvětšení jater, ascitu (tekutina v dutině břišní) a dalších příznaků pravostranného srdečního selhání. Další možností jsou laboratorní testy, jako je Knottův test na průkaz mikrofilárií, a ELISA, což je sérologické vyšetření.
Srdeční dirofilarióza je léčitelná pouze tehdy, je-li včas diagnostikována. Zvířeti je naordinován lék, který usmrtí dospělé jedince (melarsamin dihydrochlorid), a současně přípravky (heparin, acetylsalicylová kyselina), které zabrání tomu, aby tito uvolnění parazité ucpali cévy a způsobili závažnou, život ohrožující embolii. Parazity lze rovněž ze srdce odstranit chirurgicky přístupem přes hrdelní žílu. Další léčba spočívá v likvidaci larviček, které kolují v krvi psa, například opakovaným podáním selamectinu (Stronghold spot-on). Dirofilaria immitis je zoonotický parazit, což znamená, že i člověk může být infikován při bodnutí nakaženým komárem. Dirofilárie však u lidí obvykle nedospívají a usazují se pouze v podkoží, oku nebo v plicích, kde způsobují embolické změny.
Důležitá je především prevence. Ta spočívá v aplikaci látek jako mylbemycin oxime, ivermektin nebo selamektin. Selamektin je snadno dostupný ve formě spot-on přípravku Stronghold. Tato látka se nanáší na kůži, vždy po jednom měsíci. Pokud se tento snadno aplikovatelný preparát podává v celém letním období v intervalu 1 měsíce, nebo po dobu pobytu v zahraničí, poskytuje spolehlivou prevenci před dirofilariózou psů.
Zdroj: Vlasovec psí
Krátkosrstá morčata zná určitě každý. Ovšem šlechtěné krátkosrsté morče má několik odlišných specifických znaků. Mezi krátkosrstá morčata patří morčata hladkosrstá – se zvláštní srstí a s takzvanou korunkou (chocholkou) na hlavě.
Péče o krátkou srst není nijak náročná a je především odrazem kvalitní stravy, ale pokud se rozhodnete zvíře vystavovat, čeká vás pracná příprava. Ta obnáší vytrhávání srsti – prsty přejíždíte po jednotlivých chomáčcích a jemným stiskem vytaháváte uvolněnou srst. Nejkritičtější oblast je na zádech a zadečku. Krátkosrstá morčata totiž línají, srst jim přerůstá a uvolňuje se. Žádoucí tedy je, aby se nikde po těle nevyskytovaly delší a uvolněné chlupy. Některá morčata to snáší dobře a nevadí jim to, některým se to ale nemusí líbit. Také prospěje občasné vykartáčování, které má většina morčat naopak velmi ráda. Koupe se jen výjimečně, když se morče zašpiní. Především u světle zbarvených morčat to určitě čas od času nebude k zahození. Pokud se ale rozhodnete morče vykoupat těsně před výstavou, určitě od toho upusťte. Srst má po vykoupání jinou strukturu, a to je na výstavě nežádoucí.
Hladké morče nemá v srsti žádné vírky. Srst je dlouhá maximálně 2,5 cm, musí být hustá, lesklá, bez holých míst a všude stejnoměrně dlouhá – nesmí přesahovat delší chlupy. Vyskytuje se ve všech barvách. Specifické kategorie pro toto plemeno jsou zaměřené na zbarvení, kdy jsou morčata dále rozdělena do několika kategorií a podle nich jsou bodována. Mezi hrubé vady patří například výrazně delší srst, rozety nebo pěšinky kdekoli na těle nebo také spadávající srst na bocích.
Jde o společenské tvory, takže by se měli chovat ve větších skupinách, ačkoli se samci někdy mohou prát. Vhodný je chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde mají možnost pastvy, musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo).
Ubikace morčete by v interiéru měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň nefouká průvan, jelikož morčata jsou náchylná na nachlazení. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče dítěti, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje, buď na stolek, na skříň, nebo třeba i přímo na zem.
Hladkosrsté morče můžete zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, jeho cena se pohybuje kolem 150 korun.
Zdroj: Morče
V boji s blechami si musíme uvědomit hlavně fakt, že nebojujeme pouze s blechami na kočkách samotných, ale hlavně s blechami v prostředí (je jich mnohem víc). Základem úspěšného vymýcení blech jsou tedy dva hlavní body: zbavit se blech v prostředí a zbavit se blech na zvířatech.
Naštěstí existuje spousta přípravků proti blechám. Některé jsou volně prodejné v drogerii či v lékárně, některé jsou dostupné pouze u veterináře. Jedná se o šampony, pudry, spreje, obojky, spot-ony (pipety) a tablety. Jak jsme již zmínili, blechy jsou velmi rezistentní. Před 20 lety je člověk zabil prakticky čímkoliv, ale dnes je situace daleko komplikovanější, jelikož jsou blechy odolnější.
Mějte na paměti, že volně prodejnými preparáty se blech nikdy nezbavíte. V podstatě pouze zbytečně vyhazujete peníze a plýtváte energií.
U koček jsou v současnosti pouze 4 spolehlivě působící produkty. Jsou to pipety Stronghold, Advocate, Bravecto a tablety Comfortis. Jakýkoliv jiný přípravek je pouze kompromisem, který nevede k úspěchu.
Demodikóza je parazitární onemocnění, jehož původcem je Demodex canis – trudník psí. Tento parazit se v mnoha věcech odlišuje od jiných vyskytujících se u psů. Je poměrně běžný především u krátkosrstých plemen psů, predisponovaní jsou například boxeři, buldoci, výmarští ohaři, dalmatini, šarpejové a další plemena. Demodex žije v chlupových folikulech a způsobuje vypadávání srsti zpočátku v malých okrscích, posléze může dojít k rozšíření na velké plochy. V první fázi postižená místa nesvědí, v případě kontaminace bakteriemi se rozvine svědivý zánět kůže. Zajímavý je způsob přenosu: je možný pouze z matky na štěně během prvních dní po porodu. Z toho důvodu není vhodné nemocné feny zařazovat do plemenitby, neboť tak dochází k šíření onemocnění v psí populaci. Bohužel nesolidní chovatel vyléčené feny může tuto dále krýt, neboť majitel při odběru štěněte nic nepozná. K objevení kožních příznaků totiž dochází většinou až při oslabení imunitního systému zvířete, to bývá například v případě feny po prvním hárání nebo třeba po prodělání jiného onemocnění.
Takto vypadá demodikóza u psů.
Demodikózu odhalí veterinární lékař takzvaným kožním seškrabem, přičemž odebere z více míst vzorek vrchní vrstvy kůže a provede mikroskopické vyšetření. I v případě negativního výsledku může navrhnout terapii, pokud klinické příznaky odpovídají demodikóze. Dříve se onemocnění léčilo koupelemi v roztoku amitrazu, který je však vysoce jedovatý a značně zapáchající, takže při aplikaci bylo zapotřebí velké opatrnosti. U lokální demodikózy, tedy u ztráty srsti na malých plochách, se amitraz aplikuje v koncentrované formě. Při postižení větších ploch je kromě výše zmíněných koupelí další možností léčby preparát Stronghold, který je určen k léčbě jiných parazitárních onemocnění. Účinnost při léčbě tohoto roztoče byla známa, ale jeho použití k tomuto účelu nebylo v ČR schváleno. Stronghold se aplikuje jednou za dva týdny (dvakrát až třikrát za sebou) na kůži jako takzvaný spot-on (účinná látka vstřebávající se do krve). Vzhledem k jednoduchosti aplikace tedy můžeme raději Stronghold nasadit při léčbě i při podezření na onemocnění trudníkem. Nemocné zvíře nemůže nakazit jiného psa a choroba není přenosná ani na člověka nebo jiný druh zvířete.
Zdroj: Demodex
Léčba svrabu zahrnuje likvidaci parazitů, zhojení kožních lézí a dále zavedení hygienických opatření, která mají za úkol zamezit dalšímu šíření parazita. Léčba není jednoduchá a je potřeba ji důsledně dodržovat.
Léčba se provádí lokálně koupelemi nebo celkově podáváním antiparazitik. Při lokální terapii je nutné nejprve ostříhat srst, dále pomocí léčebného šamponu důkladně omýt krusty a pak aplikovat léčebný preparát (Ectodex). Zvíře se koupe 1x týdně několik týdnů po sobě. Tyto koupele jsou poměrně účinné, ale vzhledem k jedovatosti přípravku a náročnosti na manipulaci v praxi se často upřednostňuje celková terapie.
V současné době se hojně používá preparát, který je účinný i proti blechám (Stronghold), ten se aplikuje stejně jako jiná antiparazitika na kůži mezi lopatky. Po vstřebání se dostává do krve a tam se účinná hladina udržuje 30 dní. Je zapotřebí alespoň dvou aplikací. Léčbu by měl vždy indikovat veterinární lékař a přípravky by se měly používat pouze dle jeho pokynů. Co se týče prostředí, ve kterém pes pobýval, je vhodné je důkladně vydezinfikovat.
Zdroj: Svrab u psa
Léčba svrabu zahrnuje likvidaci parazitů, zhojení kožních lézí a dále zavedení hygienických opatření, která mají za úkol zamezit dalšímu šíření parazita. Léčba není jednoduchá a je potřeba ji vždy důsledně dodržovat.
Léčba se provádí lokálně koupelemi nebo celkově podáváním antiparazitik. Při lokální terapii je třeba nejprve ostříhat srst, pomocí léčebného šamponu důkladně omýt krusty a pak aplikovat léčebný preparát Ectodex. Zvíře se koupe 1x týdně několik týdnů po sobě. Tyto koupele jsou poměrně účinné, ale vzhledem k jedovatosti přípravku a náročnosti na manipulaci v praxi se často upřednostňuje celková terapie. V současné době se hojně používá preparát, který je účinný i proti blechám (Stronghold), ten se aplikuje stejně jako jiná antiparazitika na kůži mezi lopatky. Po vstřebání se dostává do krve a tam se účinná hladina udržuje 30 dní. Je zapotřebí alespoň dvou aplikací. Léčbu by měl vždy indikovat veterinární lékař a přípravky by se měly používat pouze dle jeho pokynů. Co se týče prostředí, ve kterém pes pobýval, je vhodné jej důkladně vydezinfikovat.
Zdroj: Svrab u zvířat
Nejčastější vnější parazité koček:
Tito paraziti žijí na povrchu těla koček (paraziti u koček). Vývojový cyklus blech od vajíčka po dospělého jedince trvá 3 až 4 týdny, přičemž samička klade vajíčka až 3 měsíce. U klíštěte plné nasátí trvá 24 až 48 hodin.
Možnosti likvidace a obrany:
Zdroj: Kočičí vši
Morče angorské je dlouhosrsté. Dlouhá srst se musí pravidelně česat, kartáčovat a mýt. Na lepší úpravu srsti se někdy používají papírové natáčky. Srst se na ně pěkně natočí a tolik se neznečistí. Koupání je pro dlouhosrstá morčata téměř životně důležité. V dlouhé srsti se nejen dobře drží špína, ale i parazité.
Jelikož se jedná o společenská zvířata, nedoporučuje se chov jednoho jedince. Ideální je pořídit si třeba pár morčat nebo dvě samičky, které spolu obvykle dobře vycházejí. Pokud si doma ubytujete dva samečky, začnou se vám v dospělosti pravděpodobně prát. Možný je i chov s králíky.
Ubikace morčete by měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň nefouká průvan, jelikož morčata jsou náchylná na nachlazení. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče dítěti, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje. Přes léto je vhodný chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde je možnost pastvy. Morče musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo).
Morče angorské se dá zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, cena se pohybuje okolo 200 korun.
Zdroj: Morče
Léčbou je pravidelné čištění ucha antiparazitárními přípravky a odstraňování ušního mazu a strupů kapkami na čištění uší. Terapie musí pokračovat minimálně 30 dní, tedy i poté, co příznaky ustoupí. I jediná přežívající samička totiž vyvolá svrab. V pokročilejších fázích nemoci nebo při druhotných bakteriálních infekcích jsou indikována antibiotika. Samozřejmostí je přeléčení ostatních zvířat žijících v domácnosti, protože ušní svrab je nakažlivý a počínající infekce nemusí být zjistitelná. Proti ušnímu svrabu jsou účinná i celková antiparazitika ve formě spot-on kapek (Advocate, Stronghold) aplikovaných na zátylek, a to minimálně dvakrát v rozmezí tří týdnů.
Pokud je ušní svrab diagnostikován, může být například aplikace příslušného spot-on přípravku. V případě závažného zánětu ve zvukovodu je třeba doplnit terapii vhodnými antibiotickými kapkami do uší. A opravdu nezapomínejme, že je vždy nutné přeléčit všechna zvířata v domě.
K léčbě slouží řada komerčně vyráběných preparátů, mezi nimiž jako bezpečný a účinný v poslední době funguje například Selamectin. Vzhledem k cyklu parazita by měla být léčba opakována po třech týdnech a zároveň je nutné řešit sekundární bakteriální infekci.
Zdroj: Ušní svrab u psa
Morče domácí je domestikovaná forma jihoamerického divokého morčete. V průběhu let bylo vyšlechtěno mnoho plemen a mutací lišících se barvou, délkou a uspořádáním srsti a také barvou očí. Má válcovitou postavu s velkou hlavou a krátkým krkem, zaoblený zadek bez ocasu. Na předních nohou má 4 prsty, na zadních 3. Má 12 zubů, z toho 4 hlodáky, zbytek stoličky.
Délka je 20–36 cm, váha obvykle 0,7–1,2 kg, ale mohou mít i 1,8 kg. Má hustou srst a jeho tělu dominuje široká zaoblená hlava, široký hřbet a krátký krk. Pokud jej nebudete příliš překrmovat, bude jeho tělo vypadat spíše svalnatě.
Morčata jsou společenská, chovají se obvykle i ve větších skupinách, ačkoli se samci někdy mohou prát. Často se chová i s králíky. Při chovu v domácnosti je morče náchylné na průvan, vhodnější je chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde má možnost pastvy, musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo). Morče se nesnaží utéct ani kousat.
Jelikož se jedná o společenská zvířata, je vhodnější pořídit si třeba pár morčat nebo dvě samičky, které spolu obvykle dobře vycházejí. Pokud si doma ubytujete dva samečky, začnou se vám v dospělosti pravděpodobně prát.
Ubikace morčete by měla být umístěna na vhodném místě, ideální je takové, kde je světlo, není přetopené a zároveň zde není průvan, protože morčata jsou náchylná k nachlazení. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče dítěti, nebojte se dát ho přímo do dětského pokoje, buď na stolek, na skříň, nebo třeba i přímo na zem.
Morče se dá zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, jeho cena se pohybuje kolem 60 korun.
Zdroj: Morče
Copyright © 2012 - 2023 NetConsulting Praha s.r.o.